NahoruPodnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí správce daně dle §121 DŘ
Finanční ředitelství Ústí
nad Labem
Velká
Hradební 39/61
400 01 Ústí nad Labem
Karel Novák
Skalní 6
430 01 Chomutov
DIČ: CZ7151122546
V Chomutově dne 30.7. 2012
Podnět k nařízení přezkoumání
rozhodnutí správce daně ( § 121 odst. 4 DŘ )
V souladu s § 141 DŘ jsem podal dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010
na daňovou povinnost nižší. Důvodem pro podání tohoto přiznání byla skutečnost,
že v řádném daňovém přiznání jsem opomněl uplatnit jako nezdanitelnou část
základu daně zaplacené úroky z hypotečního úvěru, který byl použit na
financování bytové potřeby.
Místně příslušný finanční úřad
však platebním výměrem č. 542125/2012 vyměřil daň odlišně s odůvodněním, že
uplatnění této nezdanitelné části je fakultativním nárokem poplatníka a jeho
uplatnění není povinností ani daňového subjektu ani správce daně. Navíc podání
dodatečného daňového přiznání v tomto případě brání § 38p zákona o
daních z příjmů . Proti tomuto platebnímu výměru jsem podal odvolání,
ale místně příslušné finanční ředitelství toto odvolání svým rozhodnutím čj.
2545/2012 zamítlo.
V souladu s § 121 odst. 4 DŘ dávám tímto podnět k přezkoumání tohoto rozhodnutí, protože podle mého názoru
je v rozporu se zákonem o daních z příjmů. Současně v souladu s § 121 odst. 4 DŘ žádám, aby mi správce daně sdělil, zda shledal můj podnět důvodným či nikoliv.
Uplatnění úroků z hypotečního
úvěru jako nezdanitelné části základu daně je upraveno v § 15 odst. 3 a
odst. 4 zákona o daních z příjmů . Na rozdíl od ostatních
nezdanitelných částí, tj. hodnoty darů, příspěvků na penzijní připojištění se
státním příspěvkem a penzijní pojištění, pojistného na soukromé životní pojištění,
členských příspěvků odborové organizaci a úhrad za zkoušky ověřující výsledky
dalšího vzdělávání, u kterých zákon uvádí, že je „lze odečíst", zákon o
daních z příjmů u úroků z hypotečního úvěru přímo uvádí, že „od základu daně se
odečte...". Domnívám se, že tuto úpravu nelze vykládat jinak, než že se
jedná o nárokovou položku, která v tomto případě musí být zohledněna. Jinak by
tomu bylo u ostatních uváděných nezdanitelných částí, kde je uvedeno, že je lze
odečíst, což je zjevně fakultativní nárok. Z rozdílné formulace pak plyne právě
uváděné povinné zohlednění této skutečnosti v základu daně poplatníka.
K ustanovení § 38p zákona o
daních z příjmů je možné uvést pouze to, že tato úprava vůbec tuto
nezdanitelnou část nezmiňuje, a proto ani nemůže vylučovat podání dodatečného
daňového přiznání na daňovou povinnost nižší. Tato úprava se týká jiných nezdanitelných
částí základu daně, nikoliv úroků z hypotečního úvěru.
Vzhledem k tomu, že obě zmiňovaná
rozhodnutí, tj. platební výměr místně příslušného finančního úřadu a rozhodnutí
o odvolání místně příslušného finančního ředitelství, byla vydána v rozporu s
právními předpisy, navrhuji, aby byla obě tato rozhodnutí v celém rozsahu zrušena.
Děkuji za kladné vyřízení mé
žádosti.
S pozdravem
Karel Novák
Poznámky:
Přezkoumání rozhodnutí
patří mezi opravné prostředky a v daňovém řádu je upraveno v § 121 až § 123.
Jedná se o dozorčí prostředek, to znamená, že může být zahájen pouze z moci
úřední, tj. z nařízení správce daně. Daňový subjekt či jiná osoba zúčastněná
na správě daní nemá právní nárok na výkon dozorčího práva a může proto dát
pouze podnět k přezkumnému řízení. O tomto podnětu však správce daně nevydává žádné
rozhodnutí, což postavení daňového subjektu oslabuje.
Jak vyplývá z ustanovení
§ 121 odst. 1 DŘ, správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí,
jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo
vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně
za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy,
se nepřihlíží. Znamená to tedy, že jediným důvodem pro nařízení přezkoumání
rozhodnutí jsou právní vady tohoto rozhodnutí, tedy že toto rozhodnutí bylo
vydáno v rozporu s právními předpisy. Je ale pravdou, že z uvedeného ustanovení
lze učinit i závěr, že přezkoumání rozhodnutí lze nařídit i za situace, kdy právní
vady mělo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, a tyto právní vady měly
vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí. V souvislosti s předchozí právní úpravou
obsaženou v § 55b zákona o správě daní a poplatků je vhodné upozornit, že nová
úprava již neobsahuje podmínku, aby okolnosti současně nasvědčovaly tomu, že došlo
ke stanovení daňové povinnosti v nesprávné výši. Z toho lze, mimo jiné,
usuzovat, že lze přezkoumávat všechna rozhodnutí, nejenom ta, která stanoví částku
daně.
Otázkou je, jak nahlížet na
změnu výkladu právních předpisů vlivem vývoje v související judikatuře, tedy zda je v tomto případě možné použít (nařídit či dát podnět) přezkum
rozhodnutí. K tomu je vhodné uvést rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu ČR sp. zn. 8 As 47/2005 ze dne 21.10. 2008. K uvedené
problematice rozšířený senát uvedl: „Ustálená judikatura vrcholných soudů představuje
ve svém materiálním rozměru právní normu. Změnu či zpřesnění této judikatury
pak lze ve funkčním smyslu považovat za novelu právního předpisu s temporálními
účinky, které změna právního předpisu tradičně má. Tato skutečnost má tedy v
projednávané věci následující účinky:
1) Změna či zpřesnění
judikatury není dostatečným důvodem pro využití mimořádných opravných prostředků
ve věcech týkajících se stejného právního problému, které však byly před
vydáním usnesení rozšířeného senátu pravomocně skončeny ve správním řízení a
proti kterým nebyla v odpovídající lhůtě podána správní žaloba - obdobně viz
např. např. nález ÚS ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. IV. ÚS 792/02, Sb. n. u. US,
sv. 32, č. 31, s. 281 či nález ÚS ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 178/03,
Sb. n. u. US, sv. 33, č. 20, s. 417.
2) Soudy rozhodující ve
správním soudnictví však mají povinnost od okamžiku vyhlášení rozhodnutí rozšířeného
senátu podle tam zaujatého právního názoru postupovat ve všech probíhajících a
v budoucnu zahájených…
