dnes je 21.11.2024
Input:

10.5 Daňově účetní pohled na akcie

27.5.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.5
Daňově účetní pohled na akcie

Ing. Martin Děrgel

Protože základem daňového řešení je obvykle účetní zachycení, začneme pohled na akcie v účetnictví. Tuto pasáž samozřejmě mohou přeskočit akcionáři z řad neúčtujících fyzických osob, kteří řeší jen daně.

Účetní zatřídění

Z účetního hlediska je podstatné zejména členění podle času na dlouhodobé a krátkodobé, a to podle plánované doby držby akcií – více než 1 rok anebo méně. V návaznosti na to se rozdělují do dvou kategorií, jak upřesňuje vyhláška č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, ve znění p. p.:

1) Dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 06):

  • podílové cenné papíry v ovládaných a řízených osobách (účet 061), tyto pojmy definuje § 74 až 80 ZOK, zpravidla jde o podíly nad 40 %,

  • podílové cenné papíry v osobách pod podstatným vlivem (účet 062), což vymezuje § 22 odst. 5 ZoÚ, zpravidla jde o nejméně 20 % hlasovacích práv,

  • realizovatelné cenné papíry (účet 063).

2) Krátkodobý finanční majetek (účtová skupina 25):

  • majetkové cenné papíry k obchodování (účet 251),

  • vlastní akcie (účet 252), poznamenejme, že jejich nabytí a dobu držby reguluje § 298 až 310 ZOK,

  • ostatní realizovatelné cenné papíry (účet 257).

Účetní ocenění

Vedle otázky KAM s akciemi (na jaké účty), je důležitá také otázka KOLIK, čili o jaké částce účtovat:

1. Akcie se podle § 25 odst. 1 písm. f) ZoÚ oceňují pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou byly pořízeny, a náklady s jejich pořízením související. Sdílnější je § 48 vyhlášky č. 500/2002 Sb., podle něhož do tohoto ocenění patří např. také poplatky makléřům, poradcům, burzám, a naopak se nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení a náklady spojené s držbou akcií. Další podrobnosti přidává Český účetní standard pro podnikatele č. 014 Dlouhodobý finanční majetek, a to že ocenění akcií pořizovací cenou je míněno včetně případného ážia.

2. Jsou-li akcie nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do a. s., bude u vkladatele v souladu s ČÚS č. 014 bodem 3.2. základem jejich ocenění účetní zůstatková cena předmětu nepeněžitého vkladu.

Pokud je účetní hodnota vkladu s ohledem na závazky záporná (např. u vkladu závodu), budou akcie v rozvaze oceněny nulou, rozdíl se zúčtuje do výnosů a akcie se zachytí na podrozvahových účtech.

Je-li vkladatel plátcem DPH a při pořízení předmětu vkladu uplatnil odpočet daně, pak nepeněžitý vklad je zdanitelným plněním podléhajícím DPH, která zvýší ocenění akcií, výjimkou je vklad obchodního závodu, viz § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH a § 14 odst. 3 písm. d) ZDPH.

Účtování o pořízení akcií

Účetní jednotka se rozhodla pořídit akcie dvou akciových společností:

1) přes makléře akcie společnosti ABC, které jsou obchodovány na burze, za účelem dalšího prodeje,

2) za nepeněžitý vklad výrobního zařízení akcie společnosti XYZ, jako svou dlouhodobou investici.

Akcie Popis účetní operace Kč MD D
1 Konzultace výhodnosti koupě akcií ABC, a. s. s ekonomickým poradcem 10 000 259 211
Záloha obchodníkovi s cennými papíry (makléři) na koupi akcií ABC, a. s. 500 000 378 221
Zrealizování koupě požadovaného počtu akcií ABC makléřem 450 000 259 325
Burzovní poplatky za transakci (hrazeno makléřem ze zálohy) 5 000 259 325
Provize obchodníkovi s cennými papíry 2 % z hodnoty obchodu 9 000 259 325
Započtení zálohy poskytnuté obchodníkovi s cennými papíry 464 000 325 378
Zaúčtování nabytých akcií ABC mezi "krátkodobé" akcie k obchodování 474 000 251 259
Vrácení přeplatku na záloze makléřem na účet dotyčné účetní jednotky 36 000 221 378
2 Právní a daňová konzultace související s pořízením účasti 25 % na XYZ 8 000 043 211
Splacení vkladu ve formě výrobního zařízení (účetní zůstatková cena) 250 000 378 082
21 % DPH na výstupu z aktuální tržní ceny vloženého zařízení (200 000 Kč) 42 000 043 343
Zápis zvýšení základního kapitálu XYZ, a. s. do obchodního rejstříku 250 000 043 367
Zúčtování převodu akcií XYZ do dlouhodobého finančního majetku 300 000 062 043
Zúčtování pohledávky a závazku vůči XYZ, a. s. z titulu vkladu 250 000 367 378
Vyřazení vloženého výrobního zařízení z účetnictví (v pořizovací ceně) 400 000 082 022

