dnes je 21.11.2024

Input:

Práva a povinnosti společníků

12.12.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.43
Práva a povinnosti společníků

Mgr. Markéta Káninská

Základní povinnosti majetkové povahy

Vkladová povinnost

Vkladová povinnost se řadí mezi nejdůležitější povinnosti společníků. Ačkoli došlo s příchodem ZOK ke snížení minimální výše vkladu společníka z 200 000 Kč na 1 Kč, stále není existence společnosti s ručením omezením bez jakéhokoli vkladu myslitelná. Společníci jsou tedy i nadále povinni splatit své vklady, a to ve lhůtě pěti let ode dne vzniku společnosti (tj. ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku) nebo ode dne převzetí vkladové povinnosti, a této povinnosti je nelze ani rozhodnutím valné hromady, ale ani dohodou s ostatními společníky zprostit.1Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.

Pokud společník zavčas nesplní svou vkladovou povinnost, odpovídá výše úroku z prodlení dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky. Tímto "jiným právním předpisem" je nařízení vlády č. 351/2013, dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Dle právní úpravy účinné do konce roku 2013 náležel společnosti v takovém případě úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky ročně, neurčila-li společenská smlouva jinak.

Společenská smlouva může výši úroku z prodlení změnit, a to jak směrem nahoru ve smyslu jejího zvýšení (ovšem i zde je nutné dbát na to, aby výše úroku nebyla nepřiměřeně vysoká), tak směrem dolů, a to až na nulovou hranici, tedy tuto majetkovou sankci zcela vyloučit.

Vyloučení společníka ze společnosti – tzv. kaduční řízení

Důsledkem prodlení společníka se splněním své vkladové povinnosti ve stanovené lhůtě je jeho vyloučení ze společnosti, pokud tak rozhodne valná hromada. Vyloučení ze společnosti se však netýká celé účasti společníka ve společnosti, ale je vázáno pouze na ten podíl, ohledně něhož je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti.

S ohledem na předchozí výkladové problémy, které přinášel odkaz na ustanovení občanského zákoníku upravujícího vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností, byl s účinností novely zákona o obchodních korporacích, tj. od 1. ledna 2021, tento odkaz odstraněn a postup pro vyloučení společníka ze společnosti je řešen pouze postupem zakotveným v zákoně o obchodních korporacích.

Postup uplatňovaný společností v kadučním řízení je následující. O vyloučení společníka ze společnosti rozhoduje valná hromada. Nicméně ještě předtím než tak učiní, musí být ze strany společnosti uskutečněno několik kroků. Společnost prostřednictvím svého jednatele nejprve musí společníka vyzvat ke splnění vkladové povinnosti a současně společníka na možnost vyloučení ze společnosti upozornit. Jelikož je vyloučení ze společnosti krajním řešením (ultima ratio), musí být společníkovi nejprve dána možnost, aby svoji povinnost, jejíž neplnění může být důvodem jeho vyloučení ze společnosti, splnil alespoň dodatečně.

Ačkoliv tak zákon o obchodních společnostech mlčí, jednatel společnosti by měl společníkovi poskytnout dodatečnou lhůtu ke splnění vkladové povinnosti. Poskytnutá lhůta by měla být přiměřená a odrážet konkrétní okolnosti případu, včetně výše dlužné částky. Její stanovení je na rozhodnutí jednatele. Pro určitou názornost lze uvést, že předchozí právní úprava zakotvená v obchodním zákoníku vyžadovala lhůtu alespoň 3 měsíců, dle úpravy v zákoně o obchodních korporacích si lze představit i lhůtu kratší, zvláště v případech, kdy dlužná částka nebude nijak závratně vysoká. Pokud společník svou povinnost nesplní ani v této dodatečné lhůtě k plnění, je jednatel oprávněn předložit jeho vyloučení ze společnosti k projednání valné hromadě.

Zákon o obchodních korporacích připouští, aby společenská smlouva upravila podmínky pro kaduční řízení odlišně.

Společník, o jehož vyloučení valná hromada jedná, není oprávněn v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 písm. b) ZOK o této otázce hlasovat, nicméně má právo se s návrhem na své vyloučení seznámit, žádat od společnosti jeho vysvětlení a uvést i doložit všechny skutečnosti, které jsou mu v této věci ku prospěchu.

Účinky vyloučení společníka

Účinky vyloučení společníka ze společnosti nastávají okamžikem přijetí rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li valná hromada jiný okamžik. Společník, který byl ze společnosti vyloučen, je rovněž povinen odevzdat společnosti bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán.2 Neučiní-li tak, je společnost oprávněna takový kmenový list prohlásit za neplatný.

Dotaz:

Mohu jako společník společnosti nějak řešit situaci, kdy jiný společník neplní svou vkladovou povinnost, a valná hromada odmítá vůči takovému společníkovi zahájit kaduční řízení?

Odpověď:

V souladu s ust. § 157 a násl. ZOK máte právo domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti, případně můžete soudu za společnost navrhnout vyloučení společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to prostřednictvím tzv. společnické žaloby. Této problematice je však věnována samostatná kapitola, proto se zde nebudeme předpoklady pro podání společnické žaloby blíže zabývat.

Příplatková povinnost

Příplatkovou povinností se rozumí povinnost společníka přispět nad svůj vklad do vlastního kapitálu společnosti. Příplatky směřují k posílení vlastního kapitálu společnosti, jejich přispěním nedochází k posílení postavení společníka. Podíl společníka ani výše jeho vkladu se poskytnutím příplatku tedy nemění.

Společníkovi může vzniknout příplatková povinnost za splnění určitých zákonem předvídaných podmínek. Příplatkovou povinnost musí připouštět společenská smlouva, a to tak, že umožňuje, aby usnesením valné hromady byla společníkům uložena povinnost poskytnout peněžitý příplatek (příplatková povinnost). Společenská smlouva musí dále určit, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit a určit, zda a s jakými podíly je příplatek spojen.

Dotaz:

Co když příplatky uložené společníkům rozhodnutím valné hromady překročí celkovou souhrnnou výši stanovenou ve společenské smlouvě?

Odpověď:

Pokud valná hromada nedodrží ujednání o maximální přípustné souhrnné výši příplatků stanovené ve společenské smlouvě, pak se k takovému rozhodnutí valné hromady nepřihlíží a společníci nemusí příplatkovou povinnost plnit.

Zakotvení příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě

Na jednoduchém příkladu si ukážeme, jak může vypadat vymezení příplatkové povinnosti ve společenské smlouvě.

Příklad

Článek XI

Příplatková povinnost

1. Společnost je oprávněna usnesením valné hromady uložit společníkům příplatkovou povinnost, tj. povinnost poskytnout společnosti peněžitý příplatek mimo základní kapitál. Výše vkladu společníka ani jeho podíl se poskytnutím příplatku nemění.

2. Příplatky jsou vždy spojeny se všemi podíly ve společnosti, tedy s podíly základními, a společníci je poskytují podle poměru svých podílů. Lhůtu k poskytnutí příplatku, která nesmí být kratší než 30 (slovy: třicet) dnů, určí valná hromada při

Nejnovější
více článků
Nahrávám...
Nahrávám...