Vzor - Stanovy pro společenství vlastníků jednotek, které vzniklo podle zákona č. 72/1994 Sb.

 

Stanovy společenství vlastníků jednotek

 

Společenství vlastníků jednotek Benešovská č. p. 12, Praha 3

 

Článek I

Úvodní ustanovení

 

1. Společenství vlastníků jednotek Benešovská č. p. 12, Praha 3 (dále jen „společenství vlastníků"), je právnickou osobou, která vznikla podle § 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

2. Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

 

3. Společenství vlastníků je právnická osoba, která zajišťuje správu domu a pozemku, jak jsou definovány v článku III. Při naplňování svého účelu je společenství vlastníků způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

 

4. Společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

 

Článek II

Název a sídlo

 

1. Název společenství vlastníků: Společenství vlastníků jednotek Benešovská č. p. 12, Praha 3.

 

2. Sídlo společenství vlastníků: Benešovská č. p. 12, Praha 3, PSČ 130 00.

 

Článek III

Předmět činnosti

 

1. Předmětem činnosti společenství vlastníků je zajišťování správy domu č. p. 12 v ulici Benešovská v Praze 3 (dále jen „dům") a pozemku parc. č. 45, k. ú. Vinohrady, obec Praha (dále jen „pozemek"), způsobem stanoveným v zákoně a v těchto stanovách (dále jen „správa domu a pozemku").

 

2. Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníkovi jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem vlastníkům domu. Správa domu a pozemku zahrnuje zejména:

a) zajišťování provozu domu a pozemku, včetně technických zařízení a společných částí technických sítí, a to tak, aby společné části byly provozuschopné a sloužily k jejich řádnému užívání a k řádnému užívání jednotek,

b) zajišťování oprav a rekonstrukcí společných částí a pozemku včetně havarijní údržby,

c) zajišťování protipožárního zabezpečení domu a jeho revize a opravy,

d) zajišťování revizí a oprav rozvodů plynu, rozvodů elektrické energie, svislých a vodorovných rozvodů vody a odvodů odpadních vod, výtahu, společné televizní a rozhlasové antény a ostatních systémů k příjmu a rozvodu televizního a rozhlasového signálu, elektrických sdělovacích zařízení v domě a hromosvodů a ostatních zařízení ve společných částech i na společně vlastněných pozemcích,

e) zajišťování prohlídek a čištění komínů a světlíků,

f) plnění dalších povinností, pokud vyplývají nebo vyplynou vlastníkům jednotek ze zvláštních právních předpisů a technických postupů ve spojení se správou domu, v souvislosti s jejich spoluvlastnictvím ke společným částem domu,

g) zajišťování administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu a vedení příslušné technické a provozní dokumentace k domu,

h) vybírání příspěvků od vlastníků jednotek na náklady spojené se správou domu a pozemku, popřípadě dalších příspěvků, pokud jsou z rozhodnutí vlastníků jednotek vybírány,

i) zajišťování vedení evidence plateb vlastníků jednotek na náklady spojené se správou domu a pozemku, popřípadě o dalších prostředcích, které jsou vybírány z rozhodnutí vlastníků jednotek,

j) vedení evidence nákladů vzniklých se zajišťováním správy domu a pozemku,

k) vedení přehledu všech ostatních nákladů vztahujících se k domu a pozemku,

l) zřízení účtů u banky a hospodaření s peněžními prostředky vlastníků jednotek, svěřených společenství vlastníků na úhradu nákladů spojených se správou a provozem domu a pozemku, s povinností oprávněných osob s nimi disponovat s péčí řádného správce cizího majetku a podle pokynů schválených vlastníky jednotek,

m) vyúčtování zálohových plateb na úhradu za služby pro jednotlivé vlastníky jednotek,

n) vedení účetnictví domu podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s odděleným účtováním na jednotlivé jednotky, a sledování nákladů a výnosů v příslušném účetním období.

 

3. Společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami. Společenství vlastníků mimo jiné:

a) k zajištění dodávek služeb pro společenství vlastníků uzavírá smlouvu na:

i) plnění poskytovaná s užíváním jednotek a společných částí (dále jen „služby"), s výjimkou těch, která si zajišťují vlastníci jednotek od dodavatele přímo (např. dodávka elektrické energie nebo plynu do jednotlivých bytů a nebytových prostorů),

ii) dodávky elektrické energie a vody, případně plynu a odvádění odpadních vod pro společné části,

iii) dodávky vody a odvádění odpadních vod pro jednotlivé jednotky,

iv) odvoz komunálního odpadu, čištění komínů, případně další potřebné služby,

v) další povinnosti, které vyplynou pro vlastníky jednotek, popř. pro společenství vlastníků ze zvláštních právních předpisů,

b) uzavírá příslušné smlouvy na pojištění domu.