Sledování reálné hodnoty

Akcie patří obecně do kategorie majetku, který se oceňuje tzv. reálnou hodnotou (zpravidla tržní hodnota vyhlášená na české či zahraniční burze, resp. na jiném regulovaném trhu) k rozvahovému dni (§ 27 odst. 1 ZoÚ). Předpokladem je, že reálnou (tržní) hodnotu lze zjistit s dostatečnou jistotou. Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za ni (historické) účetní ocenění, tj. zejména pořizovací cena. Účetní jednotky vedoucí účetnictví tzv. ve zjednodušeném rozsahu – hlavně fyzické osoby - o reálné hodnotě neúčtují.

Existují ovšem skupiny akcií, které se reálnou hodnotou nepřeceňují nikdy:

  • představující účast v ovládané osobě,

  • představující účast v osobě pod podstatným vlivem,

  • emitované samotnou účetní jednotkou (tj. vlastní akcie).

Podle § 51 vyhlášky č. 500/2002 Sb., se změny reálných hodnot u akcií účtují:

a) výsledkově jako finanční náklad/výnos u akcií určených k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu nejvýše dvanácti měsíců, není rozhodující, kde se s nimi obchoduje:

  • SÚ 564 - Náklady z přecenění majetkových CP, resp. SÚ 664 – Výnosy z přecenění majetkových CP,

b) rozvahově prostřednictvím SÚ 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků u ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné), např. akcie při menšinovém podílu do 20 %.

Jak účtovat změnu reálné hodnoty akcií

Firma má část majetku v akciích, pro potřeby účetní závěrky má zachytit změny reálných hodnot:

Podíl Držba Záměr Na MD účtu Pořizovací cena Reálná hodnota Účtování změny
20 % 1 rok Být akcionářem 061, 062 1 000 000 Nezjišťuje se –
20 % Být akcionářem 063 500 000 480 000 20 000, MD 414 / D 063
500 000 510 000 10 000, MD 063 / D 414
1 rok Obchodovat s krátkým cyklem 251 300 000 280 000 20 000, MD 564 / D 251
300 000 310 000 10 000, MD 251 / D 664
Být akcionářem 257 100 000 80 000 20 000, MD 414 /D 257
100 000 110 000 10 000, MD 257 / D 414

Dodejme, že podle § 23 odst. 4 písm. l) ZDP se do základu daně nezahrnuje změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se podle účetních předpisů oceňuje reálnou hodnotou, jehož převod by byl osvobozen od daně – což se týká zejména podílů v dceřiné společnosti, jak si dále upřesníme. Jde o důsledné naplnění daňového pravidla z § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého nejsou daňově účinné výdaje související s příjmy osvobozenými od daně.

Ocenění akcií protihodnotou

Akcie, resp. podíly představující účast v osobě ovládané nebo pod podstatným vlivem sice nelze ocenit reálnou hodnotou, ale je možné je dle § 27 odst. 7 ZoÚ ocenit ekvivalencí neboli protihodnotou. Tj. aktuálním podílem na vlastním kapitálu, k čemuž využije rozvahový účet 414, nepůjde proto o výsledkové účtování.

Pokud si účetní jednotka dobrovolně vybere tuto možnost, musí ji použít pro ocenění všech takových podílů (nejen akcií), nemůže si vybrat jen určitou část svých podílů v osobách ovládaných nebo pod podstatným vlivem, kde metodu ekvivalence uplatní – musí ji použít buď u všech takovýchto podílů, nebo u žádného z nich.

