Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 506

[Stavbasoučástí pozemku]

Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou přinesl nový občanský zákoník, je zavedení zásady, že povrch ustupuje půdě (superficies solo cedit). Stavba je přitom definována jako:

• prostor nad povrchem i pod povrchem,

• stavba zřízená na pozemku a jiná zařízení,

• vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

Pozemek je třeba chápat jako trojrozměrný předmět, když za pozemek nelze chápat jen jeho povrch, ale i to, co je pod povrchem a nad povrchem pozemku. To bylo respektováno také v dosavadní judikatuře.

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1000/2010 ze dne 19. prosince 2011

Zasahovat částmi stavby (např. zateplením zdi, balkony apod.) do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné.
Cílem tedy je, aby se všechny stavby staly součástí pozemku, s výjimkou staveb dočasných. Na to pamatují i přechodná ustanovení obsažená v § 3054 a násl. NOZ. Podle § 3054 NOZ platí, že s účinností od 1. 1. 2014 se součástí pozemku staly ty stavby, které nebyly podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž jsou zřízeny, pokud měla v den nabytí účinnosti NOZ vlastnické právo ke stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

 NahoruPříklad

Pan Novák vlastnil rodinný dům postavený na pozemku parc. č. 134/1, v k. ú. Liteň, a současně vlastnil i tento pozemek. Okamžikem nabytí účinnosti NOZ přestal být rodinný dům samostatným předmětem právních vztahů a stal se součástí pozemku. Pan Novák tedy již nemůže např. samostatně dům zastavit, vždy bude předmětem zástavy pozemek, jehož součástí je stavba.
V případě, že stavba a pozemek měly k 1. 1. 2014 odlišné vlastníky, pak se stavba součástí pozemku nestala. K tomu dojde až v okamžiku, kdy se obě věci (stavba i pozemek) stanou vlastnictvím téhož vlastníka. Blíže viz komentář k §…