Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 248

 Nahoru[Svolání členské schůze spolku]

"Vnitřní organizace spolku je především jeho věcí."¹ Stanovy mohou zřídit spolek s jakoukoliv organizační strukturou a libovolnými orgány. "Obligatorní je pouze zřízení statutárního a nejvyššího orgánu. I zde se ovšem spolek může svobodně rozhodnout pro konkrétní specifikaci orgánů plnících jejich úlohu, jakož i zvolit, jaký název tyto ponesou."² (Blíže § 243.) Podstatnou náležitostí stanov však je pouze určení statutárního orgánu spolku [§ 218 písm. b)], který může být pojmenován libovolně, nevzbudí-li klamný dojem o své povaze (§ 243).

Stanovy spolku mohou též libovolně určit, který orgán je nejvyšším orgánem spolku (§ 247 odst. 1). Pokud stanovy nejvyšší orgán neurčí, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze (§ 247 odst. 3).

Členská schůze je trvalý kolektivní orgán spolku, který se skládá ze všech členů spolku, kteří na jejich jednotlivých zasedáních vyjadřují svoji vůli. Každý člen spolku je oprávněn účastnit se zasedání členské schůze, a to bez ohledu na to, zda disponuje též hlasovacím právem (§ 251). Pokud to připouštějí stanovy, může členská schůze rozhodovat i mimo zasedání nebo členové mohou rozhodovat s využitím technických prostředků (§ 158 odst. 2).

Osoby/orgány oprávněné svolat členskou schůzi k zasedání

Pokud stanovy neurčí jinak, členskou schůzi spolku prioritně svolává k zasedání statutární orgán spolku, a to v následujících případech:

1. řádné zasedání musí být svoláno nejméně jedenkrát do roka; stanovy mohou určit jinou periodu, ve které musí být členská schůze svolána ke svému zasedání,
2. zasedání musí být svoláno z podnětu alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu spolu (byl-li zřízen); s ohledem na § 247 odst. 3 stanovy mohou určit jiné kvorum členů nezbytné ke vzniku povinnosti ke svolání členské schůze a mohou též určit, že podnět ke svolání členské schůze může dát jiný orgán než kontrolní orgán spolku (např. rozhodčí komise). Problém jistě nebude činit, pokud stanovy určí nižší kvorum členů potřebných ke svolání členské schůze; stanovení vyššího než zákonného kvora je však možné patrně pouze tehdy, pokud je v konkrétním spolku reálné, aby se vůbec podobné kvorum členů na svolání zasedání členské schůze domluvilo. S ohledem na spolkovou autonomii a odloučenost od státu nemůže stát zasahovat do vnitřních poměrů spolku. Na druhou stranu nemohou být vnitřní poměry spolku nastaveny tak, aby byly v rozporu s dobrými mravy a zcela znemožňovaly realizaci členských práv.

Pokud by statutární orgán nesvolal zasedání členské schůze na žádost členů nebo příslušného orgánu spolku, může ten, kdo podnět ke svolání členské schůze podal, svolat zasedání členské schůze sám. Zde je třeba zdůraznit, že zasedání členské schůze musí opravdu svolat ten, kdo podnět ke svolání členské schůze podal; není k tomu například oprávněn soud (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 726/2003 ze dne 29. 3. 2004). Stanovy v tomto směru však mohou obsahovat i jinou…