Veřejný ochránce k rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody, nákladům na vodné a stočné a dalším službám spojeným s užíváním bytů.
1. Může veřejný ochránce práv prověřit správnost vyúčtování[1] nákladů na služby spojené s užíváním bytu?[2]
Nikoliv. S ohledem na zákonem vymezené kompetence ochránci nepřísluší vyúčtování zkontrolovat a není oprávněn jakkoliv zasahovat do jednání vlastníka domu (společenství vlastníků jednotek) nebo osob pověřených provedením vyúčtování. To platí i pro případ, že je vlastníkem domu obec, protože v těchto záležitostech obec nevykonává státní správu – není oprávněna z pozice moci rozhodovat o právech a povinnostech jiných osob.
2. Čím se řídí rozdělení nákladů na teplo a teplou vodu?[3]
Zákon[4] stanoví, že pokud v domě (a) nebo v bytech musí být instalována měřidla k měření tepla nebo chladu,[5] rozdělí se náklady na vytápění na složku základní[6] a spotřební. Základní složka vychází z velikosti podlahové plochy, spotřební složka z výše náměrů měřidel. Obdobně se vychází u rozúčtování nákladů na společnou přípravu poskytování teplé vody s tím rozdílem, že základní složka činí 30 % a spotřební 70 % nákladů.[7]
Pokud v domě (a) nebo v bytech instalována měřidla instalována být nemusí,[8] rozúčtují se náklady v první řadě na základě ujednání (dohody) mezi poskytovatelem služeb a všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, resp. u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.
Uvedená dohoda musí být písemná. Nedojde-li k dohodě, uplatní se vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb.
Způsob rozúčtování lze změnit až po uplynutí zúčtovacího období (je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb).
Podrobnosti upravuje zákon, a především uvedená vyhláška.
3. Jak se rozdělují náklady na vodné a stočné?[9]
Rozúčtování vodného a stočného se provede podle dohody poskytovatele služeb (vlastníka) s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, podle rozhodnutí družstva, anebo společenství vlastníků.[10] Dohoda musí být písemná. Po uplynutí zúčtovacího období lze způsob rozúčtování změnit.
Nedojde-li k dohodě (ujednání) nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtuje se vodné a stočné v poměru naměřených hodnot na podružných (bytových) vodoměrech. Nejsou-li vodoměry instalovány ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtuje se vodné a stočné podle směrných čísel roční potřeby vody.[11]
4. Jak se rozdělují náklady na ostatní služby spojené s užíváním bytů?
Podle dohody poskytovatele služeb (vlastníka) s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, podle rozhodnutí družstva, anebo společenství vlastníků. Dohoda musí být písemná. Po uplynutí zúčtovacího období lze způsob rozúčtování změnit. Nedojde-li k dohodě (ujednání), rozhodnutí družstva, anebo společenství vlastníků, rozúčtují se:
[A] náklady na provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,
[B] náklady na umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,
[C] náklady na provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.[12]
5. Existuje správní úřad oprávněný kontrolovat vyúčtování (rozúčtování) některé ze služeb spojených s užíváním bytů?
Vyúčtování (rozúčtování) nákladů na služby spojené s užíváním bytů aktuálně nepodléhá dohledu správních úřadů (s možností uložení sankce), a to ani rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé užitkové vody podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.
6. Jak se bránit vadnému vyúčtování (rozúčtování)?
Poskytovatel služeb (vlastník nemovitosti, společenství vlastníků) vyúčtuje skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.[13]
Vyúčtování musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Náležitosti vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu podrobně stanoví § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Pokud o to příjemce služeb písemně požádá, je poskytovatel služeb povinen nejpozději do pěti měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a umožnit mu pořízení kopie podkladů.[14] Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě od doložení dokladů příjemci služeb. Poskytovatel služeb musí námitku vyřídit nejpozději do 30 dnů od jejího doručení.[15]
Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování.[16]
Případné spory mezi poskytovateli a příjemci služeb přísluší projednat a rozhodnout…