7.6.2
Zdanění podílů na zisku a. s.
Ing. Martin Děrgel
NahoruDaňové režimy podílů na zisku
Existuje několik možných daňových scénářů při zdanění podílů na zisku alias dividend vyplácených akciovou společností jejím akcionářům, které si pro přehlednost rozdělíme do tří skupin:
1. Podíly na zisku v Česku – čímž máme na mysli nejčastější situaci, kdy podíly na zisku vyplácí česká akciová společnost, která je daňovým rezidentem ČR, českému akcionáři, který je rovněž rezidentem Česka.
2. Podíly na zisku z Česka – také tentokrát jde o poměrně hojný případ, kdy podíly na zisku (dividendy) vyplácí česká a. s. (daňový rezident ČR) zahraničnímu akcionáři, který je daňovým nerezidentem Česka.
3. Podíly na zisku do Česka – méně obvyklý případ, kdy podíly na zisku (dividendy) vyplácí zahraniční akciová společnost (nerezident ČR) českému akcionáři, který je daňovým rezidentem Česka.
Dodejme, že čtvrtou kategorii – zahraniční a. s. a zahraniční akcionář – nemusíme řešit, protože předmětem zdanění nerezidentů v Česku jsou jen příjmy ze zdroje na území ČR, kam patří pouze podíly na zisku od českých daňových rezidentů, tedy jen od českých obchodních společností a družstev, nikoli od zahraničních firem.
NahoruPodíly na zisku v Česku
V české praxi je zajisté nejčastějším případem situace, kdy podíly na zisku vyplácí česká a. s. (daňový rezident ČR) českému akcionáři (který je rovněž daňovým rezidentem ČR). Je-li akcionář:
a) fyzickou osobou:
b) právnickou osobou:
-
pokud je naplněn vztah tzv. mateřská versus dceřiná společnost, je podíl na zisku osvobozen od daně, podrobněji k těmto definicím viz dále, zde si jen shrňme hlavní kritéria: podíl na základním kapitálu nejméně 10 % alespoň po dobu 12 měsíců nepřetržitě,
-
v ostatních případech podíl na zisku obdobně jako u fyzických osob podléhá konečné srážkové dani 15 %, kterou sráží a odvádí svému správci daně plátce daně (dotyčná zisk rozdělující a. s.).
Společné všem variantám je, že akcionář se o zdanění podílu na zisku nemusí zajímat, buď je osvobozen od daně, nebo jej s konečnou platností zdanila samotná a. s. (a kdyby na to zapomněla, bude postihnuta pouze ona).
NahoruMateřská versus dceřiná společnost
Zájmem společného trhu Evropské unie je vytvoření rovnocenných podmínek pro podnikání ve všech členských státech. S tímto požadavkem souvisí mj. také snaha o odstranění překážek, omezení a znevýhodnění z titulu daňových předpisů jednotlivých států EU. Za tímto účelem byla přijata směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (dále jen "Směrnice EU"). Tato ukládá členským státům, aby příjmy mateřských společností z podílů na zisku od dceřiných společností nezdaňovaly.
Na zmíněnou směrnici navazuje v Česku § 19 ZDP, podle kterého jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy z podílů na zisku:
-
vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem ČR, mateřské společnosti,
-
plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného státu EU, mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem ČR (nebo tuzemské stálé provozovně nerezidentní mateřské společnosti).
Za obdobných podmínek je osvobození rozšířeno také na mateřské společnosti, které jsou daňovým rezidentem Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. U ostatních států jsou pak u tuzemských "mateřských společností" osvobozeny od daně podíly na zisku plynoucí od "dceřiné společnosti" ve státě, s nímž má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Vztah mateřská versus dceřiná společnost je přitom definičně vymezen v § 19 odst. 3 ZDP:
a) Právní forma
b) Daňová rezidence:
c) Poplatník daně:
d) Kvalifikovaný podíl mateřské společnosti na dceřiné společnosti:
-
nejméně 10% podíl na základním kapitálu,
-
držený nejméně nepřetržitých 12 měsíců (lze splnit i dodatečně).
