Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2629

 Nahoru[Vytknutí skryté vady]

Obecně

V odstavci 1 je upravena:

1. lhůta pro vytknutí skrytých vad u stavby, projektové dokumentace a jiných obdobných plnění a

2. následky zmeškání této lhůty.

V odstavci 2 je upraveno zkrácení lhůty k vytknutí skrytých vad.

V odstavci 3 je upravena vyvratitelná domněnka existence vady při převzetí díla, pokud je objednatelem spotřebitel.

Skryté vady

Obecná úprava vad díla je obsažena v § 2615 a násl. Vady se rozlišují na zjevné a skryté. Zjevné jsou takové vady, které objednatel může zjistit vynaložením náležité pozornosti při převzetí díla. Ostatní vady jsou skryté. Na zjevné vady se vztahuje § 2605 odst. 2, podle kterého převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Určení, zda má dílo vadu, je obsaženo v § 2615, podle kterého dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

Vztah k § 2618

Na skryté vady u stavby, projektové dokumentace a jiných obdobných plnění se nepoužije § 2618, neboť § 2629 odst. 1, které má povahu lex specialis a použije se přednostně před § 2618 (z tohoto důvodu se nepoužije dvouletá lhůta k vytknutí skrytých vad stanovená v § 2618, nýbrž se použije pětiletá lhůta stanovená v § 2629).

Ustanovení § 2629 se tedy vztahuje z věcného hlediska pouze na:

1. stavby,

2. projektovou dokumentaci,

3. jiná obdobná plnění.

Stavbou je třeba rozumět nejen stavbu, ale ve smyslu § 506 také jiná zařízení. NOZ projektovou dokumentaci blíže nespecifikuje a bude se jednat zejména o dokumentaci zpracovávanou pro účely stanovené stavebním zákonem (dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace skutečného provedení stavby apod.).

Lhůta k vytknutí skrytých vad

Je třeba odlišovat určení okamžiku, ke kterému má dílo vady (viz § 2617), a lhůtu pro vytknutí vad.

Na skryté vady u stavby, projektové dokumentace a jiných obdobných plnění objednatel nemusí upozornit při převzetí díla, ale je možné na ně upozornit později, přičemž § 2629 stanoví, kdy tak objednatel musí učinit. Nevytkne-li objednatel skryté vady včas a vznese-li zhotovitel tuto námitku, soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná. Jestliže však zhotovitel takovou námitku nevznese, soud k pozdnímu vytknutí vady ze strany objednatele z úřední povinnosti nepřihlédne.

Ustanovení § 2629 upravuje dvě lhůty, z nichž jedna je svou povahou subjektivní (závisí na vědomosti objednatele, byť potenciální) a druhá je svou povahou objektivní (nezávisí na vědomosti objednatele):

1. subjektivní lhůta začíná běžet poté, kdy objednatel skryté vady při dostatečné péči zjistit mohl, a NOZ tuto lhůtu vymezuje jako "bez zbytečného odkladu“,

2. objektivní lhůta začíná běžet předáním díla (stavby, projektové dokumentace a jiných obdobných plnění) a její délka činí pět let.

Rozhodující je, která lhůta uplyne dříve. To znamená, že ačkoli objednatel nemůže při dostatečné péči zjistit vadu do 5 let od předání díla, zhotovitel může u soudu namítnout opožděné vytknutí vady.

Subjektivní lhůta je stanovena jako "bez zbytečného odkladu“. Bez zbytečného odkladu znamená bezodkladně, tj. ihned poté. Viz ustanovení NOZ specifikující "bezodkladně“. Např. odstup dvou týdnů již zpravidla bude znamenat nedodržení této doby (je třeba přihlédnout k okolnostem konkrétního případu, jako je povaha vady, možnosti jejího odstranění apod.). Lhůta začíná běžet v okamžiku, kdy objednatel skrytou vadu při dostatečné péči mohl zjistit. Podle našeho názoru bude nutné brát zřetel i na kritérium průměrného člověka, resp. zvýšené požadavky na odborníka. Podle § 4 se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti. Podle § 5 kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Objektivní lhůta je určená podle let. Podle § 605 odst. 2 připadá konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

Zkrácení lhůty

Zkrácení lhůty je upraveno v odstavci 2. Odstavec 2:

1. umožňuje, aby prováděcí právní předpis zkrátil pětiletou objektivní lhůtu k vytknutí skrytých vad,

2. vylučuje, aby si strany ujednaly zkrácení doby k vytknutí vad.

V předchozím znění odstavec 2 používal nevhodně slovo "doba“, ale tato terminologická nejednotnost s rozlišením označení "doba" a…