 

4. Společenství vlastníků zajišťuje rovněž kontrolu plnění jím uzavřených smluv podle bodu 3. tohoto článku a uplatňuje nároky z porušování smluvních povinností ze strany dodavatelů.

 

5. Společenství vlastníků je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku.

 

6. K právnímu jednání, kterým společenství vlastníků zajistí dluh jiné osoby, se nepřihlíží.

 

7. Společenství může zajišťovat provozní, technické, správní a obdobné činnosti podle bodu 2. tohoto článku spojené se správou domu a pozemku, popřípadě některé z těchto činností, na základě smlouvy se správcem (dále jen „správce"), kterým může být fyzická nebo právnická osoba.

 

8. Společenství je oprávněno sjednat smlouvu o zástavním právu k jednotce k zajištění dluhu vyplývajícího z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu, pokud dotčený vlastník s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil v písemné formě a pokud k tomu udělilo předchozí souhlas shromáždění.

 

9. Společenství vlastníků dále zajišťuje zejména:

a) včasné vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství vlastníků,

b) řádné hospodaření s majetkem společenství vlastníků,

c) plnění dalších povinností spojených s předmětem činnosti společenství vlastníků podle právních předpisů.

 

Článek IV

Zajišťování správy domu a pozemku a dalších činností

na základě smlouvy se správcem

 

1. Smlouva se správcem musí zejména obsahovat:

a) vymezení činností, které správce bude vykonávat,

b) určení způsobu hospodaření s finančními prostředky poskytovanými členy společenství vlastníků na správu domu a dále s prostředky na úhradu služeb, včetně jejich evidence,

c) povinnost správce předkládat jím uzavřené smlouvy nebo jejich změny předem ke schválení orgánu společenství vlastníků příslušnému podle těchto stanov, pokud byl správce společenstvím vlastníků zmocněn k jejich uzavření,

d) povinnost správce předložit jednou ročně shromáždění zprávu o činnosti správce, zejména o finančním hospodaření a o stavu společných částí, jakož i o jiných významných skutečnostech,

e) povinnost správce před ukončením jeho činnosti předložit shromáždění zprávu o své činnosti a protokolárně předat výboru všechny písemné materiály, které má o správě domu a své činnosti k dispozici,

f) výši sjednané odměny a ustanovení o možnostech výpovědi smlouvy,

g) další náležitosti stanovené shromážděním.

 

2. Uzavření smlouvy se správcem a její změny vyžadují předchozí souhlas shromáždění.

 

3. Uzavřením smlouvy se správcem podle bodů 1. a 2. nemůže být dotčena výlučná rozhodovací působnost orgánů společenství vlastníků plynoucí ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník") a z těchto stanov.

 

Článek V

Orgány společenství vlastníků

 

1. Orgány společenství vlastníků jsou:

a) shromáždění,

b) výbor.

 

2. Orgány společenství vlastníků hlasují veřejně. Shromáždění může rozhodnout, že bude provedeno tajné hlasování, a to zejména pokud jde o volbu členů výboru. Tajnou volbu může navrhnout výbor, pokud nejde o první volbu jeho členů.

 

Článek VI

Shromáždění

 

1. Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění. Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech. V případě, že je vlastníkem jednotky společenství vlastníků, pak se k jeho hlasu nepřihlíží.

 

2. Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže občanský zákoník či jiný zákon, případně tyto stanovy, vyžadují vyšší počet hlasů.

 

3. Do působnosti shromáždění patří:

a) změna stanov,

b) změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám,

c) volba a odvolávání členů výboru a rozhodování o výši jejich odměn,

d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,

e) schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,

f) rozhodování:

i) o členství společenství vlastníků v právnické osobě působící v oblasti bydlení,

ii) o změně účelu užívání domu nebo bytu,

iii) o změně podlahové plochy bytu,

iv) o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek,

v) o změně podílu na společných částech,

vi) o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky,

vii) o opravě nebo stavební úpravě společné části, převyšují-li náklady částku 50.000 Kč;

g) udělování předchozího souhlasu:

i) k nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí nebo k jinému nakládání s nimi,

ii) k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím právním předpisem k občanskému zákoníku, nebo k jinému nakládání s nimi;

iii) k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru,

iv) k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil,

h) určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (správce), a rozhodnutí o její změně, jakož i schválení smlouvy se správcem a schválení všech změn takové smlouvy,

i) rozhodování v dalších záležitostech určených stanovami nebo v záležitostech, které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí.

