Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 992

 Nahoru[Poctivá držba]

Komentované ustanovení se zabývá vnitřním vztahem držitele k jeho držbě (subjektivní stránkou). Pokud má z přesvědčivého důvodu (po dle dikce § 130 odst. 1 ObčZ "je-li vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře") za to, že mu právo, které vykonává, náleží, je poctivým držitelem (za platnosti ObčZ oprávněným držitelem).

Naopak ten, kdo ví (např. zloděj) nebo komu musí být z okolností zjevné (např. ten kdo si ponechal cennou věc, kterou našel), že vykonává právo, které mu nenáleží, drží nepoctivě.

Ačkoliv se poctivost držby vztahuje k vnitřnímu přesvědčení držitele o tom, že je oprávněn s věcí/právem nakládat jako s vlastní, i zde existuje objektivní kritérium. Držba je poctivá jen tehdy, je-li držitelovo přesvědčení objektivně důvodné, resp. poctivý držitel právo vykonává v objektivně omluvitelném omylu, že mu dané právo patří.

Korektivem je § 4 odst. 1, který obsahuje vyvratitelnou právní domněnku, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku očekávat.

S ohledem na vyvratitelnou právní domněnku v § 994 se má za to, že držba je vždy poctivá, není-li prokázán opak (ten prokazuje osoba, která tvrdí, že držba není poctivá). Naopak existenci přesvědčivého důvodu držby prokazuje držitel.

Pokud držitel držbu nenabývá nebo nevykonává přímo, ale prostřednictvím třetí osoby – slovy zákona prostřednictvím "zmocnitele", posuzuje se též "poctivost" tohoto zástupce, přičemž aby držba byla nepoctivá, postačí, když není poctivá buď u držitele, nebo u zástupce (myšlen je zřejmě detentor, tedy osoba, která věc/právo fakticky ovládá-drží, ale ne pro sebe, tj. ví, že se jedná o věc cizí, typicky nájemce, pachtýř, výprosník, vypůjčitel). To neplatí, pokud držitel zvláštním příkazem (pokynem) daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

Třetí odstavec komentovaného ustanovení určuje, že poctivému držiteli náležejí stejná práva jako držiteli řádnému. NOZ ovšem neuvádí, jaká práva řádný držitel má. Lze mít za to, že toto ustanovení je reliktem vzniklým na základě změn, kterými díl NOZ o držbě prošel v průběhu legislativního procesu. Pokud totiž NOZ stanoví, jaká práva nějaký držitel má, pak je to právě pro držitele poctivého v § 996 a násl.

Poctivost držby je nutným předpokladem vydržení (§ 1089).

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 1330/2006

Z uvedeného vyplývá, že oprávněným (pozn.: dle NOZ poctivým) držitelem ve smyslu § 130 odst. 1 ObčZ je držitel, který věc drží v omylu, že mu věc patří, a jde přitom o omyl omluvitelný. Omluvitelný je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný.…