dnes je 22.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 548

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.5.1.1.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 548

Mgr. Pavla Krejčí

K odst. 1

Vznik, změnu nebo zánik práva lze učinit závislými na nějaké skutečnosti. Jedná se o skutečnost, o které účastníci právního jednání ještě nevědí, zda se vůbec naplní, popřípadě kdy se naplní. Podmínky mají charakter vedlejších ujednání.

Odkládací x rozvazovací podmínka

Smyslem těchto vedlejších podmínek je možnost:

  • sjednat závazek ještě za situace, kdy nejsou naplněny všechny okolnosti, které jsou nezbytné k tomu, aby nastaly právní následky jednání (podmínka odkládací),

  • zrušit závazek v případě, že nastanou okolnosti, za kterých strany na dodržení závazku již nemají zájem (podmínka rozvazovací).


Vyloučení nebo omezení možnosti sjednat podmínky

Podmínky lze sjednat všude, kde je zákon výslovně nevylučuje. Vyloučena je např. rozvazovací podmínka omezující právo stavby (§ 1246 NOZ). Pokud by byla taková podmínka sjednána, pak se k ní nepřihlíží. Někdy může být sjednání podmínek zákonem omezeno – např. podmínky v rámci dědického řízení (§ 1561 a násl. NOZ) jsou nyní na rozdíl od úpravy dědického práva v ObčZ připuštěny, ale platí pro ně mnoho omezujících pravidel.

Podmínky dle § 548 je třeba rozlišovat od podmínek právního jednání stanovených přímo zákonem, od doložení času (§ 550 NOZ), smluvních podmínek, obchodních podmínek apod.

V případě, že by zánik práva nebo povinnosti byl vázán na nemožnou rozvazovací podmínku, pak se k takové podmínce nepřihlíží. Takovou rozvazovací podmínkou by například mohla být podmínka odporující dobrým mravům nebo příčící se právním předpisům.

K odst. 2

V tomto odstavci jsou blíže popsány dva druhy vedlejších podmínek, které zákon rozeznává, a to:
  • podmínka odkládací,

  • podmínka rozvazovací.


Další vedlejší podmínka – doložení času je pak právně upravena v § 550 NOZ.

Podmínka odkládací

Podmínka je odkládací (suspenzivní), závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou – tedy zda se stane platné právní jednání účinným. V případě podmínky odkládací následky právního jednání nastávají až po splnění podmínky. Do splnění podmínky tedy existuje stav nejistoty ohledně toho, zda bude podmínka naplněna a zda tak nastanou předpokládané následky právního jednání (zda nastane účinnost).

Podmínka odkládací může být:
  • splněna – pak nastanou následky právního jednání – nastane účinnost právního jednání a povinni si začít plnit,

  • nesplněna – pak

Nahrávám...
Nahrávám...