Valná hromada české ABCD, a. s., rozhodla o podílech na zisku (dividendách) těmto akcionářům:
1. A je tuzemskou akciovou společností a její podíl na základním kapitálu ABCD, a. s., je již přes rok 50 %:
-
jde o vztah mateřská versus dceřiná společnost, podíl na zisku bude osvobozen od daně z příjmů u vyplácející dceřiné společnosti ABCD, a. s., takže tato jej nebude zdaňovat srážkovou daní z příjmů,
-
tento příjem mateřská společnost A, a. s., vyloučí ze základu daně na řádku 110 v přiznání k DPPO.
2. B je tuzemskou fyzickou osobou a její podíl na základním kapitálu ABCD, a. s., je již přes rok 20 %:
-
fyzická osoba nemůže být mateřskou společností, její podíl na zisku zdaní a. s. srážkovou daní 15 %,
-
tento příjem nebude u společníka B zahrnován do základu daně, tento jej vůbec neuvede do přiznání.
3. C je tuzemskou s. r. o., která se stala akcionářem s podílem 15 % na základním kapitálu ABCD, a. s., teprve před půl rokem, kdy celý tento obchodní podíl odkoupila od předešlého akcionáře X:
-
sice nejde o vztah mateřská versus dceřiná společnost (překážkou je doposud krátká držba kvalifikovaného podílu), ale v souladu s § 19 odst. 4 ZDP je i přesto možno uplatnit osvobození od daně, pokud bude časová podmínka splněna následně (pod hrozbou sankce zpětného dodanění).
4. D je českou veřejnou obchodní společností s podílem na základním kapitálu ABCD, a. s., již přes rok 15 %:
-
tentokrát je překážkou vztahu mateřská versus dceřiná společnost právní forma akcionáře (v. o. s.), takže osvobození od daně zde nepřichází do úvahy, ABCD, a. s., zdaní podíl na zisku srážkovou daní 15 %,
-
tento příjem vyloučí společníci D, v. o. s., ze základu daně z příjmů na řádku 120 v přiznání k DPPO.
NahoruÚčtování o podílech na zisku u a. s.
Účtování o podílech na zisku (dividendách) navazuje na právní omezení, zejména:
-
je nutno respektovat pravidla uvedená ve stanovách a. s. (např. povinný příděl ze zisku do rezervního fondu),
-
pro ochranu věřitelů jsou stanoveny podmínky pro rozdělení (vyplacení) zisku a
-
speciální podmínky platí pro zálohy na podíly na zisku.
A dále je přímo ovlivněno samozřejmě i daňovým postupem – osvobození versus srážková daň. Pak už jde jen o rutinní záležitost, viz schéma. Přičemž dnem uskutečnění účetního případu je den rozhodnutí valné hromady.
Podíly na zisku (dividendy) lze vyplatit nejen z právě schvalovaného (ziskového) výsledku hospodaření a. s., ale i z nerozděleného zisku minulých let (428), případně ze statutárních a ostatních fondů vytvořených v minulých letech ze zisku (pokud tomu nebrání stanovy).
NahoruÚčtování o podílech na zisku u akcionáře
Jednoduché je i účtování o podílech na zisku (dividendě) u akcionáře. Rovněž v jeho případě bude dnem uskutečnění tohoto účetního případu datum rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku výplatou akcionářům. Věcně se jedná o finanční výnos (z dlouhodobého finančního majetku) účtovaný v netto výši po případném zdanění.
Česká akciová společnost má dva české akcionáře – firmu A, s. r. o., s podílem 60 % a fyzickou osobu B s podílem 40 %. Valná hromada a. s. v roce 2018 rozhodla o naložení s účetním ziskem 1 milion Kč za rok 2017 takto:
1. Na základě stanov povinný příděl do rezervního fondu (5 % ze zisku) ve výši 50 000 Kč,
2. Příděl do statutárního fondu ve výši 50 000 Kč,
3. Úhrada ztráty minulých let 100 000 Kč,
4. Podíly akcionářům (za podmínek zákona o obchodních korporacích) 800 000 Kč brutto před zdaněním, z čehož:
-
na akcionáře A (mateřská společnost) připadá 60 %, tj. 480 000 Kč, které jsou osvobozeny od daně,
-
na akcionáře B zbývá 40 %, tj. 320 000 Kč, které podléhají srážkové dani 15 % (jde o starost a. s.).
