7.3.5 Smlouva o dalším členském vkladu

7.3.5

Smlouva o dalším členském vkladu

JUDr. Jiří Čáp

1. Podle § 572 odst. 1 ZOK (ve spojení s § 733 odst. 1 ZOK) uzavře bytové družstvo s uchazečem o členství v bytovém družstvu písemnou smlouvu o převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu (smlouva o dalším členském vkladu).

Při zakládání bytového družstva je nezbytné tuto smlouvu uzavřít s uchazečem o členství (případně s uchazečem o členství, který se již stal zakladatelem bytového družstva podle § 559 odst. 1 ZOK, tj. splnil podmínky podle tohoto ustanovení a došlo na ustavující schůzi k založení bytového družstva) ještě před vznikem družstva, protože podle § 729 odst. 1 ZOK lze družstevní byt poskytnout do nájmu jedině členovi bytového družstva, který se sám (nebo jeho právní předchůdce) podílel na pořízení tohoto bytu členským vkladem. Přitom se ve smyslu § 733 odst. 1 ZOK ve spojení s § 742 písm. a) ZOK má na mysli další členský vklad, jehož převzetí uchazečem o členství (smlouvou o dalším členském vkladu) určí stanovy bytového družstva jako podmínku vzniku členství (případně lze jako podmínku vzniku členství určit splacení celé výše dalšího členského vkladu ještě před vznikem členství – to již záleží na okolnostech a na způsobu pořízení a způsobu splacení buď např. kupní ceny kupovaného domu do vlastnictví bytového družstva, nebo nákladů spojených s výstavbou nového domu s družstevními byty, za finanční účasti členů, apod.).

1. V tomto směru upraví stanovy zakládaného bytového družstva (podle § 733 odst. 1 ZOK)
   1. buď přímo výši dalšího členského vkladu (což ve většině případů však stanovy takto upravovat nebudou, protože jednak bude zpravidla výše dalšího členského vkladu pro jednotlivé členy rozdílná /např. podle poměru podlahové plochy bytů nebo podle jiného kriteria výslovně ve stanovách určeného/, jednak často není při zakládání bytového družstva známa přesná výše všech nákladů spojených s pořízením nemovité věci s byty, a smlouva o dalším členském vkladu musí v této náležitosti vycházet ze stanov bytového družstva,

anebo upraví

1. pouze způsob určení výše dalšího členského vkladu (tj. stanovy určí kriterium, podle něhož lze spolehlivě vypočítat výši dalšího členského vkladu jednotlivých členů /uchazečů o členství - zakladatelů/, odvozenou od celkové výše předpokládaných nebo již plně známých nákladů spojených s pořízením nemovité věci (pozemku s domem či domu bez pozemku) do vlastnictví bytového družstva, za majetkové účasti členů bytového družstva;
2. spolu s tím stanovy upraví také způsob a lhůtu splacení dalšího členského vkladu, pokud se ve stanovách např. neurčí, že toto určí ustavující schůze. Buď se určí splacení dalšího členského vkladu v celé výši ještě před vznikem členství, nebo se např. určí splacení jen určité části před vznikem členství s tím, že zbývající část se splatí např. rovnoměrnými měsíčními splátkami nejpozději do určité doby po vzniku členství, apod. – toto je opět odvislé od způsobu a lhůty pro splacení např. kupní ceny domu kupovaného do vlastnictví bytového družstva apod.

Případně mohou stanovy určit jen základní kriteria pro způsob výpočtu dalšího členského vkladu v tom smyslu, že způsob výpočtu výše dalších členských vkladů jednotlivých členů se určuje takovým způsobem, aby výše dalšího členského vkladu jednotlivých členů vyjadřovala podíl jednotlivých členů na celkové výši pořizovací ceny a dalších nákladů na pořízení nemovité věci (pozemku s domem na něm postaveným, nebo domu bez pozemku), připadající na konkrétní byt (jehož se stane člen bytového družstva nájemcem) a současně výslovně svěřit v mezích těchto kriterií konkretizaci určení způsobu výpočtu dalšího členského vkladu ustavující schůzi bytového družstva a spolu s tím určit, zda má být celý další členský vklad splacen před vznikem členství, anebo postupně ve splátkách způsobem a ve lhůtách určených ustavující schůzí družstva a případně zpřesňovaný usneseními členské schůze bytového družstva (např. v případě postupného splácení kupní ceny domu koupeného do vlastnictví bytového družstva).

1. Ve smlouvě o dalším členském vkladu se nelze od stanov, resp. od usnesení ustavující schůze v uvedených náležitostech odchýlit, tedy musí být ve smlouvě v souladu se stanovami, resp. s usnesením ustavující schůze určena buď výše dalšího členského vkladu, nebo způsob jejího výpočtu a rovněž způsob splacení (v celé výši ještě před vznikem členství, nebo splacení jen části před vznikem členství a postupné splácení ve splátkách). - Jde tedy o různé modifikace podle konkrétního případu.
2. Smlouva o dalším členském vkladu musí být písemná, jak stanoví § 572 odst. 1 věta první ZOK.

Základní povinné náležitosti smlouvy o dalším členském vkladu stanoví v obecné rovině § 572 odst. 1 věta druhá ZOK.

S přihlédnutím k tomuto ustanovení by smlouva o dalším členském vkladu, jde-li o peněžitý vklad, měla obsahovat (kromě identifikace družstva a vkladatele - uchazeče o členství) údaje v souladu se stanovami (případně s usneseními ustavující schůze přijatými podle stanov), jmenovitě

• ujednání o výši peněžitého dalšího členského vkladu, nebo o způsobu výpočtu jeho výše podle stanov (nebo podle navazujícího usnesení ustavující schůze, pokud tak určují stanovy), s případným určením jeho předpokládané výše,

• ujednání o způsobu a lhůtách splacení dalšího členského vkladu podle stanov (nebo podle navazujícího usnesení ustavující schůze, pokud tak určují stanovy),

• ujednání, z něhož plyne, ke kterému předmětu nájmu se další členský vklad vztahuje.

Text smlouvy o dalším členském vkladu při založení BD, které bude kupovat nemovitou věc s byty do svého vlastnictví za účelem jejich pronájmu členům bytového družstva, kteří se na pořízení nemovité věci svými dalšími členskými vklady podílejí, tedy může být formulován v obecné rovině např. takto: