Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2701

Obecně; pojmy

Důchod je upraven v § 2701 až § 2706. Důchod společně s výměnkem (§ 2707 až § 2715) jsou dva typy závazků ze zaopatřovacích smluv – díl 12, část třetí NOZ.

Smlouva o důchodu byla upravena i v ObčZ, a to konkrétně v § 842 až § 844. Jednalo se o poměrně stručnější úpravu, než jak ji pojal NOZ. Smlouva o důchodu musela být podle dosavadní právní úpravy uzavřena pouze písemně (§ 843).

Důchod podle NOZ je nutno chápat jako pravidelné, tj. opakující se peněžité dávky, peněžité plnění. Smluvní strany smlouvy o důchodu si mohou plnění ze smlouvy o důchodu, tj. důchod, podle libosti označit, tj. např. důchod vdovský či invalidní apod. Takové označení, respektive i takové plnění ze smlouvy o důchodu však v žádném případě nemá vliv na poskytování důchodu na základě norem veřejného práva. Důchod podle NOZ není důchodem podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ani podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ani podle dalších norem veřejného práva. Obdobné označení peněžitého plnění ve smlouvě o důchodu, například jako důchod invalidní, však může jednoznačně naznačit důvod uzavření smlouvy o důchodu, pokud jej samotná smlouva o důchodu nebude vysloveně obsahovat. Důvodem uzavření smlouvy o důchodu tak může být například jistá sociální nebo např. i zdravotní situace na straně příjemce důchodu.

Předmětem důchodu, respektive smlouvy o důchodu je tak závazek plátce hradit příjemci pravidelné peněžní dávky neboli důchod. Důchod jako opakující se pravidelné peněžní plnění lze sjednat jako plnění v určité výši, nebo lze sjednat pouze způsob výpočtu důchodu, například procentuálně z čisté mzdy, jako podíl na zisku a podobně. Ve smlouvě o důchodu lze sjednat pochopitelně i tzv. inflační doložku, tj. že důchod bude valorizován. Potřebné je samozřejmě ve smlouvě ujednat i měnu, v jaké bude plnění podle smlouvy o důchodu poskytováno, a dále frekvenci, tj. pravidelnost, opakování dávek – např. měsíčně, pololetně, ročně apod.

Účastníky smlouvy o důchodu jsou plátce a příjemce, možná je samozřejmě mnohost subjektů na obou stranách smlouvy, tj. jak plátců, tak i příjemců důchodu. Povinnost platit důchod lze sjednat i jako plnění ve prospěch třetí osoby.

Jde-li o bližší vymezení příjemce důchodu, § 2701 odst. 1 nepojednává o tom, zda je jako příjemce důchodu myšlena pouze fyzická osoba, hovoří pouze o příjemci jako takovém. Vzhledem k tomu, že prvotním účelem tohoto institutu bylo zaopatření určité osoby či osob, nabízelo by se, že příjemcem…