Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 709

 Nahoru[Společné jmění – jeho součásti]

Novela

Ustanovení § 709 odst. 3 bylo změněno novelou – zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a to tak, že na závěr odst. 3 byla vložena věta "nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev".

Novela napravuje výkladový problém, který existoval již za účinnosti ObčZ, a NOZ jej de facto převzal. Stávající úprava byla tudíž doplněna o výše uvedenou větu.

Nyní je tedy postaveno na jisto, že pokud se jeden z manželů stal za trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem v družstvu (tedy za předpokladu, že takový podíl či členství nenabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví) stal se druhý z manželů oprávněným jenom z majetkové hodnoty takového podílu či členství, přičemž tato hodnota je součástí společného jmění. Je tedy na jisto postaveno, že druhému z manželů tím není založena účast (včetně práv a povinností s tím spojených) na takové obchodní korporaci (vyjma bytového družstva). Tato úprava je důležitá nejen pro oba manžele, ale také pro dotčenou obchodní korporaci, proto si praxe žádala dlouhodobě postavit tuto otázku na jisto. Výkladový a aplikační problém tak tato novela odstranila.¹

Pokud by manželé chtěli, aby byla založena účast jich obou v obchodní společnosti či členství v družstvu, mohou být oba účastníky zakladatelské smlouvy či jiného nabývací titulu, typicky smlouvy o převodu.

Skladba § 709

Ustanovení § 709 odst. 1 nejprve obecně vymezuje, co je součástí společného jmění. Je jím všechno, čeho nabyl jeden z manželů nebo nabyli oba manželé společně (věcné kritérium) za trvání manželství (časové kritérium). Následně v písm. a) až e) odst. 1 jsou uvedeny výjimky, co součástí společného jmění není.

Druhý odstavec pak upravuje zvláštní otázku týkající se zisku z výhradního vlastnictví jednoho z manželů.

Odstavec třetí pak upravuje režim podílu v obchodní společnosti a členství v družstvu.

Obecné pravidlo

Součástí společného jmění je tedy všechno, co nabyl jeden nebo oba manželé za trvání manželství, kromě případů vyjmenovaných v odst. 1 písm. a) až e) tohoto ustanovení. Nutno konstatovat, že aktiva do SJM lze nabýt i proti vůli druhého manžela.

Jednotlivé výjimky ze společného jmění

1. Věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů

V předchozí právní úpravě se skutečnost, zda věc slouží osobní potřebě jednoho z manželů, posuzovala podle její povahy a dále podle toho, komu věc skutečně fakticky sloužila. Ačkoliv současná právní úprava nepřevzala část definice věci "dle své povahy", má se i nadále za to, že podle písm. a) je výjimkou ze společného jmění vše, co je objektivně určené k uspokojování výhradních potřeb jediné osoby a co skutečně slouží jednomu za manželů. (Srovnej Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek II. Praha: Leges, s. 303). Je irelevantní, z jakých finančních prostředků byla předmětná věc hrazena. Nepodstatná u takových věcí je i skutečnost, o jak hodnotné věci se jedná. Oproti tomu majetek sloužící výkonu povolání jednoho z manželů je součástí SJM.

1. Věci nabyté darem, děděním, odkazem

Do společného jmění manželů nepatří věci, které jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

1. Náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech

V tomto případě se jedná o náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl jeden z manželů v důsledku zásahu do jeho přirozených práv (např. ochrana osobnosti). Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu této újmy je úzce spjat s poškozeným, nezahrnuje NOZ tento nárok poškozeného manžela do společného jmění. Ve smyslu § 2951 odst. 2 se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Ani v případě nároku na zadostiučinění formou peněz není tento nárok součástí společného jmění.

Nutno uvést, že tato výjimka se nevztahuje na právo na náhradu škody nebo na náhradu…