Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 568

Účel právní úpravy

Důvodem, proč byla definice veřejných listin (§ 567 NOZ) zařazena do nového občanského zákoníku, je především nutnost specifikovat účinky, které veřejná listina má v občanskoprávních vztazích. Tyto účinky jsou především stanoveny v komentovaném ustanovení § 568 odst. 1 a 2.

Typy veřejných listin

Občanský zákoník zmiňuje dva typy veřejných listin:

• veřejná listina potvrzující (osvědčující) určitou skutečnost - odst. 1,

• veřejná listina zachycující projev vůle osoby při právním jednání -odst. 2.

Ve skutečnosti však existuje ještě další velmi často se vyskytující typ veřejné listiny, kterou však nový občanský zákoník nezmiňuje a to veřejná listina obsahující nařízení, aby určitý subjekt něco vykonal nebo se něčeho zdržel (např. rozsudek na plnění či vydání věci).

K odst. 1

Pokud je určitá skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz (důkaz, který není třeba doplňovat):

1. o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily,

2. o době pořízení listiny,

3. o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena.

Dlužno dodat, že terminologie tohoto odstavce je nejednotná. Na jednu stranu je činnost orgánů nebo dalších osob při vydávání listin označována jako zřizování listin, na druhou stranu pokud se hovoří o době, kdy tak orgány činí, obsahuje zákonné ustanovení výraz pořízení listiny. Oba termíny jsou pro právní úpravu dosti netypické. Dosud však označení procesu vzniku veřejných listin nebylo zákony nijak jednotně označeno - v souvislosti s veřejnými listinami, které obsahují určité správní či soudní rozhodnutí veřejnoprávní předpisy spíše užívají výrazu vydal. U notářů se pak například užívá výrazu sepsal.

Důkaz o opaku

U veřejné listiny potvrzující určitou skutečnost je připuštěn důkaz o opaku (tzv. vyvratitelná domněnka). Do doby, než je prokázán opak, pokládá se…