3.9.44
Společník a jeho postavení ve společnosti
Mgr. Markéta Káninská
Obecně k postavení společníka ve společnosti dle ZOK
Společnost s ručením omezeným je ve smyslu ust. § 132 odst. 1 ZOK řazena mezi kapitálové společnosti, jejíž společníci se chovají jako investoři čekající na zhodnocení své vstupní investice. Lze se u ní ale setkat i s prvky typickými pro osobní obchodní společnosti, mezi které patří bezesporu častá osobní účast společníků na řízení společnosti prostřednictvím výkonu funkce jednatele. Pro společnost s ručením omezeným je charakteristické (jak již název napovídá) omezené ručení jejích společníků, kteří ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně toliko do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Společníkem se tedy označuje osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti.
Ručení společníků za dluhy společnosti
Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně, tj. jeden za všechny a všichni za jednoho, bez ohledu na to, zda již některý ze společníků svoji vkladovou povinnost splnil v plném rozsahu. Jedná se o zákonné ručení, které nelze v zakladatelském dokumentu jakkoli omezit, nebo dokonce vyloučit. Zaniká teprve v okamžiku, kdy všichni společníci splní zcela svou vkladovou povinnost. Princip ručení si ukážeme na jednoduchém příkladu.
Příklad
Společnost má základní kapitál ve výši 200 000 Kč a tři společníky A, B, C. Společník A se zavázal vložit do základního kapitálu vklad ve výši 80 000 Kč, společník B se zavázal vložit do základního kapitálu vklad ve výši 70 000 Kč a společník C se zavázal vložit do základního kapitálu vklad ve výši 50 000 Kč. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku splnili společníci A a B své vkladové povinnosti v rozsahu 50 %, tj. společník A v rozsahu 40 000 Kč a společník B v rozsahu 35 000 Kč. Společník C splnil před zápisem společnosti do obchodního rejstříku svou vkladovou povinnost v plném rozsahu.
Po vzniku společnosti bude z obchodního rejstříku patrné, že zbývá splnit vkladovou povinnost ve výši 75 000 Kč. Do této výše odpovídají společníci za dluhy společnosti společně a nerozdílně, tedy i společník C, který svou vkladovou povinnost beze zbytku splnil. Věřitel může vyzvat kteréhokoli ze společníků, aby z titulu ručení splnil dluh společnosti. Pokud společník splní dluh věřitele, započítává se toto jeho plnění na splnění jeho splatné vkladové povinnosti. V rozsahu, v jakém není toto započtení možné (protože již byla splněna celá jeho vkladová povinnost), náleží společníkovi regresní náhrada, a to primárně od společnosti, a není-li toho schopna, od ostatních společníků v poměru jejich nesplněných vkladových povinností.
Kdo může být společníkem
Společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba, a to včetně státu. Z hlediska postavení společníka ve společnosti je nerozhodné, zda je společníkem tuzemská či zahraniční osoba, neboť i zahraniční osoby (fyzické i právnické) se mohou podílet na založení společnosti s ručením omezeným nebo vstoupit jako společníci do již založené české společnosti s ručením omezeným.
!
S účinností ZOK byla odstraněna některá dlouhodobě kritizovaná a nepraktická omezení v podobně zákazu řetězení jednočlenných společností s ručením omezeným nebo stanovení maximální hranice počtu společníků. Od 1. 1. 2014 tedy může být jednočlenná společnost s ručením omezeným (rozuměj společnost s jediným společníkem) jediným zakladatelem a společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. A ačkoli to v praxi nebývá obvyklé, může mít i více než 50 společníků.
Společník není totéž co společnost
Významným rysem společnosti s ručením omezeným je její majetková nezávislost na zakladatelích, resp. společnících. Společnost s ručením omezeným je vždy nutné vnímat jako zcela samostatný právní subjekt odlišný od společníků, a to i v případě, kdy má pouze jediného společníka.
Výše uvedená nezávislost však neznamená, že by snad zakladatelé (tj. budoucí společníci) společnosti poté, co uzavřením společenské smlouvy (nebo v případě jediného zakladatele přijetím zakladatelské listiny) a splněním vkladové povinnosti završí vznik společnosti, ztratili veškerou kontrolu nad společností. Tím, že do společnosti vnesou své vklady, naopak získají na oplátku vůči společnosti poměrně obsáhlý soubor práv, a nutno dodat, že i řadu povinností, kterým se budeme v následujících kapitolách věnovat.
