Vzor s výkladem - Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1143 NOZ

4.5.4

Vzor s výkladem – Žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1143 NOZ

JUDr. Petra Kejvalová

V Pelhřimově dne .........................

Žalobci:1. Miloš Novák

narozen 1. 2. 1950

trvale bytem Kostkova 6, Pelhřimov, PSČ 393 01

2. Stanislav Novotný

narozen .........................

trvale bytem .........................

3. Karel Kovář

narozen .........................

trvale bytem .........................

4. Robert Němec

narozen .........................

trvale bytem .........................

5. Lubomír Nový

narozen .........................

trvale bytem .........................

6. Miloslav Procházka

narozen .........................

trvale bytem .........................

Žalovaný: Daniel Dvořák

narozen .........................

trvale bytem .........................

ŽALOBA NA ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ SPOLUVLASTNICTVÍ

Dvojmo

Soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu.

Přílohy: podle textu.

1. Žalobci a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku p. č. .......... (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře ....... m², jehož součástí je stavba ........................., čp. ........., rodinný dům, vše v katastrálním území ......................., obec ......................., okres ......................... (dále jen ,,nemovitost" nebo ,,dům").

2. Vlastnické právo účastníků ke shora uvedené nemovitosti je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Pelhřimov, na listu vlastnictví č. .........., vedeném pro katastrální území ........................., obec ........................., okres .........................

3. Nemovitost je ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž spoluvlastnické podíly jsou rozděleny následovně:

• - žalobce 1 – Miloš Novák id. 6/36 k celku,
• - žalobce 2 – Stanislav Novotný id. 6/36 k celku,
• - žalobce 3 – Karel Kovář id. 6/36 k celku,
• - žalobce 4 – Robert Němec id. 6/36 k celku,
• - žalobce 5 – Lubomír Nový id. 6/36 k celku,
• - žalobce 6 – Miloslav Procházka id. 5/36 k celku,
• - žalovaný – Daniel Dvořák id. 1/36 k celku.

4. Dům sestává z:

• - jednoho podzemního podlaží, v němž jsou sklepy,
• - tří nadzemních podlaží – v prvním až třetím nadzemním podlaží se nacházejí vždy dva byty,
• - půdy.

5. Nemovitost dosud nebyla rozdělena na bytové jednotky.

Důkazy:

• - list vlastnictví č. .........., k. ú. .........................,
• - s výhradou důkazů dalších.

1. Současné spoluvlastnictví nemovitosti, jak je popsáno shora v článku I. tohoto žalobního návrhu, je důsledkem skutečnosti, že dům byl původně v restituci vrácen třem spoluvlastníkům.

2. Nemovitost tak byla rozdělena mezi tři rodinné větve. V rámci každé rodinné větve pak došlo k dalšímu štěpení až do současné podoby.

3. Nemovitost nabyli současní vlastníci na základě následujících nabývacích titulů:

• - Žalobci č. 1 a 2 na základě usnesení soudu o dědictví, sp. zn. .........., vydaného dne .......... Okresním soudem v ........................., které nabylo právní moci dne ..........
• - Žalobci č. 3 a 4 na základě usnesení soudu o dědictví, sp. zn. .........., vydaného dne .......... Okresním soudem v ........................., které nabylo právní moci dne ..........
• - Žalobci č. 5 a 6 a žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne .........., právní účinky vkladu práva ke dni .........................

4. V souladu s výše uvedeným byl a je dům užíván, přičemž každé nadzemní podlaží bylo a je užíváno jednou rodinnou větví, a to následovně:

• - 1. nadzemní podlaží – žalobce 1 a žalobce 2,
• - 2. nadzemní podlaží – žalobce 3 a žalobce 4,
• - 3. nadzemní podlaží – žalobce 5, žalobce 6 a žalovaný.

5. Žalovaný Daniel Dvořák patří v souladu s nabývacím titulem uvedeným v odst. 3 tohoto článku žalobního návrhu k rodinné větvi užívající 3. nadzemní podlaží, tj. k žalobci č. 5 a 6. Žalovaný však nemovitost neužívá, jak je popsáno níže. Žalobce č. 6 ukládá žalovanému výnosy vyplývající ze spoluvlastnického podílu žalovaného na domě na vkladní knížku, přičemž o tomto žalovaného několikrát vyrozumíval.

Důkazy:

• - výslech žalobce č. 6,
• - korespondence s žalovaným,
• - fotokopie vkladní knížky,
• - s výhradou důkazů dalších.

1. Všichni žalobci spolupracují při správě nemovitosti a společně rozhodují o všech záležitostech týkajících se nemovitosti. Žalobci uzavřeli dne ......................... dohodu o způsobu užívání a spravování nemovitosti.

