Řízení v prvním stupni

15.4.6.2

Řízení v prvním stupni

Obecné poznámky

 NahoruZahájení řízení

Sporné soudní řízení je v souladu s § 82 odst. 1 OSŘ zahájeno dnem, kdy soudu došla žaloba. Pokud však řízení u soudu předcházelo řízení u jiného (zejm. správního) orgánu, je řízení u soudu zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu.

 NahoruVyloučení soudců

Předpokladem pro řádné projednání a rozhodnutí věci je mimo jiné to, aby se na rozhodování nemohli podílet podjatí soudci nebo přísedící. Proto OSŘ v § 14 a násl. upravuje problematiku vyloučení soudců v případě, že je u nich "důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Taková podjatost může spočívat v poměru soudce (i) k projednávané věci, (ii) k účastníkům řízení, nebo (iii) k zástupcům účastníků řízení. Kromě toho jsou pro řízení ve druhém stupni u soudu vyššího stupně vyloučeni z projednávání věci soudci, kteří věc projednávali nebo rozhodovali u soudu nižšího stupně a naopak. Důvodem pro vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce je povinen sám oznámit předsedovi daného soudu skutečnosti, které způsobují jeho vyloučení z rozhodování o věci.

 NahoruNámitka podjatosti

Účastníci řízení mají také právo vyjádřit se k osobám soudců rozhodujících v jejich věci, o čemž musí být soudem poučeni. Jedná se o tzv. námitku podjatosti. O tom, zda je námitka podjatosti podána účastníkem oprávněně, rozhoduje nadřízený soud.

Jednání účastníků a jejich zástupců

 NahoruKdo jedná za právnickou osobu?

V soudním řízení za právnickou osobu jedná:

1. její statutární orgán. Tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen.

   Pozor na rozdíl oproti jednání jménem společnosti dle obchodního zákoníku! V praxi je obvyklé, že pokud má např. akciová společnost více členů představenstva, jednají jménem společnosti např. dva z nich společně. Ovšem pro soudní řízení je nutné, aby jménem společnosti jednal předseda představenstva, popř. aby byl jednáním v rámci soudního řízení plnou mocí pověřen jiný člen představenstva.

2. její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo

3. vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo

4. její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

Obecně však platí omezení, že za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Dále také platí, že v téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.

 NahoruZastoupení účastníka

Účastník obchodního sporu může mít v řízení zástupce na základě plné moci, kterou někomu udělil (v praxi nejčastěji advokátovi). Existuje také možnost přidělit za určitých okolností právnické osobě opatrovníka pro řízení, ale to se v praxi téměř nevyskytuje.

Předběžné opatření (§ 74 a násl. OSŘ)

V obchodní praxi je předběžné opatření mimořádně významným instrumentem. Rozumí se jím opatření, jímž soud zakáže (popř. přikáže) budoucímu účastníku řízení ("povinnému“) nějakou činnost s cílem "zmrazit“ stávající stav, v němž se věc nachází, a zamezit tak nevratným změnám.

 NahoruPředpoklady pro nařízení předběžného opatření

Předběžné opatření lze nařídit ve dvou případech (alternativně):

1. je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků;

   Návrhy tohoto typu v praxi bezpečně převažují. Za splnění podmínek je vhodné nařídit předběžné opatření tam, kde by jeho nenařízením vznikl prostor pro právní úkony, které by vytvořily nevratný stav.

2. je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

   Předběžné opatření může být z tohoto důvodu vydáno např. v situaci, kdy se věřitel dozví, že se dlužník zbavuje svého majetku za účelem, aby nemusel plnit své závazky. Předběžným opatřením mu lze např. zakázat disponovat se svým majetkem.

K nařízení předběžného opatření je příslušný soud, který by byl příslušný pro řízení ve věci samé.

 NahoruDůkazní břemeno

Důkazní břemeno nese navrhovatel, který musí prokázat splnění alespoň jedné z výše uvedených podmínek. Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány, postačuje, je-li osvědčen, tzn. je-li prokázána jeho pravděpodobná existence.

 NahoruKauce

Vedle splnění výše uvedených požadavků je v případě…