Postavení společníka v organizační struktuře společnosti
Organizační struktura společnosti s ručením omezeným je poměrně jednoduchá a přehledná. Obligatorně zřizovanými orgány jsou jednatel coby statutární orgán a valná hromada složená ze všech společníků coby nejvyšší orgán společnosti. Fakultativně lze zřídit i dozorčí radu coby orgán kontrolní, případně další orgány, ale v praxi k tomu dochází spíše výjimečně. Podobu organizační struktury určují společníci v zakladatelském dokumentu společnosti.
Seznam společníků
Každá společnost s ručením omezeným je povinna vést seznam společníků, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o společnících a rovněž všechny změny těchto údajů. Seznam společníků má toliko evidenční a deklaratorní charakter. Je-li určitá osoba zapsaná v seznamu společníků, společnost s ní také jako se společníkem nakládá, tj. jsou jí zasílány pozvánky na valnou hromadu nebo vyplácen podíl na zisku. Pokud ovšem některý z údajů neodpovídá skutečnosti, je na společníkovi, aby vůči společnosti zjednal nápravu a změnu údajů v seznamu společníků jí oznámil. Vedení seznamu společníků spadá do působnosti statutárního orgánu, tj. jednatele.
Obligatorní údaje zapisované do seznamu společníků jsou vymezeny v § 139 odst. 2 a 3 ZOK takto:
a) Jméno, příjmení nebo sídlo společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování – vedle těchto údajů doporučujeme, aby seznam obsahoval rovněž data narození společníků (neboť není v praxi výjimečné, že společníky jsou současně rodiče i děti, kteří se jmenují stejně a bydlí na stejné adrese) a dále IČO společníka – právnické osoby. Adresou pro doručování může být rovněž e-mailová adresa, pokud společenská smlouva připouští svolání valné hromady či doručování rozhodných dokumentů společníků prostřednictvím elektronické pošty.
b) Podíl společníka, označení podílu a jemu odpovídající výše vkladu – vedle těchto údajů se rovněž zapisuje i údaj o druhu podílu, pakliže společnost vydala více druhů podílů. Označení podílu je významné tehdy, umožňuje-li společenská smlouva pluralitu podílů; v těchto případech je pak nutné u každého podílu společníka uvést rovněž jeho velikost a dále výši vkladu na tento podíl připadající.
c) Počet hlasů náležejících k podílu – nestanoví-li společenská smlouva jinak, připadá na každou jednu Kč jeden hlas. Tento poměr lze společenskou smlouvou upravit, a to zcela libovolně (např. tak, že počet hlasů se bude řídit velikostí podílů, nebo že každý společník bude mít jeden hlas bez ohledu na velikost podílů atp.).
d) Příplatková povinnost spojená s podílem, byla-li určena – společenská smlouva může společníkům uložit tzv. příplatkovou povinnost, tj. povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu společnosti peněžitými prostředky mimo vlastní vklady. Protože jde o poměrně citelný zásah do postavení společníka, je žádoucí, aby tuto skutečnost zohlednil i seznam společníků. Stejně tak doporučujeme, aby v seznamu bylo evidováno, že již ze strany společníka došlo k poskytnutí příplatku a v jakém rozsahu. Týká-li se příplatková povinnost jen některých podílů, bude tato skutečnost zohledněna pouze u tohoto podílu.
e) Poznámka o kmenovém listu, byl-li vydán a jeho číslo – obdobně jako u příplatkové povinnosti se do seznamu společníků zapisují údaje o kmenovém listu. Byl-li kmenový list vydán pouze k určitému podílu, zohlední se tato skutečnost jen u tohoto podílu.
f) Den zápisu do seznamu společníků.
Nad rámec zákona může společenská smlouva, je-li to potřebné, stanovit i další údaje zapisované do seznamu společníků, např. datum narození či IČO společníka, e-mailovou adresu pro komunikaci se společníkem, jedinečné…
