č. 1059/2007 Sb. NSS, Celní právo: předmět následné kontroly

Celní úřad Hradec Králové, pobočka Jičín, dne 25. 11. 2004 doměřil žalobci clo a daň z přidané hodnoty v celkové výši 10 943 Kč.

Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný dne 15. 2. 2005 zamítl.

Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, na základě které Krajský soud v Hradci Králové uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil. V odůvodnění svého rozhodnutí tento soud zejména konstatoval, že celní úřad v dané věci označil za důvod doměření daně a cla propuštění části zboží na základě nesprávných údajů. Účelem následné kontroly podle § 127 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, však je přesvědčit se o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení.

Za nepravdivé údaje je možno považovat jen takové, které se týkají zboží jako takového, např. jeho kvality, materiálu, množství apod. Pod tento pojem však nelze zahrnout zařazení zboží pod položku celního sazebníku. Následnou kontrolou celní orgán nezískal žádné nové údaje týkající se bližší specifikace zboží tak, aby původní údaje bylo možno označit za nesprávné. Sám celní úřad ve svém rozhodnutí uvedl jako důvod dodatečného doměření cla skutečnost, že zboží bylo propuštěno pod nesprávnou položkou celního sazebníku, nikoliv, že by žalobce uvedl nepravdivé údaje. Celní úřad měl k dispozici všechny podklady pro zařazení do položky celního sazebníku již předložením jednotné celní deklarace. Za správnost zařazení zboží již nese odpovědnost celní úřad, který na základě daného skutkového stavu schválil zařazení pod položku stanovenou žalobcem. Zjistil-li tedy celní úřad poté, že zboží je zařazeno chybně, lze takový stav obnovit pouze cestou mimořádných opravných prostředků. V závěru pak krajský soud odkázal na nález sp. zn. I. ÚS 163/02, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud státní orgán autoritativně přezkoumá určité skutečnosti, z nichž vyvodí i právní závěr, pak nelze následně dojít k závěru, že skutečnosti mocensky aprobované státem v předchozím aktu jsou nesprávné.

Proti tomuto rozsudku krajského soudu brojil žalovaný (stěžovatel) kasační stížností, ve které mimo jiné poukázal na nesprávný závěr soudu spočívající v odkazu na uvedený nález Ústavního soudu. Ten se totiž týkal situace odlišné, a to nemožnosti vyvodit v takovém případě odpovědnost za celní delikt. Možnost provádění následné kontroly však Ústavní soud nezpochybnil. Krajský soud rovněž…