dnes je 21.11.2024

Input:

Technické řešení bytu zvláštního určení

20.4.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Podle § 2300 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) se jedná o nájem bytu zvláštního určení, je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou.

Podle komentáře k NOZ přitom není rozhodné, jak je byt v nájemní smlouvě označen, ale rozhodující je skutečnost, že je byt k tomuto účelu určen na základě veřejnoprávních předpisů.

Stavební zákon

Podle ust. § 126 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon, SZ) lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Je tedy veřejným zájmem, aby stavba byla užívána jen k určenému účelu. Co je určeným účelem užívání vyplývá tedy především ze stavební dokumentace.

§ 169 odst. 1 SZ stanoví obecně povinnost respektovat při užívání stavby tzv. obecné požadavky na výstavbu.

Co stavební zákon míní obecnými požadavky na výstavbu je přitom upraveno v § 2 odst. 2 písm e/, tedy jsou jimi obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „bezbariérové užívání stavby“).

Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Tato vyhláška sice zmiňuje (zejména v příloze 3) pojem bytový dům obsahující byt zvláštního určení, ale jen z pohledu dvou možných řešení: 1/ osob s omezenou schopností pohybu a 2/ osob s omezenou schopností orientace. Pojem domu s pečovatelskou službou výslovně nedefinuje. A to zřejmě s ohledem na existenci různých typů poskytovaných sociálních služeb.

Zákon o sociálních službách

Zákon č. 108/2006 S., o sociálních službách v § 33 odst. 1 uvádí, že se sociální služby poskytují jako služby 1/ pobytové, 2/ ambulantní a 3/ terénní.

Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.

Ust. § 40 tohoto zákona pak definuje pojem „pečovatelská služba“ jako službu sociální péče, která je poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba je poskytována ve vymezeném čase a to buď v domácnostech osob anebo v zařízeních sociálních služeb a zahrnuje tyto vyjmenované úkony:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • pomoc při zajištění chodu domácnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

Současně však zákon v ust. § 40 vymezuje pečovatelskou službu pouze jako terénní anebo ambulantní. Nevymezuje ovšem už tuto jako tzv. pobytovou.

Zákon o sociálních službách zná jako pobytovou službu sociální péče jen: odlehčovací službu (§ 44), týdenní stacionáře (§ 47), domovy pro seniory (§ 49), domovy se zvláštním režimem (§ 50), chráněné bydlení (§ 51), sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče (§ 52).

Závěr

Nájem bytu zvláštního určení ve smyslu ust. § 2300 a 2301 NOZ se tedy aktuálně pravděpodobně již netýká domů s pečovatelskou službou podle dřívější právní úpravy, neboť pečovatelská služba není poskytována jako pobytová, ale doléhá na 1/ byty určené k ubytování osob se zdravotním

Nahrávám...
Nahrávám...