Komentář zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 40

Předchozí právní úprava

§ 179 ObchZ

V případě výplaty zisku nebo jiných se uplatňuje zásada převažující dispozitivnosti právní úpravy zákona. Volnost při rozhodování o výplatě zisku je však omezena. Komentované ustanovení navazuje na pravidla stanovená § 34.

První odstavec se vztahuje jen na kapitálové společnosti a družstva a zakazuje rozdělit zisk nebo vlastní zdroje v případě, že by se v důsledku takového rozdělení snížil vlastní kapitál korporace pod její základní kapitál navýšený o fondy, které nelze dle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit (typicky rezervní fond). Zjednodušeně to znamená, že kapitálová společnost a družstvo musí vždy dbát na to, aby měly vlastní kapitál nejméně ve výši základního kapitálu s navýšením o povinné fondy. Pokud tedy vykazovala taková korporace v uplynulých letech ztrátu, v jejímž důsledku došlo k poklesu vlastního kapitálu pod základní kapitál, nesmí rozdělit zisk vytvořený v relevantním období dříve, než dojde k vyrovnání tohoto poklesu. Pokud by nejvyšší orgán dané korporace toto omezení nerespektoval, bylo by jeho rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů bez právních účinků.

Rovněž druhý odstavec se týká jen kapitálových společností a družstev, a to těch, které ve svých aktivech vykazují náklady na vývoj. V takovém případě musí být od nejvyšší možné částky zisku a vlastních zdrojů určených k rozdělení vypočtené dle § 34 odst. 2 nejprve odečtena částka neodepsaných nákladů na vývoj a teprve takto zjištěný kladný zůstatek může být předmětem rozdělení. Opět platí, že nerespektování tohoto zákonného omezení způsobuje, že dané rozhodnutí nejvyššího orgánu korporace nenabývá právních účinků.

Třetí odstavec omezuje výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů tzv. testem insolvence. Výplata zisku je omezena, pokud by touto výplatou byla způsobena…