Díl 8 Zcizení dědictví

 Nahoru[Zcizení dědického práva]

Pojem zcizení dědictví

Zcizením dědictví se míní smlouva uzavíraná mezi dědicem jako zcizitelem a osobou, která jeho dědické právo nabude, tj. nabyvatelem. Toto dvoustranné jednání tedy učiní osoba, která jako dědic dědictví neodmítla, a osoba, která dědicem vůbec není. Smlouva musí být uzavřena vždy po úmrtí zůstavitele, tedy až dědici dědické právo vznikne. Smlouva uzavřená dříve by byla neplatná. Zákonem je vyžadována forma veřejné listiny, tj. forma notářského zápisu o právním jednání.

Zcizitel, tj. dědic, který dědictví neodmítl, je způsobilým dědicem a svědčí mu některý z dědických titulů, tj. závěť, dědická smlouva či zákonná dědická posloupnost.

Nabyvatel nemusí být dědicem zůstavitele, ovšem neměl by být vyděděným či nezpůsobilým dědicem zůstavitele. Pokud by došlo k uzavření smlouvy o zcizení dědického práva mezi zcizitelem-dědicem a nabyvatelem – vyděděným či nezpůsobilým dědicem zůstavitele, pravděpodobně by bylo potřeba shledat toto jednání neplatným, neboť je v rozporu s dobrými mravy a vůlí zůstavitele.

Kombinace institutů

Ke zcizení dědického práva nebude moci dojít v případě, že zůstavitel dědici ustanovil náhradníka. V takovém případě nastupuje na místo dědice jeho náhradník a ten se…