Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 742

K odst. 1

Toto ustanovení obsahuje pravidla, na jejichž základě společné jmění vypořádá soud v případě, že některý z manželů podá ve lhůtě tří let ode dne zrušení, zániku či zúžení společného jmění žalobu o vypořádání k soudu.

Výchozí premisou při vypořádání společného jmění soudem je zásada rovnosti manželů, tedy vychází se z toho, že každý z manželů se na společném jmění podílí ve výši ½. Toto východisko může být korigováno dle pravidel obsažených v písm. b) až f).

Zápočty

Každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, a každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Písm. b) a c) obsahují pravidlo tzv. zápočtů. Přestože dikce písm. b) a písm. c) je odlišná a zákonodárce (který tímto přebírá úpravu ObčZ) navozuje dojem, že zatímco vnosy ze společného majetku na výhradní majetek jednoho z manželů se zohlední vždy, tak vnosy z výhradního majetku jednoho z manželů do společného majetku se zohledňují jen na žádost investujícího manžela, v praxi se tento rozdíl stírá, neboť jak je uvedeno výše, toto ustanovení slouží pro potřeby vypořádání společného jmění soudem, tudíž manžel, který zápočet požaduje, jej vždy musí u soudu uplatnit.

Ustanovení písm. b) řeší situaci, kdy se z prostředků spadajících do společného jmění zhodnocuje výhradní majetek jednoho z manželů.

 NahoruPříklad

Pan Ondřej Rychlý vlastní vozidlo Audi A5, které nabyl ještě před vstupem do manželství s paní Janou Rychlou, takže vozidlo je výhradním majetkem pana Rychlého a nespadá do společného jmění. Z prostředků na společném účtu, na kterém se nacházejí finance spadající do společného jmění, si pan Rychlý koupil nadstandardní doplňkovou výbavu vozu v hodnotě 500.000 Kč. Paní Jana Rychlá má právo při vypořádání společného jmění soudem žádat zápočet investice na nadstandardní doplňkovou výbavu vozu Audi A5. Jelikož platba byla provedena z prostředků náležejících do společného jmění, paní Rychlá má nárok na náhradu poloviny této částky (viz její podíl na společném jmění), která se však určí nikoliv absolutní hodnotou, ale poměrně dle aktuální hodnoty vozu ke dni zániku společného jmění (podrobněji viz odst. 2).
Ustanovení písm. c) popisuje situaci opačnou, kdy je z výhradního majetku jednoho z manželů něco vynaloženo na společné jmění.

 NahoruPříklad

Manželé Dušan Petrklíč a Monika Petrklíčová vlastní rodinný dům, který je součástí jejich společného jmění. Pan Petrklíč zdědil po své babičce částku ve výši 1.000.000 Kč. Tato částka není součástí společného jmění, neboť dědictví tvoří výhradní majetek dědice. Jelikož rodinný dům manželů Petrklíčových chátral a bylo třeba provést rozsáhlou rekonstrukci, rozhodl se pan Petrklíč investovat veškeré zděděné prostředky do jeho oprav. Při vypořádání společného jmění má pan Petrklíč nárok na zápočet investované částky, a to poměrně dle aktuální hodnoty nemovitosti ke dni zániku společného jmění (podrobněji viz odst. 2).
V rámci problematiky zápočtů je nutno zdůraznit, že zákon řeší pouze situace vnosů jedním či druhým směrem mezi společným jměním a výhradním majetkem jednoho z manželů. Zákon však nijak neřeší situaci, kdy by jeden manžel ze svého výhradního majetku vynaložil prostředky na výhradní majetek druhého manžela. Taková situace nepodléhá režimu zápočtů a bylo by třeba ji vypořádat podle pravidel závazkového práva, nikoliv podle ustanovení o manželském majetkovém právu. V této souvislosti je třeba poukázat na ust. § 646 NOZ, podle něhož platí, že mezi manželi nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá.

 NahoruPříklad

Paní Jarmila Procházková vlastní jachtu, kterou je třeba opravit a nově natřít. Manžel paní Procházkové pan Jakub Procházka…