Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2012

Dosavadní právní úprava

V ObčZ byla jistota upravena v § 555 až § 557. Úprava v NOZ z dosavadní právní úpravy v zásadě vychází. Významnou změnou je konstrukce, podle níž lze jistotu dát nejen věřiteli, ale i třetí osobě ve věřitelův prospěch. Tím se podle důvodové zprávy umožní efektivnější správa jistoty při syndikátních úvěrech.

Jistota není samostatným zajišťovacím institutem. NOZ pouze stanoví, jakými prostředky lze zajistit závazek v případě, kdy je stanovena povinnost dlužníka dát jistotu, ale není současně výslovně určen způsob, jakým to lze učinit.

Povinnost dát jistotu může vzniknout buď na základě smluvního ujednání stran, nebo může vyplývat z právního předpisu. Lze poukázat např. na § 206 odst. 2 NOZ, podle kterého "Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota“, na § 280 NOZ, podle kterého "Přihlásí-li věřitel zúčastněného spolku pohledávku do šesti měsíců ode dne, kdy se zápis fúze stal vůči němu účinným, má právo na dostatečnou jistotu, zhorší-li se dobytnost pohledávky“, apod.

Zákon stanoví, že za dostatečnou jistotu se považuje především zřízení zástavního práva. Právní úprava zástavního práva je obsažena v § 1309 a násl. NOZ (blíže viz komentář k těmto ustanovením).

Až v případě, že daná osoba není s to dát jistotu zřízením zástavního práva, pak dá jistotu způsobilým ručitelem. Právní úprava ručení je obsažena v § 2018 až § 2028 NOZ (blíže viz komentář k těmto ustanovením).

Zákon současně stanoví vyvratitelnou právní domněnku, koho považuje za způsobilého ručitele, přičemž za způsobilého věřitele označuje osobu, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek. Kdo může být žalován v tuzemsku, vychází zejména z procesních předpisů. Podle ustanovení § 6 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních…