č. 2678/2012 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: charakter závazku umožnit prohlídku domu
č. 2678/2012 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: charakter závazku umožnit prohlídku domu
k § 14 a § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 635/2004 Sb. a č. 377/2005 Sb.*) (v textu jen zákon o DPH)
Pokud se objednatel stavby domu zavázal umožnit následně prohlídku domu případným zájemcům o podobné stavby, je třeba jeho závazek považovat za službu ve smyslu § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Uvedené platí i tehdy, pokud objednatel nepropagoval aktivně předmětný stavební systém ani nesháněl případné zájemce, poskytnutím služby se totiž rozumí také přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci [§ 14 odst. 1 písm. d) citovaného zákona].
Pokud zhotovitel stavby za uvedenou službu (závazek umožnit prohlídku domu) objednatele neplatil přímou úhradu, úhrada za jím uskutečněné plnění (stavba domu) odráží nejenom sjednanou cenu za předmětnou stavbu, ale i hodnotu jemu poskytnuté služby. Základem daně podle § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, je součet této ceny díla a hodnoty dané služby (obvyklá cena díla snížená o hodnotu dané služby).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2012, čj. 8 Afs 47/2011-98)
Věc: Společnost s ručením omezeným HOFFMANN Chrudim proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela roku 2003 smlouvu o dílo na dokončení novostavby rodinného domu. V ceně díla (1 364 990,90 Kč) byla zohledněna dohoda smluvních stran, kterou se objednatelé zavázali k využití svého rodinného domu jako vzorového za účelem propagace, a to formou umožnění návštěv dalším zájemcům o použitý stavební systém. Termíny návštěv byly blíže vymezeny v dodatku ke smlouvě o dílo.
Finanční úřad v Chrudimi (správce daně) doměřil rozhodnutím ze dne 26. 9. 2008 žalobkyni daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2006 ve výši 45 365 Kč. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 12. 2009 zamítl odvolání žalobkyně proti dodatečnému platebnímu výměru.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji rozsudkem ze dne 13.1. 2011, čj. 31 Af 50/2010-45, zamítl. Krajský soud konstatoval, že cena za dílo zohledňovala závazek objednatelů poskytnout žalobkyni svůj rodinný dům za účelem propagace použitého stavebního systému, přičemž hodnota takového závazku nebyla konkrétně vyčíslena. Objednatelé tedy poskytli žalobkyni službu. Krajský soud se proto neztotožnil s námitkou žalobkyně zpochybňující postup žalovaného při daňovém posouzení předmětné smlouvy o dílo a naopak považoval za nezákonný postup žalobkyně, která odvedla daň z přidané hodnoty z částky odpovídající výši sjednané ceny za dílo.
Krajský soud posuzoval otázku vymezení základu daně, tedy to, jakou hodnotu měla mít služba, která byla poskytnuta objednateli. Soud proto hodnotil postup žalovaného a správce daně, kteří při stanovení základu vycházeli z výše nákladů vynaložených žalobkyni na stavbu rodinného domu. Přihlédl přitom ke dvěma znaleckým posudkům a katalogové ceně. Krajský soud připomněl, že hodnota služby nebyla nikde…