č. 4555/2024 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: nemožnost vést řízení a rozhodnout o správním vyhoštění před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany

Žalobce se dne 24. 2. 2020 dostavil do Přijímacího střediska Zastávka, kde požádal o udělení mezinárodní ochrany. Předložil platný cestovní pas s německým vízem typu D s platností od září 2018 do prosince 2018. Podle razítek obsažených v cestovním pase vycestoval žalobce z Vietnamu dne 26. 9. 2018 a ještě téhož dne přiletěl do Německa. Od té doby schengenský prostor neopustil. Oznámením ze dne 26. 2. 2020 zahájila Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie (správní orgán I. stupně) řízení o uložení správního vyhoštění, neboť žalobce pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn. Při výslechu žalobce odmítl vypovídat. Před vydáním rozhodnutí doručil správnímu orgánu I. stupně své vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž uvedl, že na území České republiky pobývá oprávněně jakožto žadatel o mezinárodní ochranu.

Správní orgán I. stupně dne 19. 8. 2020 rozhodl podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců o správním vyhoštění žalobce, který pobýval minimálně dne 24. 2. 2020 v České republice neoprávněně. Neoprávněný pobyt byl v řízení nepochybně prokázán, proto bylo možné žalobci správní vyhoštění uložit. Správní orgán I. stupně zdůraznil, že vycestování žalobce je možné, což potvrdilo závazné stanovisko vydané dle § 120a zákona o pobytu cizinců. Správní orgán I. stupně také v souvisejícím rozhodnutím uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení o správním vyhoštění. Proti oběma rozhodnutím podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutími ze dne 16. 11. 2020 zamítl.

V meritu věci vyšel…