§ 195 Mateřská dovolená

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 22-29 – kolektivní smlouva

  • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce stanovené týdenní pracovní doby

  • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

  • § 47 – nástup do práce po skončení mateřské dovolené

  • § 53, 54 – zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

  • § 191 – důležité osobní překážky v práci

  • § 197 – mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

  • § 198 – společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené

  • § 217 odst. 5 – povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci a zaměstnankyni na jejich žádost dovolenou bezprostředně po skončení mateřské (rodičovské) dovolené

  • § 219 odst. 1 – přerušení dovolené nástupem mateřské dovolené

  • § 301 písm. b) – povinnost využívat pracovní dobu

  • § 305 – vnitřní předpis

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

Komentář

Překážkou v práci je podle § 195 ZP mateřská dovolená. Představuje specifickou osobní překážku v práci, po dobu jejíhož trvání zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnankyně v práci (§ 191 ZP). Právo na mateřskou dovolenou má výhradně jen zaměstnankyně, protože jde o právo spojené s porodem dítěte. Zaměstnanec – muž, otec dítěte – však může v téže době čerpat rodičovskou dovolenou ve stejném rozsahu, čili v rozsahu, po kterou je konkrétní zaměstnankyně matka dítěte oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se stejnými právními důsledky. Z principu, že mateřská dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnankyně, vyplývá, že po dobu čerpání mateřské dovolené jí od zaměstnavatele nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.

 NahoruDélka mateřské dovolené

Zaměstnavatel je tudíž povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci z důvodu mateřské dovolené, která v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě zaměstnankyni přísluší po dobu 28 týdnů, a jestliže porodila zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Délka mateřské dovolené tak v obou případech koresponduje s délkou podpůrčí doby pro peněžitou pomoc v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

 NahoruNástup a skončení mateřské dovolené

Nástup na mateřskou dovolenou si určuje zaměstnankyně zásadně sama (postačuje ústní oznámení o nástupu na mateřskou dovolenou), zákon pouze stanoví, že tomu tak zpravidla je od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. V případě, že zaměstnankyně vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu než proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. Zákon tak sleduje, aby zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nastupovala s dostatečným předstihem před očekávaným dnem porodu. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená celkem po dobu 14 týdnů.

Z hlediska zaměstnavatele je nezbytné zvýraznit skutečnost, že o dni nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou musí být zaměstnavatel vyrozuměn, aby jednoznačně věděl, že jde právě o tuto překážku v práci. Zákon nestanoví, jakou formou se tak má stát, zpravidla se tak děje v souvislosti s uplatněním nároku zaměstnankyně na peněžitou pomoc v mateřství, kdy o tuto dávku nemocenského pojištění zaměstnankyně žádá jeho prostřednictvím. Obecně totiž platí, že každý zaměstnanec či zaměstnankyně jsou povinni překážku v práci zaměstnavateli nejen oznámit, ale i prokázat. Při návratu zaměstnankyně do práce po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen respektovat při jejím pracovním zařazení § 47 ZP. Nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

 NahoruStřídavá péče a peněžitá pomoc v mateřství

V praxi se stále častěji vyskytují případy, kdy zaměstnankyně nehodlá vyčerpat mateřskou dovolenou v celém zákonem stanoveném rozsahu a chce nastoupit do zaměstnání dříve. Na tyto případy reaguje právní úprava nemocenského pojištění zavedením institutu tzv. "střídavé péče“, kdy nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Takovou dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. zákoník práce stanoví striktní požadavek, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Muž, který pečuje o dítě, může čerpat od narození dítěte rodičovskou dovolenou v rozsahu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

 NahoruPeněžitá pomoc v mateřství

Poskytování peněžité pomoci v mateřství je upraveno samostatně. Peněžitá pomoc v mateřství náleží podle § 32 až 38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jak ženám, které porodily dítě, na které je uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tak i osobám (ženám a mužům), které převzaly dítě do péče. Okruh osob, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, byl rozšířen o manžela ženy, která porodila, a není-li manžel otcem dítěte, tak i na otce dítěte. Po uplynutí 6 týdnů po porodu může matka dítěte dát písemný souhlas k tomu, aby otec dítěte či její manžel nadále o dítě pečoval; tím se vzdává poskytování peněžité pomoci v mateřství a tato dávka bude poskytována muži na základě jeho žádosti podané u jeho zaměstnavatele. Podpis matky na písemném souhlasu musí být úředně ověřen. Tuto dohodu s otcem dítěte či manželem lze podepsat také na okresní správě sociálního zabezpečení bez další potřeby ověřování.

 NahoruZrušení dohody

Dohodu lze zrušit i jednostranně (podle § 36 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), musí být ale ověřen podpis. Matka dítěte, pokud oznámí okresní správě sociálního zabezpečení, že opět od určitého dne o dítě pečuje, má od tohoto dne nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Poskytování této pomoci muži skončí v tomto případě dnem, který tomuto dni předchází. Při dalším střídání se ani u matky, ani u muže nezjišťují nové podmínky nároku na dávku. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ve stejné výši, v jaké byla tato dávka poprvé vypočtena. Úhrn doby poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě a muži při střídání se v péči o dítě na základě dohody nebo na základě toho, že matka dítěte nemůže o dítě ze zdravotních důvodů pečovat, nesmí přesáhnout dobu nároku na poskytování peněžité pomoci v mateřství u těchto osob (28 týdnů, 22 týdnů apod.).

 NahoruNárok na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má:

• pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,

• pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

• pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

• pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na…