Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1451

 Nahoru[Pověření ke správě svěřenského fondu]

Potřeba zpřesnění založení, vzniku a existence sveřenského fondu se odrazila v novele občanského zákoníku č. 460/2016 Sb. Nezměnilo se nic na podstatě svěřenského fondu, jeho účelovému zaměření, jakožto entitě bez právní osobnosti, ovšem bylo vyhověno tlakům odborné i laické veřejnosti na to, aby entita, která je s to zakládat, měnit a rušit významnou měrou majetkové poměry osob na celkové transakci zúčastněných, podléhala registraci, evidenci a aby byla v určitých situacích, které zákon uvádí, dohledatelná a identifikovatelná.

Zejména v reakci na naléhavé připomínky ministerstva financí, ministerstva vnitra a Vrchního státního zastupitelství v Praze se navrhovalo zavedení evidence svěřenských fondů především z důvodu jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití především vzhledem k legalizaci výnosů z trestné činnosti, jak uvádí důvodová zpráva k zákonu.

Z tohoto důvodu byly mimo jiné uvedenou novelou novelizovány zákony č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, do jehož názvu byl připojen dodatek "a svěřenských fondů", samozřejmě také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

V novelizovaném ustanovení § 1451, které nabude účinnosti k 1. 1. 2018, se nově konstatuje, že svěřenský fond je zřízen, jakmile se svěřenský správce (nebo alespoň jeden ze svěřenských správců určených statutem) ujme správy vyčleněného majetku.

Po založení svěřenského fondu, buďto jednáním inter vivos, tj. sepsáním zakladatelského dokumentu, resp. statutu, formou veřejné listiny, tj. notářského zápisu, nebo pořízením pro případ smrti, musí dojít k dalším skutečnostem, a to v prvním případě k vyčlenění majetku, ujmutí se správy svěřenským správcem a k zápisu…