Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1633

K odst. 1

Co je to zákonná posloupnost?

Zákonná posloupnost neboli dědění ze zákona je jedním z dědických titulů, tedy jedním z právních důvodů pro nabytí dědického práva. Zákonnou posloupností se rozumí zákonem stanovené vymezení osob, kterým svědčí dědické právo. Tyto osoby zákon definuje na základě jejich příbuznosti se zůstavitelem (a to s jedinou výjimkou, kterou je tzv. spolužijící osoba – blíže viz komentář k ust. § 1636 odst. 1 NOZ). Zákon rozděluje dědice do šesti dědických tříd.

Právní síla dědických titulů

Dalšími dědickými tituly ve smyslu NOZ jsou dědická smlouva a závěť. Zákonná posloupnost je nejslabším dědickým titulem. Pokud tedy zůstavitel o pozůstalosti pořídil závětí či dědickou smlouvou, dědění ze zákona se neuplatní. Důvodem pro stanovení této hierarchie dědických titulů je snaha respektovat vůli zůstavitele ohledně dispozic s jeho jměním pro případ smrti, tj. privilegovat ustanovení dědiců samotným zůstavitelem formou dědické smlouvy či závěti. Teprve v situaci, kdy zůstavitel nepovolal žádné dědice ani odkazovníky (resp. takovýchto osob není z důvodu například neplatnosti závěti, odmítnutí dědictví dědicem, dědické nezpůsobilosti dědice, toho, že dědic zemřel dříve než zůstavitel, atd.), bude postupováno podle zákonné posloupnosti. Právní síle dědických titulů odpovídá i systematika NOZ – ustanovením o dědění ze zákona předchází ustanovení o pořízení zůstavitele pro případ smrti, tj. úprava závěti, dědické smlouvy a dovětku.

Konkurence dědických titulů

Jak je výslovně uvedeno v ust. § 1476 NOZ, dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Priorita dědické smlouvy a závěti tedy neznamená, že by se vedle těchto dědických titulů nemohla uplatnit i zákonná posloupnost. Dědická posloupnost se uplatní ve vztahu k té části pozůstalosti, vůči které neexistuje žádné zůstavitelovo pořízení pro případ smrti. V praxi tak může nastat situace, kdy zůstavitel ohledně části svého jmění uzavřel dědickou smlouvu, ohledně další části svého jmění pořídil závěť a ve vztahu k poslední části svého jmění žádné právní jednání neučinil. O právu na poslední část pozůstalosti tak bude rozhodnuto podle pravidel zákonné posloupnosti. Není přitom ani vyloučeno, aby jedna osoba byla coby dědic povolána hned z několika právních titulů, tj. například současně ze závěti a ze zákona.

 NahoruPříklad