č. 1799/2009 Sb. NSS, Celní řízení: k pojmu „zřejmé zanedbání“

Dne 14. 6. 2002 žalobce celnímu úřadu předložil dovezené zboží a současně v souladu s § 87 odst. 1 celního zákona podal souhrnné celní prohlášení. Celní úřad na základě § 93 celního zákona rozhodl o dočasném uskladnění uvedeného zboží. Dne 17. 6. 2002 požádal žalobce o povolení nakládat se zbožím před jeho propuštěním do volného oběhu, nicméně ve lhůtě do 4. 7. 2002 (§ 92 celního zákona) nepodal celní prohlášení s návrhem na propuštění předmětného zboží do volného oběhu, ani jiné celně schválené určení. Celní úřad dne 9. 10. 2002 provedl kontrolu dočasně uskladněného zboží, při které bylo zjištěno, že v dočasném skladu se nachází pouze 4 000 kg cukru z původních 15 000 kg (11 000 kg cukru bylo dle sdělení žalobce již vyskladněno a spotřebováno ve výrobě, čímž byly porušeny podmínky stanovené pro dočasně uskladněné zboží). Dne 4. 2. 2003 požádal celní úřad o verifikaci žalobcem předloženého osvědčení o původu zboží. Z ní vyplynulo, že předmětný cukr je původní ve Slovenské republice (posuzováno dle Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech původu zboží a metodách administrativní spolupráce, č. 13/2002 Sb. m. s., resp. dle čl. 5 přílohy k této dohodě v Protokolu týkajícím se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce). Rozhodnutí ze dne 13. 1. 2003 celní úřad vyměřil žalobci clo a daň z přidané hodnoty.

Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k žalovanému, který napadené rozhodnutí dne 4. 5. 2006 změnil tak, že clo a daň z podané hodnoty stanovil v celkové výši 109 108 Kč. Uvedl, že přiznat preferenční smluvní sazby bylo možné jen na základě § 249a celního zákona, jehož aplikace vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek: prokázání preferenčního původu zboží a dále, že příslušné osobě nelze přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání. Zřejmé zanedbání je ve věci dáno tím, že žalobce nepodal ve stanovené lhůtě do 4. 7. 2002 návrh na přidělení jiného celně schváleného určení a že nedodržel podmínky stanovené pro dočasné uskladnění.

Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 29.11. 2007 rozhodnutí žalovaného zrušil. Uvedl, že žalobce výše uvedeným jednáním nenaplnil znak zřejmého zanedbání, ve smyslu citovaného ustanovení. Nepodáni celního prohlášení, stejně jako nedodržení podmínek pro dočasné uskladnění zboží, je jednáním, které v daném…