3.9.33
Výkon funkce jednatele ve společnosti, vznik a zánik funkce
Mgr. Dita Komárková
Statutární orgán
Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která není schopna sama jednat, musí mít svého zástupce. Zástupcem je statutární orgán, tedy jednatel, který jedná jako zástupce za společnost. Proto veškeré dokumenty týkající se obchodní korporace jsou podepisovány jednatelem jednajícím za společnost. Konkrétně je například uvedeno: "v zastoupení" nebo "za společnost jednající".
Sbor jednatelů jako kolektivní orgán?
Je na rozhodnutí zakladatelů, později společníků, kolikačlenný statutární orgán společnosti vytvoří. Společnost s ručením omezeným může mít pouze jednoho jednatele, ale i více jednatelů. Má-li společnost více jednatelů, představuje každý jednatel společnosti samostatný statutární orgán a z tohoto důvodu je každý jednatel oprávněn jednat za společnost s třetími osobami samostatně. Po praktické stránce to znamená, že jednotliví jednatelé se při jednání navenek s třetími osobami vzájemně nemusí o ničem radit se zbylými jednateli a mohou například platně uzavřít kupní smlouvu za společnost s třetí osobou. Společenská smlouva však může stanovit, že společnost zastupují například vždy dva jednatelé.
ZOK upravuje možnost, aby společnost o více jednatelích učinila ze svých jednatelů jediný statutární orgán – sbor – kolektivní orgán, stejně jako je tomu v případě představenstva u akciové společnosti. Jestliže společenská smlouva stanoví, že jednatelé tvoří kolektivní orgán, volí si jednatelé svého předsedu a rozhodují většinou hlasů přítomných členů (nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet), přičemž každý jednatel má jeden hlas. Nastane-li rovnost hlasů, je rozhodující hlas předsedy, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. O průběhu jednání tohoto kolektivního orgánu jednatelů a jeho rozhodnutích se pořizují zápisy. K tomu, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán, je zapotřebí výslovného ujednání ve společenské smlouvě! Bez tohoto ujednání je každý jednatel společnosti samostatným statutárním orgánem.
Působnost jednatele
Výkon funkce jednatele je spojen s řadou povinností. Mezi hlavní činnosti jednatele patří zastupování společnosti navenek a obchodní vedení společnosti. K dalším povinnostem jednatele patří zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků, na žádost společníka informovat o věcech společnosti, svolávat valnou hromadu, provádět rozhodnutí valné hromady, zpracování písemné zprávy o finanční asistenci, zpracování zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, zveřejňování usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, vyzývat věřitele k přihlášení pohledávek při snížení základního kapitálu aj.
Zastupování společnosti navenek
Jak již bylo zmíněno, jednatel popř. jednatelé jednají za společnost, nikoliv jménem společnosti. Musí vždy jednat způsobem, který je zapsán v obchodním rejstříku, a to nezávisle na vnitřním dělení působnosti v rámci obchodního vedení. V případě, že jsou za společnost oprávněni jednat dva jednatelé společně, umožňuje ZOK, resp. NOZ zastoupení společnosti v rámci právního jednání pouze jedním z jednatelů, přestože společnost jsou povinni zastupovat minimálně dva jednatelé společně. Pokud tedy celý statutární orgán udělí jednomu z jeho členů plnou moc například k uzavření kupní smlouvy s třetí osobou, daná kupní smlouva bude platná a účinná, jestliže tuto smlouvu uzavřel takto zmocněný jednatel (§ 164 NOZ).
Obchodní vedení
Vedle zastupování společnosti navenek ve všech věcech, tj. jednání s třetími osobami, patří do působnosti jednatele obchodní vedení společnosti. ZOK pojem obchodní vedení nevymezuje. Nicméně vymezení pojmu obchodní vedení lze nalézt v judikatuře. Obchodním vedením se rozumí řízení společnosti, a to zejména organizování a řízení podnikatelské činnosti.
Má-li společnost více jednatelů, rozhodují jednatelé o záležitostech spadajících do obchodního vedení společně většinou hlasů, a to bez ohledu na skutečnost, zda tvoří či netvoří kolektivní orgán.
I nadále platí, že nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Nicméně ZOK zakotvuje nově oprávnění jednatele požádat valnou hromadu o udělení pokynu k obchodnímu vedení. Takovéto udělení pokynu však nezbavuje jednatele povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře!
Významnou novinkou zakotvenou do právní úpravy je možnost rozdělení obchodního vedení mezi jednatele.
Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán společnosti, mohou rozhodnout, že si mezi sebe obchodní vedení uvnitř společnosti rozdělí podle svých znalostí a dovedností. Jeden jednatel může mít na starosti personální záležitosti společnosti, druhý jednatel finanční záležitosti, třetí jednatel výrobní záležitosti apod. Takto určení jednatelé vykonávají svoji konkrétní působnost a není tedy zapotřebí, aby v těchto věcech rozhodoval celý kolektivní orgán.
Přesto toto rozdělení působnosti nezbavuje ostatní jednatele společnosti povinnosti dohlížet, jak jsou tyto záležitosti spravovány (§ 158 NOZ).
Péče řádného hospodáře
Jednatel je povinen při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře, tzn. je povinen jednat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí (§ 159 NOZ). Povinnost loajality představuje povinnost chování v zájmu společnosti. Jednatel nesmí sledovat zájem vlastní nebo zájem jiné osoby, pokud by tím narušil zájmy společnosti.
Kritériem, zda jednatel jednal s potřebnou péčí řádného hospodáře, je péče, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, která by byla v obdobném postavení. V případě sporu leží na bedrech jednatele prokázat, že při daném podnikatelském rozhodnutí jednal s péčí řádného hospodáře, a to s jednou výjimkou, a to pokud soud rozhodne, že toto po jednateli nelze požadovat (§ 52 ZOK).
