6.3.2
Termín splatnosti, sankce za zpožděné placení, slevy z nájemného
Mgr. Adriana Kvítková
Uplatňování peněžitých a nepeněžitých sankcí při neplacení nájemného a úhrad za plnění spojené s užíváním bytů se liší podle toho, zda se jedná o nájem bytu či nebytového prostoru, a podle toho, zda jde o prodlení s úhradou nájemného či plateb za plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor. Rozdíly se projevují zejména v druhu sankcí a počátku vzniku nároku na ně, jakož i v sankcích nepeněžitých.
Podle ustanovení § 1970 NOZ má věřitel právo požadovat od dlužníka při prodlení s placením vedle plnění také úroky z prodlení. Podle dřívější právní úpravy, účinné do 31. 12. 2013, byl jako specifická forma peněžní sankce při neplacení nájemného z bytu upraven také poplatek z prodlení, a to konkrétně v ustanovení § 697 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rámci zvláštních ustanovení o nájmu bytu. Poplatek z prodlení však již není v NOZ stanoven, a tedy se v případě prodlení s placením nájemného neuplatní. Úprava poplatku z prodlení jako peněžní sankce je však v současné době obsažena v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle ustanovení § 13 tohoto zákona má nájemce nebo pronajímatel (příjemce či poskytovatel služeb) právo na poplatek z prodlení ve výši 0,01 % z dlužné částky, nejméně však 10 Kč, za každý i započatý měsíc prodlení, pokud se druhá smluvní strana dostane do prodlení s peněžitým plněním o více než 5 dnů. Poplatek z prodlení se tedy v současné době uplatňuje pouze v případech prodlení s úhradou za plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostor.
Zákon č. 67/2013 Sb. vnesl do nájemních vztahů také zcela novou sankci, kterou je pokuta. Tuto pokutu, jejíž výše činí 100 Kč za každý započatý den prodlení, je oprávněn požadovat nájemce či pronajímatel v případě, že by druhá smluvní strana nesplnila jakoukoliv povinnost upravenou tímto zákonem. Na straně pronajímatele (poskytovatele) půjde například o povinnost vyúčtovat skutečné náklady či doložit jejich výši, na straně nájemce (příjemce služeb) například o povinnost oznámit změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
V ostatních případech prodlení má věřitel právo po dlužníkovi požadovat úrok z prodlení, který je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a…