NahoruZálohy na podíly na zisku
Zatímco do konce roku 2013 obchodní zákoník striktně zakazoval vyplácení podílů na zisku a. s., tak od 1. 1. 2014 to § 40 odst. 2 ZOK obchodním korporacím umožňuje. Pro výplatu záloh na podíly na zisku je nutno splnit pět podmínek stanovených v § 40 ZOK:
1. Schválena mezitímní účetní závěrka:
-
Zákon nestanoví, o jak aktuální, resp. staré účetní údaje se má jednat. Opatrnější právní názory doporučují respektovat soudní judikáty týkající se podílů na zisku, tedy aby mezi dnem účetní závěrky a rozhodnutím o zálohách neuplynulo více než 6 měsíců. Odvážnější právníci namítají, že tato přísnost není u záloh namístě, jelikož nejde o konečné řešení a dopadne-li nakonec hospodaření a. s. hůř a podíly na zisku budou nižší, tak se odpovídající část, příp. celá záloha vrací.
2. Dostatek prostředků pro výplatu:
3. Splněn test insolvence:
4. Limitace výše zálohy:
-
Záloha na výplatu zisku nemůže být vyšší, než součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu (podle stanov a. s.).
5. Blokace účelových zdrojů:
-
K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelové vázány a jejichž účel není a. s. oprávněna měnit.
Za účelem zdůraznění významu záloh na podíly na zisku o nich a. s. neúčtuje jako o běžných zálohách na účtech zúčtovacích vztahů, ale v souladu s Přílohou č. 1 VÚ a bodem 3.1.12. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky na speciálním účtu vlastního kapitálu:
Pozn.: Konkrétní číselné označení účtu v rámci účtové skupiny 43 Výsledek hospodaření není závazné.
Pro daňový režim záloh na podíly na zisku přitom platí stejná pravidla, jako pro samotný podíl na zisku. Což znamená, že pokud jsou splněny podmínky pro osvobození od daně ve smyslu § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP bodu 1 (tj. ve vztazích mateřská versus dceřiná společnost), bude rovněž výplata zálohy osvobozena od daně. Jinak podléhá srážkové dani 15 % podle § 36 a 38d ZDP, s výjimkou u daňových nerezidentů (viz dále).
Účetním obdobím Dcery, a. s., je kalendářní rok. Její jediný akcionář – mateřská společnost Matka, a. s., – ale od ní potřeboval peníze již na podzim 2017. Proto byla sestavena k 31. 10. 2017 mezitímní účetní závěrka a v souladu se všemi pěti podmínkami ad výše valná hromada rozhodla o výplatě zálohy na podíl na zisku 2017 akcionáři ve výši 600 000 Kč (MD 432 / D 364). S ohledem na statut mateřské versus dceřiné společnosti jde o příjem osvobozený od daně, proto došlo ihned k výplatě zálohy v plné výši 600 000 Kč (MD 364 / D 221).
Pro srovnání předpokládejme dva alternativní výsledky hospodaření Dcery, a. s., za rok 2017, které vyplynuly z řádné účetní závěrky, kterou na jaře roku 2017 schválila valná hromada, resp. akcionář Matka, a. s.
1. Příznivý scénář
Výsledek hospodaření Dcery, a. s., za rok 2017 nakonec byl 1 milion Kč. Valná hromada – v souladu s podmínkami ZOK - rozhodla o podílu na zisku akcionáře ve výši 800 000 Kč. Další část zisku zůstala v dceřiné společnosti, a to jednak ve formě statutárního fondu, a jednak coby nerozdělený zisk minulých let.
