č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění účinném k 1.1.2026
ÚSTAVNÍ ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1992
ÚSTAVA
ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. prosince 1992
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
347/1997 Sb. |
(k 1.1.2000) |
mění čl. 99 a ruší čl. 103 |
300/2000 Sb. |
(k 1.12.2000) |
mění čl. 39 odst. 3 a čl. 43 |
395/2001 Sb. |
(k 1.6.2002) |
mění čl. 1, čl. 10, čl. 39 odst. 4, čl. 49, čl. 52, čl. 87, čl. 88, čl. 89, čl. 95; vkládá nové čl. 10a a 10b |
448/2001 Sb. |
(k 1.1.2002) |
mění čl. 98 odst. 1 |
515/2002 Sb. |
(k 1.3.2003) |
mění čl. 62, čl. 66 a čl. 87 |
319/2009 Sb. |
(k 14.9.2009) |
mění čl. 35 a čl. 66 |
71/2012 Sb. |
(k 1.10.2012) |
mění čl. 54 odst. 2, čl. 56, čl. 58, čl. 59 odst. 1, čl. 61, čl. 62, čl. 63, čl. 66 a čl. 87 odst. 1 |
71/2012 Sb. |
(k 8.3.2013) |
mění čl. 65 |
98/2013 Sb. |
(k 1.6.2013) |
mění čl. 27 odst. 4 a čl. 86 odst. 1 |
87/2024 Sb. |
(k 1.1.2026) |
mění čl. 16, 17 a 102; nová přechodná ustanovení |
Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:
PREAMBULE
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
v čase obnovy samostatného českého státu,
věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,
prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky
HLAVA PRVNÍ
Základní ustanovení
Čl. 1
(1)
Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2)
Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Čl. 2
(1)
Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2)
Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3)
Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4)
Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Čl. 3
Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
Čl. 4
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Čl. 5
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Čl. 6
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Čl. 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Čl. 8
Zaručuje se samospráva územních samosprávných samosprávných celků.
Čl. 9
(1)
Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2)
Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3)
Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Čl. 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Čl. 10a
(1)
Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2)
K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Čl. 10b
(1)
Vláda pravidelně a předem…