Při oceňování ekvivalencí je třeba si uvědomit dvě skutečnosti - jednak nejde o ocenění, které by přímo odráželo aktuální tržní podmínky, a jednak se nejedná o ocenění reálnou hodnotou. Hodnota podílu stanovená ekvivalencí sice může být účetně vysoká, ale jeho reálná prodejní cena může být daleko nižší, nebo může nastat situace přesně opačná, kdy např. kvůli zápornému vlastnímu kapitálu ovládané, resp. ovlivňované osoby bude podíl účetně oceněn nulou, avšak z ekonomických důvodů může mít důvodně i značně vysokou tržní hodnotu.

Ocenění podílů ekvivalencí

Mateřská společnost (Matka) se rozhodla ocenit ekvivalencí podíly v dceřiných společnostech (Dcery):

  • 25% podíl na firmě A, který pořídila za 1 000 000 Kč (MD 062.1),

  • 50% podíl na firmě B, který pořídila za 2 000 000 Kč (MD 061.2).

Mateřská společnost má k dispozici aktuální rozvahy obou Dcer k datu své účetní závěrky, na jejichž podkladě vyčíslí hodnotu podílů protihodnotou ve vztahu k vlastnímu kapitálu; údaje uvedeny v tisících Kč.

Dcera Aktiva 41x 42x Zisk/ztráta Jiná pasiva VK Účast Ocenění nové Staré Změna
A 10 000 2 000 +2 000 +2 000 4 000 +6 000 25 % 1 500 1 000 + 500
B 20 000 2 000 +2 000 –2 000 18 000 +2 000 50 % 1 000 2 000 – 1 000

O změně ocenění podílů bude Matka k rozvahovému dni účtovat na samostatných analytických účtech:

  • V případě podílu A se přecenění (zvýšení ocenění) zaúčtuje: 500 000 Kč, MD 062.1 / D 414

  • V případě podílu B se přecenění (snížení ocenění) zaúčtuje: 1 000 000 Kč, MD 414 / D 062.2

Při prodeji podílu se ocenění ekvivalencí zruší, tudíž účetní náklad bude roven pořizovací ceně.

Poznamenejme, že podle § 23 odst. 4 písm. i) ZDP se do základu daně nezahrnuje změna ocenění podílu v obchodní korporaci ekvivalencí (protihodnotou), pokud je účtována jako náklad nebo výnos. Což ale podle stávajících účetních předpisů nehrozí, neboť jde pouze o rozvahové účtování, viz výše. Dále daňový zákon dodává, že ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se navíc nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou.

Účtování prodeje akcií

Nejčastějším důvodem úbytku akcií je jejich prodej, jehož účtování sestává ze tří účetních zápisů:

1. Zrušení rozvahového reálného přecenění, příp. vždy rozvahového ocenění ekvivalencí (protihodnotou):

2. Úbytek akcií v pořizovací ceně (příp. v ocenění průměrnou pořizovací cenou nebo nejstarší pořizovací cenou při volbě metody FIFO, viz dále), resp. v reálné hodnotě, je-li akcie takto výsledkově oceňována:

3. Tržba z prodeje akcií představuje finanční výnos a současně přírůstek peněz nebo pohledávku za kupujícím:

Problém s oceněním úbytků akcií

Při vyřazování zastupitelných CP jako jsou akcie, často natrefíme na problém, kdy si nebudeme jisti, v jakém ocenění máme úbytek účtovat. Pokud totiž účetní jednotka v minulosti nabyla vícero akcií stejného druhu za rozdílné pořizovací ceny, vyvstává otázka, jak má postupovat při jejich opět postupném úbytku prodejem. Účetní předpisy umožňují (§ 25 odst. 4 ZoÚ) dvojí postup, mezi nimiž si může účetní jednotka zvolit:

  • váženým aritmetickým průměrem,

  • metodou, kdy se první cena pro ocenění přírůstku použije jako první cena pro ocenění úbytku (tzv. metoda FIFO = First In First Out, neboli volně v překladu: první dovnitř – první ven).

V důsledku, resp. při srovnání v dlouhých časových obdobích, se rozdílná ocenění úbytků výsledkově srovnají. Do účetních nákladů se totiž při prodeji všech akcií téhož druhu dostane vždy úhrn jejich pořizovacích cen, resp. reálných hodnot. Ovšem v krátkodobém horizontu se mohou obě metody nákladově i dosti odlišovat.

