6.3
Nájemné za pronájem nebytových prostor
Mgr. Adriana Kvítková
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ), který zásadním způsobem mění oblast soukromého práva, přináší do českého právního řádu již pozapomenuté právní instituty dobře známé předchozí nesocialistické právní úpravě soukromého práva. Účinností NOZ se konečně ukončila roztříštěnost závazkového práva obsažená jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku a dalších zákonech (zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon o pojistné smlouvě, zákon o cenných papírech a jinde), která v praxi občas mohla laikům působit nemalé potíže. Opět se tak vracíme k jedinému základnímu civilnímu kodexu.
Významný dosah NOZ je nejlépe patrný z výčtu oblastí, které pokrývá, jedná se o okruhy dříve upravené občanským zákoníkem, obchodním zákoníkem, zákonem o rodině, zákonem o vlastnictví bytů, zákonem o nájmu a podnájmu nebytových prostor a desítkami dalších zákonů a podzákonných předpisů V souvislosti s tématem této kapitoly bych zmínila ještě nařízení vlády o výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení a nařízení vlády, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek.
Přechodná ustanovení NOZ stanoví, že právní poměry vzniklé před účinností NOZ (tedy i smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, se řídí dosavadní právní úpravou. Není tedy důvod k horečnému uzavírání nových smluv či dodatků, které by smlouvy aktualizovaly Všechny smluvní vztahy, které vznikly do 31. 12. 2013, tedy práva a povinnosti smluvních stran z nich…