2. Žalovaný se žalobci při správě nemovitosti nespolupracuje, nekomunikuje a na rozhodování o správě a hospodaření domu se nikterak nepodílí, což ostatním spoluvlastníkům ztěžuje péči o nemovitost. Žalobci se mnohokrát snažili žalovaného kontaktovat, avšak bezvýsledně.

3. Adresa, která je uvedena u žalovaného v katastru nemovitostí, je adresa, na níž se nachází Obecní úřad ........................., tzn. že ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), se jedná o ohlašovnu.

4. Žalobci nevědí, kde se žalovaný fakticky zdržuje. Žalovaný je zcela nekontaktní, na výzvy ostatních spoluvlastníků domu nereaguje, na správě a rozhodování ohledně domu se nikterak nepodílí, v důsledku čehož jsou ostatní spoluvlastníci domu paralyzováni v nakládání s domem. Tato situace trvá již celou řadu let a nadále je pro ostatní spoluvlastníky neúnosná.

Důkazy:

• - výňatek z korespondence zasílané žalovanému,
• - dohoda o způsobu užívání a spravování nemovitostí ze dne .........................,
• - s výhradou důkazů dalších.

1. Jak bylo uvedeno již v předchozím článku tohoto žalobního návrhu, k určitým dispozicím s domem je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků – například ve smyslu § 1132 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: ,,K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatíženo zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků."

2. Někteří z žalobců (žalobci 1, 3 a 5) již zvažovali i prodej svých jednotlivých spoluvlastnických podílů. Ostatní žalobci prodej nezvažovali například proto, že v domě bydlí (žalobci č. 2, 4 a 6). I za předpokladu, že se všichni žalobci dohodnou na prodeji, lze si jen velmi obtížně představit, že by se našel zájemce, který by chtěl nabýt do vlastnictví spoluvlastnický podíl na domě o velikosti id. 35/36 k celku (tj. součet spoluvlastnických podílů žalobců 1 až 6 bez spoluvlastnického podílu žalovaného). ,,Zablokovaný" spoluvlastnický podíl žalovaného tedy neumožňuje nemovitost ani prodat, a pokud ano, pak by tato skutečnost samozřejmě měla výrazně negativní dopad na kupní cenu, čemuž se žalobci nechtějí vystavit.

3. Žalobci se proto rozhodli přistoupit k podání tohoto žalobního návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

4. Podle názoru žalobců nelze dům v tuto chvíli reálně rozdělit. Ačkoliv si žalobci samozřejmě uvědomují, že přednost by mělo právě reálné rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví domu, nenachází se v domě žádný tak malý byt, aby odpovídal spoluvlastnickému podílu žalovaného. V okamžiku, kdy by v domě byly rozděleny jednotky a jedna by byla žalovanému přidělena s tím, že je povinen se s žalobci finančně vypořádat – mají žalobci zcela oprávněné obavy, že k finančnímu vypořádání by ze strany žalovaného nikdy nedošlo a navíc by byl narušen dosavadní letitý úzus v užívání domu – jednotlivých podlaží jednotlivými rodinnými větvemi.

5. Největší riziko reálného vypořádání, tj. rozdělení domu na jednotky a přidělení jedné z jednotek do výlučného vlastnictví žalovaného, vidí žalobci v následném hospodaření s domem. Již ze současného postoje žalovaného, který se o svůj spoluvlastnický podíl nezajímá, je zřejmé, že ani vlastnictví jednotky by na tomto postoji žalovaného nic nezměnilo. Dá se tak oprávněně očekávat, že žalovaný by nevykonával práva a povinnosti související s vlastnictvím jednotky, tj. zejména by nehradil platby s jednotkou související – například zálohy do fondu oprav a platby za služby související s chodem domu. Uvedeným reálným vypořádáním by se tak pro žalobce nevyřešilo vůbec nic.

6. Uspořádání užívání co rodinná větev, to podlaží domu by žalobci i do budoucna rádi zachovali. Žalobci proto chtějí po vypořádání spoluvlastnictví podle tohoto žalobního návrhu přistoupit k rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám a následně se mezi sebou vypořádat v souladu se současným způsobem užívání domu (tj. co rodinná větev to užívání jednoho podlaží, v němž se nacházejí dva byty o přibližně shodné podlahové ploše). K tomuto kroku však žalobci v tuto chvíli nemohou přistoupit, neboť jim chybí právě součinnost žalovaného.

7. Vzhledem ke shora uvedenému mají žalobci za to, že jediným možným řešením této situace je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v souladu s tímto žalobním návrhem.

8. Žalobci shodně navrhují, aby spoluvlastnictví bylo zrušeno a vypořádáno následovně: podíl žalovaného o velikosti id. 1/36 k celku za přiměřenou…