Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1490 - Vzdání se dědictví

K odst. 1

Dědické právo dědici vzniká smrtí zůstavitele – za podmínky, že dědic ve stanovené lhůtě dědictví neodmítne (viz § 1485 NOZ a násl.). Institut vzdání se dědictví vychází z úvahy, že neodmítl-li dědic dědictví, náleží mu dědické právo jako jeho vlastnictví. I s tímto vlastnictvím může dědic nakládat, včetně jeho zcizení.

Podle § 1490 odst. 1 NOZ dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice.

Zavedení institutu vzdání se dědictví reaguje na dosavadní praxi, ke které dochází při dědění ze zákona, nejčastěji při dědění v první dědické třídě. Často dochází k tomu, že potomek zůstavitele má zájem, aby jeho dědictví připadlo určeným dědicům, v souladu s rodinnou dohodou. Využije-li však takový dědic institut odmítnutí dědictví a má-li potomky, hledí se na odmítnuvšího dědice, jako by nebyl, a jeho dědické právo přechází na jeho potomky. Problémem je, že nelze předem spolehlivě odhadnout vůli potomků včetně právních komplikací souvisejících s nezletilými potomky.

V rámci vzdání se dědictví dědic, který…