Rámec ČR 2030 je zastřešující strategický dokument, který spojuje ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje a stanovuje vizi dlouhodobého rozvoje České republiky. Jedním z jeho úkolů je také to, že převádí Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) na národní úroveň.
„Původní strategický rámec ČR 2030 je z roku 2017, od té doby se svět a společnost značně proměnily – zejména v důsledku covidové pandemie, ruské agrese proti Ukrajině, uprchlické a energetické krize i akcelerace projevů změny klimatu. Potřebovali jsme náš rámec pro udržitelnost zasadit do kontextu světa, který se nám mění před očima,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Jádro dokumentu ČR 2030 tvoří šest kapitol, které se věnují klíčovým oblastem rozvoje. Tedy jak společnosti, rodině, vzdělávání nebo práci, tak hospodářskému rozvoji, zdravé a odolné krajině, rozvoji obcí a regionů, zahraniční spolupráci na udržitelném rozvoji a také kvalitě veřejné politiky.
Aktualizovaná verze ČR 2030 reaguje na nové trendy a výzvy. Mezi jinými jsou to nutnost odpoutat se od závislosti na nedemokratických režimech, rychlejší odchod od využívání fosilních paliv nebo naopak lepší využívání druhotných materiálů. Do budoucna se Česká republika musí vyrovnat také s novými tématy, jako je umělá inteligence, obnova přírody, měnící se forma rodinného soužití nebo udržitelné financování.
Dosud se Česká republika v mezinárodním hodnocení naplňování Cílů udržitelného rozvoje dlouhodobě umisťuje v první patnáctce států, letos na 12. příčce ze 167 zemí světa (podle SDG Indexu). „I tyto mezinárodní publikace ukazují, že Česko je v trasování udržitelného rozvoje na dobré cestě, nikoliv v cílové rovince. A v čase geopolitické nejistoty je více než vhodné mít rámec, který říká, kam dlouhodobě směřujeme,“ dodává ministr Hladík.
MŽP pro podklad k aktualizaci využilo expertní studie a zapojilo odbornou i širokou veřejnost, státní správu, politickou reprezentaci, odborníky a mladé lidi do diskuze o podobě tohoto strategického materiálu. ČR 2030 stanovuje 27 strategických cílů, které vyplynuly z široké debaty nad prioritami v sociální, hospodářské, environmentální a správní oblasti. Rámec budou naplňován skrze tematické strategie jednotlivých rezortů.
Aktualizace strategického rámce navazuje na vyhodnocení naplňování ČR 2030 ve 2. zprávě o kvalitě života a její udržitelnosti, kterou vláda schválila počátkem letošního roku. Zpráva vychází z dat, která pravidelně sbírá Český statistický úřad v sadách konkrétních indikátorů (https://www.sdg-data.cz/). Ve dvou třetinách cílů, mezi které patří například zaměstnanost, boj s nepůvodními invazními druhy a podpora obnovitelných zdrojů energie, jsme dosáhli pozitivního pokroku. Nedostatky jsou naopak zejména v oblasti rovnosti žen a mužů nebo v ochraně ekosystémů.
Všechny zmiňované dokumenty a další informace jsou k dispozici na webu www.cr2030.cz.
NahoruProjekty garantovaných úspor energie pomáhají nemocnicím šetřit miliardy. Přehledný návod ukáže, jak na to
Meziresortní skupina pod vedením Ministerstva zdravotnictví představila podrobnou metodiku k projektům energetických úspor EPC, které mohou českému zdravotnickému systému ušetřit miliardy korun na energiích. Dokument vytvořil tým složený ze zástupců resortu zdravotnictví, ministerstev financí a životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Dokument přináší ucelený pohled na EPC projekty a představuje strukturovaný návod, jak co nejefektivněji úspory v nemocnicích zavádět.
„Projekty s metodou EPC plně podporujeme, protože přináší nejen energetické úspory a zajištění částečné energetické soběstačnosti subjektů, ale také značné úspory CO2 na provozu budovy. Z 36 žádostí na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie podaných v programech MŽP, bylo dosud díky Státnímu fondu životního prostředí dokončeno 6 projektů s dotační podporou 859 mil. Kč a v realizaci je dalších 11 projektů s dotací 959 mil. Kč. Zbylých 19 žádostí je v procesu administrace. Model EPC je pro nemocnice a zřizovatele velmi výhodný, protože investici splácí až ze skutečných garantovaných úspor v průběhu několika let a jen za loňský rok překročila roční úspora z EPC projektů 400 milionů korun,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Projekty energetických úspor představují pro tuzemské nemocnice potenciál úspor v řádu miliard korun. Ze zkušeností velkých i menších nemocnic víme, že EPC skutečně fungují a chceme dát i ostatním nemocnicím přehledný návod, jak při jejich přípravě a realizaci postupovat. Nemocnice jsou energeticky velmi náročné provozy a ušetřené prostředky můžeme využít na zkvalitňování péče, nákup nových přístrojů nebo na lepší finanční ohodnocení zdravotníků. Naše pracovní skupina chce postupně přicházet i s dalšími doporučeními s tím, co můžeme pro rychlé rozšíření EPC udělat,“ říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Zájem o energetické úspory formou EPC projektů ze strany nemocnic v posledních letech rychle roste. Podle dat Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) dokázaly EPC projekty v českém zdravotnictví uspořit od roku 2012 zhruba jednu miliardu korun, a výrazně tak pomoci nejen zdravotnickému sektoru, ale i státnímu rozpočtu.
„Jakékoliv kroky, které vedou k úsporám veřejných peněz, jsou pro nás samozřejmě dobrou zprávou. Vláda slíbila, že bude veřejné finance konsolidovat, a nemocnice s…