Pořízení stejného druhu akcií za rozdílné ceny

Účetní jednotka nakupovala během roku akcie ABC, a. s. o stejné nominální hodnotě á 400 Kč takto:

Nákupy Pořizovací cena jedné akcie Počet kusů koupených akcií Celková pořizovací cena
1 800 Kč 5 4 000 Kč
2 600 Kč 10 6 000 Kč
3 900 Kč 2 1 800 Kč
4 500 Kč 20 10 000 Kč
5 700 Kč 3 2 100 Kč
Celkem ----- 40 23 900 Kč

1) Dotyčná účetní jednotka využívá k ocenění akcií vážený aritmetický průměr. Ocenění akcií po posledním, pátém nákupu pro účely zaúčtování jejich úbytků tak činí 23 900 Kč / 40 kusů = 597,50 Kč.

Ve zbývající části roku prodala ve třech transakcích vždy po 10 akciích celkem 30 akcií ABC, a. s. takto:

Prodeje Cena jedné akcie Počet prodaných kusů Celková prodejní cena Účetní ocenění prodaných akcií
1 850 Kč 10 8 500 Kč 10 x 597,50 Kč = 5 975 Kč
2 700 Kč 10 7 000 Kč 10 x 597,50 Kč = 5 975 Kč
3 550 Kč 10 5 500 Kč 10 x 597,50 Kč = 5 975 Kč
Celkem ----- 30 21 000 Kč 17 925 Kč

Z účetního hlediska tudíž akcionář za dané účetní období dosáhl z prodeje těchto 30 akcií zisk ve výši 21 000 Kč – 17 925 Kč = 3 075 Kč. V majetku jí zůstává 10 akcií v účetním ocenění 10 x 597,50 Kč = 5 975 Kč.

2) Pokud by sledovaná účetní jednotka zvolila pro ocenění akcií metodu FIFO, kdy se nejprve účetně vyřazují nestarší nakoupené akcie, dosáhla by při jinak naprosto stejných podmínkách účetně těchto výsledků:

Prodeje Cena jedné akcie Prodáno kusů Celková prodejní cena Účetní ocenění prodaných akcií
1 850 Kč 10 8 500 Kč 5 x 800 Kč + 5 x 600 Kč = 7 000 Kč
2 700 Kč 10 7 000 Kč 5 x 600 + 2 x 900 + 3 x 500 = 6 300
3 550 Kč 10 5 500 Kč 10 x 500 Kč = 5 000 Kč
Celkem ----- 30 21 000 Kč 18 300 Kč

Tentokrát akcionář za účetní období dosáhl z prodeje akcií ABC, a. s. nižší zisk ve výši 21 000 Kč – 18 300 Kč = 2 700 Kč. V majetku jí zůstává 10 akcií v nižším účetním ocenění 7 x 500 Kč + 3 x 700 Kč = 5 600 Kč.

Daňové režimy příjmů z prodeje

Akcie jsou nejčastěji obchodovaným cenným papírem, který není omezen pouze na podnikatelské subjekty, ale často představuje i soukromou investici, případně jen spekulaci fyzických osob. Vlastnictví akcií zpravidla končí jejich úplatným převodem (prodejem) jinému stávajícímu nebo novému akcionáři. S čímž je spojen příjem, resp. výnos a dostává se tak na pořad otázka, jak s ním správně naložit z pohledu daní z příjmů.

Daňový režim příjmu z prodeje akcií může být v zásadě dvojí:

1. Příjem osvobozený od daně, pokud jsou splněny podmínky:

  • daně z příjmů právnických osob stanovené v § 19 ZDP,

  • daně z příjmů fyzických osob stanovené v § 4 ZDP

2. Příjem zdanitelný, který spadá u:

  • poplatníků DPPO do obecného základu daně podle § 18 ZDP,

  • poplatníků DPFO do:

    • dílčího základu daně ze samostatné (alias podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP,

    • dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP.

Osvobození od DPPO

Podle bodu 2 § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP jsou daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy:

a) z převodu podílu (pochopitelně včetně akcií)

  • mateřské společnosti,

  • v dceřiné společnosti

b) plynoucí:

  • poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovému rezidentovi ČR) nebo

  • společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než ČR.