2. Nepříznivý scénář
Výsledek hospodaření Dcery, a. s., za rok 2017 činil jen 500 000 Kč. Valná hromada – v souladu s podmínkami ZOK - rozhodla o podílu na zisku akcionáře ve výši 500 000 Kč. Přesah vyplacené zálohy na podíl na zisku musí akcionář (Matka, a. s.) vrátit dceřiné společnosti.
NahoruVyvážené financování
Přirozeným zájmem akcionářů je, aby co největší část zisku byla vyplacena na podílech na zisku ("dividendy" již ZOK nezná). Dobrý hospodář by ale neměl zapomínat na relevantní důvody pro ponechání části zisku v akciové společnosti. Vhodné je např. ctít pravidlo vyváženého financování, aby dlouhodobě vázané peníze (tj. vložené do dlouhodobého majetku) byly kryty dlouhodobými zdroji (účty vlastního kapitálu a dlouhodobé úvěry nebo zápůjčky). Takže účtová třída 0 by měla být přibližně rovna vlastnímu kapitálu zvýšenému o dlouhodobé úvěry a rezervy. Jsou-li tato dlouhodobá zdrojová pasiva vyšší, hovoříme o překapitalizaci, v opačném případě o podkapitalizaci.
Okolnosti, které nutí k ponechání přiměřené části zisku v a. s., mohou spočívat např. v rychlejším nárůstu nepeněžních aktiv než závazků. Např. stoupají pohledávky, aniž by stoupaly závazky, a tím jsou odčerpávány peníze z oběhu, pročež je nutno ponechat část ziskových zdrojů na pokrytí tohoto nárůstu. Dalším důvodem může být růst stavu zásob, splácení úvěrů nebo investiční rozvoj účetní jednotky. O ziscích určených na vyrovnání nárůstu investic nebo poklesu úvěrových účtů by mělo být účtováno jako o přídělu do ostatních fondů (účet 427), případně by mělo být rozhodnuto o trvalém zvýšení vlastních zdrojů zvýšením základního kapitálu (účet 411). Do všech úvah je přitom třeba zahrnovat nejen právě uplynulé účetní období, ale i prognózy a plány na období budoucí, zejména co se týče investičního rozvoje, vývoje platební schopnosti (likvidity), zaúvěrování a zásobového hospodářství. V neposlední řadě by mělo být pamatováno na horší časy a pro případ naléhavé potřeby peněžních prostředků jich mít vždy určitou část deponovánu na snadno dostupných místech, např. ve formě měsíčních revolvingových termínovaných vkladů, obchodovatelných cenných papírů a podílových listů.
NahoruDaňový test nízké kapitalizace
Nejde ale přitom jen o ekonomickou teorii. Vyplacením zisku (dividend) klesne vlastní kapitál a. s., což může mít neblahý daňový dopad mj. také na finanční náklady (zejména úroky) z úvěrů a zápůjček přijatých od tzv. spojených osob podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Tyto jsou totiž pro dlužníka (a. s.) daňově účinné u úvěrů a zápůjček od spojených osob jen do úhrnné výše čtyřnásobku jeho vlastního kapitálu.
Dceřiná společnost (Dcera, a. s.) přijala od mateřské společnosti 1. 1. 2018 zápůjčku 10 milionů Kč s úrokem 10 % p. a., z níž 30. 6. 2018 splatí 4 miliony Kč jistiny. Dcera má základní kapitál 2 miliony Kč, ale kvůli neuhrazené účetní ztrátě z minulých let 500 000 Kč činí její průměrný stav vlastního kapitálu jen 1,5 milionu Kč.
Průměrný denní stav úvěrů a zápůjček od spojených osob v roce 2018 (Dcera, a. s. má jen tuto jedinou zápůjčku) = (10 mil. Kč x 181 dnů + 6 mil Kč x 184 dnů) / 365 dnů = 7 983 562 Kč. Koeficient daňové neuznatelnosti = 1 – 4x vlastní kapitál / denní stav úvěrů a půjček = 1 – 4 x 1 500 000 Kč / 7 983 562 Kč = 1 – 0,7515 = 0,2485, po zaokrouhlení na dvě desetinná místa podle daňového řádu = 0,25.