 

4. Výbor svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát za rok. Výbor svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich. V případě, že tak výbor neučiní, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

 

5. O svolání shromáždění musejí být členové společenství vlastníků písemně vyrozuměni nejméně 15 dní před konáním zasedání shromáždění. Současně musí být vyvěšena pozvánka shodného textu na veřejném místě v domě. Pozvánka musí obsahovat datum a hodinu, místo a program jednání shromáždění. K pozvánce se připojují podklady k nejdůležitějším bodům jednání shromáždění nebo informace o tom, kde se může člen společenství vlastníků s těmito podklady seznámit, přičemž podklady musejí být členům společenství vlastníků dostupné nejméně 7 dní před konáním zasedání shromáždění.

6. Jednání shromáždění organizuje a řídí předseda výboru nebo člen výboru, kterého k tomu výbor pověřil. Podklady pro jednání shromáždění připravuje výbor.

 

7. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, se po dalším objasnění řešeného problému hlasuje znovu. Je-li výsledkem tohoto opětovného hlasování rovnost hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhoduje na návrh kteréhokoliv vlastníka jednotky soud, a to za podmínky, že je pro to důležitý důvod. Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, požádat soud, aby o záležitosti rozhodl ( § 1209 občanského zákoníku).

 

8. K přijetí usnesení shromáždění o změně prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám, o schválení nebo o změně stanov, o schválení celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a o schválení účetní závěrky a vypořádání výsledku hospodaření je zapotřebí prosté většiny hlasů všech vlastníků jednotek.

 

9. K přijetí usnesení o změně účelu užívání domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.

 

10. Z jednání shromáždění se pořizuje zápis, který musí obsahovat:

a) datum a místo konání shromáždění,

b) přijatá usnesení,

c) výsledky hlasování,

d) námitky členů proti rozhodnutí společenství, kteří požádali o jejich zaprotokolování,

e) označení spoluvlastníků jednotky, kteří hlasovali za společného člena.

 

11. Vyhotovení zápisu zajišťuje výbor a zápis musí být vyhotoven do 10 dnů od konání shromáždění. Přílohu zápisu z jednání shromáždění tvoří pozvánka k jednání shromáždění spolu s podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům, prezenční listina a plné moci. Zápis se vyvěsí na nástěnce umístěné ve veřejně přístupné části budovy, kde bude umístěn nejméně po dobu 15 dnů.

 

12. Každý z vlastníků jednotek má právo si vyžádat zápis z jednání shromáždění.

 

 NahoruČlánek VII

 NahoruRozhodnutí mimo zasedání

 Nahoru 

1. Připouští se rozhodování mimo zasedání (per rollam).

 

2. Rozhodování per rollam může navrhnout výbor, případně jiná osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, v případě, že svolané shromáždění není způsobilé se usnášet. Rozhodování per rollam se připouští i ve všech jiných případech.

 

3. V případě rozhodování per rollam zašle osoba oprávněná ke svolání shromáždění všem vlastníkům jednotek na jejich adresu uvedenou v seznamu vlastníků jednotek či jinou adresu (i e-mailovou) určenou vlastníkem jednotek pro zasílání pozvánek na shromáždění návrh rozhodnutí, které má být per rollam přijato. Návrh rozhodnutí obsahuje:

a) návrh usnesení,

b) lhůtu pro doručení vyjádření vlastníka jednotky, která činí 15 dnů,

c) podklady potřebné pro posouzení návrhu usnesení nebo údaj o tom, kde jsou uveřejněny.

 

4. Vlastník jednotky doručí osobě oprávněné ke svolání shromáždění ve lhůtě podle bodu 3. písm. b) tohoto článku své vyjádření, zda s návrhem usnesení souhlasí. K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.

 

5. Výbor oznámí vlastníkům jednotek písemnou formou výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.

 

6. Rozhodnutí per rollam se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže tyto stanovy nebo občanský zákoník vyžadují pro rozhodnutí vyšší počet hlasů.

 

 NahoruČlánek VIII

 NahoruVýbor

 Nahoru 

1. Výbor je statutárním orgánem společenství vlastníků. Výbor má tři členy.

 

2. První členové výboru byli:

a) Pavel Novák,

b) Tomáš Vorlíček,

c) Karel Hlavatý.

 

3. Členy výboru volí nebo odvolává shromáždění.

 

4. Členem výboru může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Členem výboru může být ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Člen výboru je povinen vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. V případě, že je členem výboru právnická osoba, pak musí tyto podmínky splňovat její zástupce, kterého právnická osoba zmocní, aby ji ve výboru zastupoval.

 

5. Člen výboru vykonává svou funkci osobně. To však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena výboru, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

 

6. Funkční období členů výboru činí tři roky a počíná dnem jejich zvolení a končí uplynutím funkčního období nebo dnem zvolení nového či nových členů výboru. Na svém prvním zasedání výbor zvolí předsedu a místopředsedu. První zasedání výboru svolává jeho nejstarší člen, který také řídí jeho zasedání do zvolení předsedy.

 

7. Členům výboru může být poskytnuta odměna za výkon funkce, její výši schvaluje shromáždění.

 

…