Osvobození příjmů z převodu podílu (akcií) ovšem nelze uplatnit v těchto případech:

  • dceřiná společnost, která je daňovým rezidentem ČR, je v likvidaci, nebo

  • podíl (akcie) byl nabyt v rámci koupě obchodního závodu (nebo jeho části), anebo

  • příjemce příjmu není jeho skutečný vlastník (zprostředkovatel, zástupce, zmocněnec).

Mateřská versus dceřiná společnost (viz § 19 odst. 3 a 4 ZDP)

1) Právní forma společnosti:

  • a. s., s. r. o. nebo družstvo podle českého zákona o obchodních korporacích, nebo

  • společnost, která je daňovým rezidentem jiného státu EU a podléhá dani obdobné české DPPO (upřesňuje Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, přičemž hlavní parametry uvádí Sdělení Ministerstva financí ve Finančním zpravodaji č. 8/2013).

2) Nejméně 10% podíl na základním kapitálu (tuto podmínku nelze splnit dodatečně).

3) Podíl je držený nejméně nepřetržitě 12 měsíců (tuto podmínku lze splnit dodatečně).

Podmínky osvobození od DPPO

Matka, s. r. o. založila (samotná) na jaře 2014 Dceru, a. s. V létě 2015 celý podíl v Dceři, a. s. prodala firmě Spekulanti, s. r. o., načež tento nový akcionář prodal celý 100% podíl v Dceři, a. s. ještě v roce 2015.

Pro Matku, s. r. o. bude příjem z prodeje akcií představujících 100% podíl v Dceři, a. s. osvobozen od daně z příjmů, neboť jsou splněny definiční podmínky vztahu "mateřská versus dceřiná společnost".

Naproti tomu Spekulanti, s. r. o. nebudou mít příjem z prodeje tohoto balíku akcií osvobozen od daně, protože nenaplní základní definiční podmínku "mateřské společnosti". A to držbu podílu nejméně po dobu 12 měsíců, což nebudou moci splnit ani dodatečně, protože prodali celý balík 100 % předmětných akcií Dcery, a. s.

Dodatečné splnění podmínky osvobození od DPPO

Firma Spekulanti, s. r. o. z předešlého příkladu v roce 2015 neprodala celý balík akcií Dcery, a. s., ale pouze 90 % všech jejích akcií. Zbývajících 10 % akcií Dcery, a. s. prodají Spekulanti, s. r. o. až na podzim 2016.

Protože Spekulanti, s. r. o. naplní definiční podmínky vztahu "mateřská versus dceřiná společnost" – co se týče minimálně dvanáctiměsíční držby alespoň 10% podílu na základním kapitálu – dodatečně, vztahuje se na ně osvobození příjmů z prodeje akcií Dcery, a. s. A to nejen ohledně posledních 10 % předmětných akcií po více než dvanácti měsících držby (od léta 2015 do podzimu 2016), ale také ohledně prvního prodeje 90 % akcií ještě v roce 2015. Dodatečným splněním této podmínky vztahu "mateřská versus dceřiná společnost" se totiž považuje tento vztah za naplněný fakticky od samého počátku, takže osvobození se týká prodeje všech akcií Dcery, a. s.

Osvobození od DPPO i mimo EU

Podle § 19 odst. 10 ZDP lze osvobození příjmů mateřské společnosti z převodu podílu (akcií) obdobně použít i pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska.

Obdobné osvobození se dále týká také příjmů z převodu podílu na "dceřiné" společnosti sídlících v dalších státech mimo EU plynoucích rezidentovi ČR nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU, a to za podmínek stanovených v § 19 odst. 9 ZDP, které můžeme shrnout následovně:

1. "Dceřiná" společnost je daňovým rezidentem třetího státu (který není členským státem EU), se kterým má Česko uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (tzv. smluvních států k ČR je 83).

2. "Dceřiná" společnost má právní formu srovnatelnou s českým s. r. o., a .s. nebo družstvem.

3. "Dceřiná" společnost je k "mateřské" v obdobném vztahu jako dceřiná společnost vůči mateřské v EU:

  • alespoň 10% podíl na základním kapitálu,

  • a to nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě (také tentokrát lze tuto podmínku splnit až dodatečně).

4. "Dceřiná" společnost podléhá dani obdobné, jako je česká daň z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň v právě probíhajícím a předcházejícím zdaňovacím…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
            Nahrávám...