dnes je 21.12.2024
Input:

č. 1837/2009 Sb. NSS, Celní řízení: lhůta pro vyměření celního dluhu; promlčení a prekluze práva vyměřit a vybrat clo

č. 1837/2009 Sb. NSS
Celní řízení: lhůta pro vyměření celního dluhu; promlčení a prekluze práva vyměřit a vybrat clo
k čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
k § 320 písm. b) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
k § 4 odst. 2 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní *)
I. Zásahy veřejné moci do soukromé sféry jsou zásadně limitovány během času. Pokud zákon směřuje k vytvoření zvláštní skupiny majetkových pohledávek státu, jejichž uplatnění nepodléhá žádné časové limitaci, ohrožuje právní jistotu adresátů právních norem (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
II. Smyslem prekluze stejně jako promlčení je jednak přispívat k právní jistotě účastníků právních vztahů, jednak stimulovat věřitele (ať již jím je subjekt soukromého práva nebo veřejná moc) k včasnému uplatnění jeho práv. V případě nároků veřejné moci nadto prekluze, případně promlčení, snižuje možnost svévolných zásahů do právní sféry fyzických a právnických osob.
III. Protože celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb.) v době mezi 1. 7.1997 a 30. 6. 2002 nestanovil prekluzivní lhůtu pro vyměření cla, nutno s ohledem na § 320 písm. b) celního zákona (ve znění zákona č. 113/1997 Sb.) aplikovat subsidiárně § 4 odst. 2 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, podle něhož daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2009, čj. 1 Afs 15/2009-105)
Prejudikatura: srov. č. 1542/2008 Sb. NSS, č. 1754/2009 Sb. NSS, č. 741/2006 Sb. NSS, rozsudky Soudního dvora ES ze dne 23. 2. 2006, Molenbergnatie NV (C-201/04, Sb. rozh. s. 1-2049) a ze dne 18. 12. 2007, ZF Zefeser (C-62/06, Recueil, s. 1-11995); nálezy Ústavního soudu č. 113/2005 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 29/05), č. 5/2007 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 493/05) a č. 173/1999 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 485/98) a nálezy pléna Ústavního soudu č. 14/1994 Sb. a č. 410/2001 Sb.
Věc: Josef K. proti Celnímu ředitelství Plzeň o daň z přidané hodnoty a clo, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobci vznikl celní dluh v souvislosti s nezákonnými dovozy zboží (vykázaného jako kosmetický líh - 96% etylalkohol denaturovaný, ve skutečnosti se však jednalo o nedenaturovaný 96% etylalkohol) v prosinci 1997 a lednu 1998. Předmětné zboží bylo propuštěno na základě fiktivních dokladů do režimu přímého tranzitu a následně bylo ponecháno na území České republiky bez celního projednání. Dne 8. 11. 2006 oznámil Celní úřad v Tachově přípisem ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“, „d. ř.“) zahájení celního řízení. Toto oznámení bylo žalobci doručeno dne 6. 3. 2007.
Dne 11. 5. 2007 vydal celní úřad celkem pět platebních výměrů na celní dluh. V odvoláních proti těmto rozhodnutím žalobce namítal promlčení celního dluhu. Žalovaný se však s tímto tvrzením neztotožnil a pěti rozhodnutími ze dne 8. 8. 2007 odvolání žalobce zamítl.
Tato rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobami u Krajského soudu v Plzni. Opakoval námitku promlčení celního dluhu a tvrdil,…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
                Nahrávám...