Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Pavla Krejčí
[Úpadce členem orgánu právnické osoby]
K odst. 1
Pravidla uvedená v komentovaném ustanovení se vztahují pouze na orgány, do nichž je osoba volena, jmenována či jinak povolána (např. kooptací). Je lhostejné, zda se jedná o orgány, které musí právnická osoba utvářet obligatorně, či zda se jedná o orgány fakultativní. Jedná se o obecné pravidlo platné pro všechny právnické osoby, které může být konkrétní právní úpravou modifikováno či dále specifikováno. Pravidla uvedená v komentovaném ustanovení se uplatní pouze na orgány, do nichž je osoba volena, jmenována či jinak povolána (§ 152 odst. 2), neplatí tedy například pro valnou hromadu společnosti nebo shromáždění členů apod., která takovýmito orgány nejsou.
Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána, musí být plně svéprávná ve smyslu § 15 odst. 2, tj. musí mít způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Blíže k pojmu svéprávnosti viz komentář k § 15. Výjimka z tohoto pravidla je stanovena v § 152 odst. 3. Tato výjimka je stanovena pro případy, kdy se:
V takovém případě zákon stanoví, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností.
Úpadek člena voleného orgánu
Další podmínka pro platnost vzniku funkce člena voleného orgánu je stanovena v § 153 odst. 1. Pokud by se členem voleného orgánu měla stát osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, musí tato osoba oznámit tuto skutečnost tomu, kdo ji do funkce povolává. Pokud by tak osoba, která se má stát členem voleného orgánu, neučinila a zamlčela by, že u ní byl osvědčen úpadek, pak v souladu s odst. 1 komentovaného ustanovení se na celou situaci hledí, jako kdyby se povolání do funkce nestalo (viz blíže komentář k § 153). To nic nemění na principu materiální publicity upraveném v § 121, kdy je chráněna dobrá víra osob jednajících v důvěře v zápis ve veřejném rejstříku v případě, že by se podařilo dosáhnout zápisu takové osoby do veřejného rejstříku. Dobrá víra je též zakotvena v odst. 2 komentovaného ustanovení – ta je koncipována jako podstatně širší než jako dobrá víra v zápis ve veřejném rejstříku.
Zvláštní právní úprava ZOK
Zvláštní právní úprava pak může stanovit zvláštní podmínky zákonné způsobilosti pro výkon funkce člena voleného orgánu. Např. podle § 46 odst. 1 ZOK nemůže být členem orgánu obchodní korporace také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Pokud by tedy byla jako člen voleného orgánu obchodní korporace povolána osoba, která tyto podmínky nesplňuje, pak se na její povolání do funkce hledí, jako by se nestalo.
Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce
Nezpůsobilost vykonávat funkci člena voleného orgánu může být založena i rozhodnutím soudu, a to v případě tzv. vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce. Tento institut je upraven v § 63 až § 67 ZOK. V průběhu insolvenčního řízení může insolvenční soud rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen "vyloučení"). To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku již nebyl členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. Návrh na vydání rozhodnutí může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem.
Další případy, kdy může soud rozhodnout o vyloučení
Insolvenční soud může o vyloučení rozhodnout i z následujících důvodů:
Probíhá načítání obsahu