Pokud jednatel svoji povinnost péče řádného hospodáře poruší, nese odpovědnost za své jednání a je povinen k náhradě způsobené újmy společnosti. Jakékoliv ujednání o omezení či vyloučení odpovědnosti jednatele za způsobenou újmu společnosti je neplatné. Společnost a jednatel se mohou dohodnout, byla-li porušena povinnost péče řádného hospodáře a způsobena újma společnosti, že tato újma bude vypořádána podle smlouvy uzavřené mezi společností a jednatelem. Tato smlouva však musí být schválena valnou hromadou, a to alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků (§ 53 ZOK). I přes naplnění zákonných požadavků soud smí tuto smlouvu o vypořádání újmy prohlásit za neplatnou.
Pravidlo podnikatelského úsudku
ZOK na ochranu jednatele zavedl pravidlo podnikatelského úsudku, jehož účelem je ochrana jednatele při činění podnikatelských rozhodnutí, která jsou mnohdy riziková. Vzhledem k tomu, že povinnost k náhradě újmy způsobené společnosti v důsledku porušení povinnosti péče řádného hospodáře může působit natolik přísně, že se jednatelé budou bát rozhodovat, zavedl ZOK pravidlo podnikatelského úsudku, jež by mělo ochránit jednatele před svým vlastním rozhodnutím, které nepřineslo kýžený efekt pro společnost. Pravidlo podnikatelského úsudku poskytne ochranný štít jednatelům, kteří učinili podnikatelské rozhodnutí, jehož výsledek nepřinesl očekávaný prospěch pro společnost, resp. znamenal pro společnost ztrátu, jestliže jednatel prokáže, že při svém rozhodnutí v dobré víře rozumně předpokládal, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti (§ 51 odst. 1 ZOK). Pravidlo podnikatelského úsudku působí jako korektiv pravidla péče řádného hospodáře.
Střet zájmů
Právní úprava je nastavena tak, aby se zabránilo situacím, kdy jednatel upřednostňuje svůj vlastní zájem před zájmem společnosti. Pokud se jednatel při správě společnosti dostane do situace, kdy proti sobě stojí jeho zájmy a zájmy společnosti, je povinen o tomto střetu informovat ostatní jednatele a dozorčí radu, je-li zřízena, jinak valnou hromadu. Společnost prostřednictvím valné hromady je v důsledku tohoto oznámení oprávněna pozastavit jednateli výkon funkce nebo zaujmout jinou pozici. Toto oznámení však nezbavuje jednatele povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Jednatel má povinnost informovat zbylé jednatele a dozorčí radu, byla-li zřízena, jinak valnou hromadu o tom, že hodlá sám obchodovat se společností, v níž je jednatelem. Jednatel je nejen povinen informovat dané orgány o svém úmyslu, ale i o podmínkách, za nichž má být smlouva mezi ním a společností uzavřena. Pokud jednatel hodlá uzavřít smlouvu se společností, jejímž předmětem je koupě některého přebytečného majetku společnosti, je povinen tento záměr oznámit a současně uvést podmínky dané transakce (§ 54 - 57 ZOK).
Tato pravidla neplatí pouze pro jednatele, ale i pro osoby jemu blízké, kteří chtějí obchodovat se společností, v níž jsou jednatelem. Platí i pro případy, kdy společnost má zájem obchodovat s osobou jednateli blízkou.
Zákaz konkurence
Jednatel společnosti má zakázáno:
-
podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to i ve prospěch jiných osob, a zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného;
-
být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, nejedná-li se o koncern; a
-
účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.
Tento zákonný rozsah může být společenskou smlouvou dále rozšířen. Je-li tomu tak, je pro jednatele směrodatná úprava zákazu konkurence ve společenské smlouvě.
Tento stanovený zákaz konkurence může jednatel snadno prolomit. Pokud jednatel upozorní všechny společníky v okamžiku svého jmenování jednatelem při založení společnosti nebo v okamžiku svého zvolení do funkce jednatele v průběhu existence společnosti na některou z okolností zakládající konkurenční jednání a žádný ze zakladatelů nebo později společníků ve lhůtě jednoho měsíce nevysloví nesouhlas s touto činností, bude platit, že jednatel tuto činnost zakázanou nemá.
Obdobně se stejnými důsledky toto platí v případě, vyvstane-li okolnost zakládající konkurenční jednání v průběhu výkonu funkce. Jednatel má za povinnost písemně upozornit všechny společníky na svoji činnost, které se uvedený zákaz konkurence týká.
Pouhé mlčení společníků potlačuje zákonný zákaz konkurence. Nevyjádří-li žádný ze společníků svůj nesouhlas, jednatel bude moci danou činnost dál vykonávat, aniž by se dopouštěl porušení zákazu konkurence a vystavoval se sankčnímu postihu.
Odměna za funkci jednatele
Pozornost je nutné věnovat odměně za výkon funkce jednatele. Zákonem o obchodních korporacích nastavená pravidla pro odměny jednatelů jsou projevem kontroly jejich činnosti ze strany společnosti. ZOK se nezabývá tím, co a jak jednatelé dostávají, ale tím, aby byla stanovena taková pravidla pro odměňování, která zajistí transparentnost odměňování.
Veškeré odměny a plnění poskytované jednateli společnosti musí být schváleny valnou hromadou. Jakékoli plnění poskytnuté společností jednateli v souvislosti s výkonem funkce jednatele musí být schváleno valnou hromadou, pokud právo na toto plnění neplyne z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti, který byl schválen valnou…
