Ing. Arch. Hana Krupníková
Součástí povolení záměru nemusí být stavby drobné a některé záměry na změny využití území, neboť povolení nevyžadují (§ 171 NSZ). Drobné stavby jsou jmenovitě uvedeny v příloze č. 1 k novému stavebnímu zákonu. Jedná se zejména o přípojky do 25 m, opěrné zdi do výšky 1 m a oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, stavby do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, která souvisí s bydlením a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost (musí být umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění musí být nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu), skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení a bazény do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku a sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení rodinného domu. Nestavební záměry nevyžadující povolení jsou uvedeny v § 214 NSZ.
Stavební úřad v řízení posuzuje, zda je záměr v souladu s:
-
územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného území;
-
cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, ale to pouze v případě, že záměrem dotčená obec nemá vydán územní plán;
-
požadavky nového stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (zejména požadavky na výstavbu stanovené vyhláškou č. 146/2024 Sb.);
-
požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy – vychází přitom z vyjádření nebo závazných stanovisek dotčených orgánů;
-
požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu;
-
ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení;
které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech.
Pro rozhodování v území slouží dle § 67 NSZ jako odborný podklad územní studie (pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací). Přestože tedy posuzování souladu záměru se zaregistrovanými územními studiemi není explicitně uvedeno v § 193 NSZ, stavební úřad je povinen se jím zabývat a případné odchýlení odůvodnit. S ohledem na to by i projektová dokumentace měla takové posouzení obsahovat.
Pokud jsou uvedené požadavky splněny nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením podmínek v rozhodnutí o povolení záměru, stavební úřad vydá povolení záměru. V opačném případě žádost o povolení záměru zamítne.
Stavební úřad rozhodne o žádosti (v případě rodinného domu jako stavby jednoduché) nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta jde ovšem prodlužit, a to až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny (§ 196 NSZ). Je potřeba uvést, že se jedná o lhůty pořádkové, s jejichž nedodržením není automaticky spojen žádný následek. V případě nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí (která začíná běžet od doložení bezvadné žádosti) je možné se domáhat ochrany před nečinností stavebního úřadu u nadřízeného správního orgánu (§ 80 SŘ).
Povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Dobu platnosti může stavební úřad prodloužit na základě žádosti podané před jejím uplynutím, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky. V případě, že je provádění záměru zahájeno v době platnosti povolení, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení (§ 198 NSZ). To tedy znamená, že stavba rodinného domu musí být dokončena do 10 let od zahájení stavby. Je potřeba upozornit, že stavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení, stavební úřad nařídí odstranit (§ 250 odst. 1 písm. f) NSZ), přičemž takovou stavbu nelze dodatečně povolit.
Přestože sjezd, kterým se rodinný dům napojuje na pozemní komunikaci, stavební úřad podle nového stavebního zákona nepovoluje, má stavební úřad povinnost povolit ho z dopravně inženýrského pohledu jako silniční správní úřad (§ 10 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů), a to samostatným výrokem. Projektová dokumentace tak musí obsahovat podklady nutné pro toto posouzení (např. výkres rozhledových trojúhelníků zpracovaný na aktuální max. povolenou rychlost na komunikaci, informaci o tom, zda je zabráněno odtékání srážkových vod na komunikaci spádováním sjezdu od komunikace, případně příčným odvodňovacím žlabem, zda navržené zpevnění odpovídá předpokládanému zatížení dopravou atd.). Stavebník k žádosti doloží vyjádření Policie ČR a souhlas vlastníka pozemní komunikace s napojením.
Dále je potřeba upozornit, že v silničních ochranných pásmech lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu (§ 32 zákona č. 13/1997 Sb.), což platí také pro drobné stavby a nestavební záměry uvedené v § 214 NSZ.
Součástí povolení záměru pak může být také povolení výjimky z požadavků na výstavbu stanovených vyhláškou č. 146/2024 Sb. (z požadavků stanovených přímo novým stavebním zákonem výjimka povolit nelze). Výjimku lze povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje a pouze v případě, pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. Odchylným řešením musí být dosaženo účelu sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými novým stavebním zákonem (§ 138 NSZ). Pro úplnost je potřeba upozornit, že v regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i…