č. 91/2005 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o styku s dětmi
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2003 byla ve Štrasburku otevřena k podpisu Úmluva o styku s dětmi.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku téhož dne.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 27. září 2004.
Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující oznámení České republiky:
Česká republika oznamuje, že ústředním orgánem podle článku 11 odst. 1 Úmluvy o styku s dětmi se za Českou republiku určuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, Benešova 22, PSČ 602 00.”
Úmluva vstupuje v platnost na základě svého článku 22 odst. 3 dne 1. září 2005 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva o styku s dětmi
Preambule
Členské státy Rady Evropy a ostatní signatářské státy,
Přihlížejíce k Evropské úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí z 20. května 1980 (ETS č. 105);
Přihlížejíce k Haagské úmluvě z 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a Haagské úmluvě z 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí;
Přihlížejíce k Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 z 29. května 2000 o jurisdikci a uznávání a výkonu rozsudků v manželských věcech a ve věcech rodičovské odpovědnosti obou manželů za děti;
Uznávajíce, že v souladu s různými mezinárodními právními nástroji Rady Evropy a s článkem 3 Úmluvy Spojených národů o právech dítěte z 20. listopadu 1989 jsou primární nejlepší zájmy dítěte;
Vědomy si potřeby dalších norem k zajištění styku mezi dětmi a jejich rodiči a dalšími osobami majícími rodinná pouta s dětmi tak, jak je chrání článek 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z 4. listopadu 1950 (ETS č. 05);
Přihlížejíce k článku 9 Úmluvy Spojených národů o právech dítěte, který stanoví právo dítěte, jež je odděleno od jednoho nebo obou rodičů, na zachování pravidelných osobních vztahů a přímého styku s oběma rodiči vyjma situací, kdy je to v rozporu s nejlepšími zájmy dítěte;
Přihlížejíce k odstavci 2 článku 10 Úmluvy Spojených národů o právech dítěte, který stanoví právo dítěte, jehož rodiče žijí v různých státech, na zachování pravidelných osobních vztahů a přímých styků s oběma rodiči, kromě výjimečných okolností;
Vědomy si přání uznávat za nositele práv nejen rodiče, ale i děti;
Souhlasíce následně nahradit pojem přístup k dítěti” pojmem styk s dítětem”;
Přihlížejíce k Evropské úmluvě o výkonu práv dětí (ETS č. 160) a přání prosazovat opatření na pomoc dětem ve věcech styku s rodiči a jinými osobami majícími rodinné vztahy s dítětem;
Souhlasíce s potřebou styku dětí nejen s rodiči, ale i s určitými dalšími osobami majícími rodinná pouta s dětmi, a důležitosti toho, aby rodiče a tyto další osoby…