Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Monika Schön
Ustanovení § 1150 kontinuálně s předchozí i historickou úpravou upravuje postavení osob stojících mimo spoluvlastnický vztah, které mají věcné právo ke společné věci (srov. ustanovení § 847 císařského patentu č. 946/1811 Sb. z. s., obecného zákoníku občanského, ustanovení § 139 odst. 1 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, a následně ustanovení § 142 odst. 3 OZ). Na rozdíl od úpravy v ustanovení § 142 odst. 2 OZ se nicméně ochrana třetích osob podle ustanovení § 1150 a násl. neomezuje pouze na nemovitosti, ale vztahuje se k jakékoli společné věci.
Použití ustanovení § 1150 až § 1153
Ustanovení § 1150 až § 1153 se použijí jak v případě likvidace spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků, tak rozhodnutím soudu. Jde-li o případ likvidace dohodou účastníků, projevuje se zde zásada nemožnosti zhoršit vlastním právním jednáním postavení třetí osoby bez jejího souhlasu. V případě likvidace spoluvlastnictví rozhodnutím soudu jde pak mj. o důsledek skutečnosti, že rozhodnutí soudu se nesmí dotknout právního postavení osoby, která nebyla účastníkem řízení (srov. ustanovení § 159a odst. 1 OSŘ). Účastníky řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou přitom spoluvlastníci věci, nikoli jiné osoby.
Ochrana postavení třetích osob podle ustanovení § 1150 až § 1153 se uplatní při vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci a obdobně též při oddělení ze spoluvlastnictví, které v tomto směru nemá žádnou zvláštní právní úpravu (srov. ustanovení § 10). Přikázání věci či její prodej totiž zásadně nemá na postavení osoby, která má věcné právo k dříve společné věci, žádný vliv. I po změně v osobě vlastníka v důsledku přikázání věci či v důsledku prodeje věci věcné právo dále na věci vázne; výjimkou je dražební prodej při nedobrovolné dražbě (srov. ustanovení § 56 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách).
Věcné právo třetí osoby
Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci se podle ustanovení § 1150 nesmí dotknout postavení třetí osoby, která měla ke (dříve) společné věci věcné právo.
Nejčastěji se bude jednat o věcné břemeno (srov. též ustanovení § 1151 až § 1153) či zástavní právo (k tomu srov. též ustanovení § 1351). Zástavní právo může váznout na celé společné věci či na spoluvlastnickém podílu, v návaznosti na to také po rozdělení věci bude zástavní právo váznout buď na všech nově vzniklých věcech, nebo pouze na těch, které odpovídají spoluvlastnickému podílu, na němž zástavní právo před rozdělením vázlo.
V úvahu nicméně připadají též další věcná práva k věci cizí (právo stavby, předkupní právo, je-li sjednáno jako právo věcné, teoreticky snad i zadržovací právo).
Smysl a účel právní úpravy
Smyslem a účelem ustanovení § 1150 až § 1153 je ochrana postavení třetí osoby před možnými negativními důsledky likvidace spoluvlastnictví rozdělením věci. Rozdělení věci se zásadně nemá dotknout postavení osoby stojící mimo spoluvlastnický vztah. Je-li věcným právem zatížena původní společná věc, mají být věcným právem zásadně zatíženy i jejím rozdělením nově vzniklé věci. Jestliže například dojde k rozdělení věci zatížené zástavním právem, budou nově vzniklé věci zatíženy tzv. vespolným (simultánním) zástavním právem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 661/2006).
Podrobnější úprava je obsažena v ustanovení § 1151 až § 1153 ve vztahu k věcným břemenům, obdobně ji však lze použít podle našeho názoru i u těch věcných práv, která takovou úpravu nemají (srov. ustanovení § 10).
Judikatura…
Probíhá načítání obsahu