Výše sjednaného úroku ze zápůjčky za rok 2018 = 0,10 x (10 mil Kč x 181 dnů + 6 mil Kč x 184 dnů) / 365 dnů = 0,10 x 7 983 562 = 798 356 Kč. Daňově neuznatelná část = úrok x koeficient daňové neuznatelnosti = 798 356 Kč x 0,25 = 199 589 Kč. Tímto daňovým testem tak prošlo jen 798 356 Kč – 199 589 Kč = 598 767 Kč úroků.
NahoruNevýhoda podílu v dceřiné společnosti
Osvobození podílů na zisku (dividend) plynoucích mateřské společnosti od její dceřiné společnosti je jistě příjemné, ovšem je třeba pamatovat i na poněkud skrytou daňovou nepříjemnost, která s tím souvisí.
Podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP totiž nejsou daňově účinné výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti, přičemž se rozlišují přímé a nepřímé (režijní) náklady související s držbou podílů. Podrobnosti i s příklady takovýchto výdajů uvádí Pokyn GFŘ č. D-6. O přímé výdaje (náklady) spojené s držbou podílů na dceřiné společnosti lze v souladu s § 24 odst. 7 ZDP zvýšit nabývací cenu podílu.
Pro nás je v tuto chvíli podstatné, že nepřímé (režijní) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP omezuje paušálně shora 5 % příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinou společností (čímž se má patrně na mysli – přijatých mateřskou společností). Nulové přijaté podíly na zisku ve zdaňovacím období tak automaticky znamenají nulové nepřímé daňově neúčinné výdaje. Zákon sice nechává poplatníkům možnost prokázat, že skutečná výše režijních (nepřímých) nákladů je nižší, ovšem v praxi jde obvykle o nerealizovatelné zadání firemním nebo externím daňovým poradcům poplatníka.
Přitom výdaje mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti nejsou daňově účinné jen po dobu trvání této držby podílu v dceřiné společnosti (pokud podíl nadále nedrží ani s "matkou" spojená osoba).
Matka, a. s., se rozhodla odkoupit majoritní podíl ve firmě Dcera, s. r. o. Za tímto účelem si vzala bankovní úvěr. Z pečlivě vedené evidence firmy Matka, a. s., byly zjištěny tyto údaje za rok 2018:
-
od daně osvobozené přijaté podíly na zisku od dceřiné společnosti Dcera, s. r. o. = 1 milion Kč,
-
úroky z bankovního úvěru na pořízení účasti v této dceřiné společnosti = 120 000 Kč,
-
ostatní přímé výdaje (náklady) spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti = 30 000 Kč.
Matka, a. s., nejprve vyčíslí daňově neúčinné výdaje (náklady) spojené s držbou tohoto podílu:
-
přímé nedaňové náklady = úroky + ostatní = 120 000 Kč + 30 000 Kč = 150 000 Kč,
-
nepřímé nedaňové náklady = "paušálních" 5 % z přijatých podílů na zisku = 50 000 Kč.
O těchto celkových nedaňových 200 000 Kč mateřská společnost Matka, a. s., zvýší základ daně z příjmů za rok 2018, z něhož vypočte daňovou povinnost. Při sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 % to představuje zvýšení daně o 38 000 Kč.
Pokud Matka, a. s., po čase prodá podíl v dceřiné společnosti Dcera, s. r. o., což pro ni bude rovněž příjem osvobozený od daně [viz bod 2 § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP], tak již úroky z úvěru na dřívější pořízení účasti v této dceřiné společnosti přestanou být daňově neuznatelné. Podmínkou ale bude, že tyto podíly nedrží ani jiná společnost, která je s Matkou, a. s., ve vztahu tzv. spojených osob.
NahoruPodíly na zisku v přiznání akcionáře
Podíl na zisku (dividenda) od české a. s. představuje u akcionáře – fyzické osoby příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP. Jak bylo již výše uvedeno, na poli daně z…
