č. 1752/2009 Sb. NSS, Daň z nemovitostí: plošná stavba

Při daňové kontrole Finanční úřad Ostrava I zjistil, že se na pozemcích žalobce nachází zpevněná betonová plocha o výměře 1367 m² a zpevněná asfaltová plocha o výměře 111 m². Obě plochy správce daně posoudil jako stavby podléhající dani ze staveb. Dodatečnými platebními výměry ze dne 17. 8. 2005 dodatečně žalobci vyměřil daň z nemovitostí za zdaňovací období let 2002 až 2004.

Proti rozhodnutím se žalobce odvolal k žalovanému, který rozhodnutími ze dne 20. 6. 2006 snížil dodatečně vyměřenou daň za zdaňovací období let 2002 až 2004, protože za stavbu považoval již jen betonovou plochu.

Proti rozhodnutím podal žalobce žaloby ke Krajskému soudu v Ostravě. Namítal, že zpevněná betonová plocha dani z nemovitostí nepodléhá, neboť není samostatnou věcí a může být stavbou jen z pohledu stavebně-právních předpisů. S odvoláním na judikaturu upozornil na to, že se jedná o obdobný případ jako parkoviště představované pozemkem, jehož povrch byl zpracován zpevněním povrchu za účelem parkování automobilů, a zpevněná betonová plocha tudíž představuje určitou kvalitu pozemku rozhodnou pro jeho využití.

Krajský soud v Ostravě žaloby spojil ke společnému projednání, rozhodnutí žalovaného zrušil a věci mu vrátil k dalšímu řízení. Odkázal na členění pozemků dle § 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Podle charakteristiky druhu pozemků pro účely katastru nemovitostí - příloha 1 k vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon, byly „ostatní plochy“ vymezeny jako pozemky neuvedené v rámci předchozích druhů pozemků. Za „jinou plochu“ se považoval pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje. Uvedené pojmy tak představují určitou kvalitu pozemku a určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu…