dnes je 21.12.2024

Input:

§ 195 Mateřská dovolená

19.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.195
§ 195 Mateřská dovolená

Mgr. Lenka Pavelková

Mateřská a rodičovská dovolená

§ 195
Mateřská dovolená

  1. V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
  2. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
  3. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1 . Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.
  4. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
  5. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Komentář

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 22-29 – kolektivní smlouva

    • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce stanovené týdenní pracovní doby

    • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

    • § 47 – nástup do práce po skončení mateřské dovolené

    • § 53, 54 – zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

    • § 191 – důležité osobní překážky v práci

    • § 197 – mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

    • § 198 – společná ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené

    • § 217 odst. 5 – povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci a zaměstnankyni na jejich žádost dovolenou bezprostředně po skončení mateřské (rodičovské) dovolené

    • § 219 odst. 1 – přerušení dovolené nástupem mateřské dovolené

    • § 301 písm. b) – povinnost využívat pracovní dobu

    • § 305 – vnitřní předpis

  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

Komentář

Překážkou v práci je podle § 195 ZP mateřská dovolená. Představuje specifickou osobní překážku v práci, po dobu jejíhož trvání zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnankyně v práci (§ 191 ZP). Právo na mateřskou dovolenou má výhradně jen zaměstnankyně, protože jde o právo spojené s porodem dítěte. Zaměstnanec – muž, otec dítěte – však může v téže době čerpat rodičovskou dovolenou ve stejném rozsahu, čili v rozsahu, po kterou je konkrétní zaměstnankyně matka dítěte oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se stejnými právními důsledky. Z principu, že mateřská dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnankyně, vyplývá, že po dobu čerpání mateřské dovolené jí od zaměstnavatele nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.

Délka mateřské dovolené

Zaměstnavatel je tudíž povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci z důvodu mateřské dovolené, která v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě zaměstnankyni přísluší po dobu 28 týdnů, a jestliže porodila zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Délka mateřské dovolené tak v obou případech koresponduje s délkou podpůrčí doby pro peněžitou pomoc v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Nástup a skončení mateřské dovolené

Nástup na mateřskou dovolenou si určuje zaměstnankyně zásadně sama (postačuje ústní oznámení o nástupu na mateřskou dovolenou), zákon pouze stanoví, že tomu tak zpravidla je od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. V případě, že zaměstnankyně vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu než proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. Zákon tak sleduje, aby zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nastupovala s dostatečným předstihem před očekávaným dnem porodu. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená celkem po dobu 14 týdnů.

Z hlediska zaměstnavatele je nezbytné zvýraznit skutečnost, že o dni nástupu zaměstnankyně na mateřskou dovolenou musí být zaměstnavatel vyrozuměn, aby jednoznačně věděl, že jde právě o tuto překážku v práci. Zákon nestanoví, jakou formou se tak má stát, zpravidla se tak děje v souvislosti s uplatněním nároku zaměstnankyně na peněžitou pomoc v mateřství, kdy o tuto dávku nemocenského pojištění zaměstnankyně žádá jeho prostřednictvím. Obecně totiž platí, že každý zaměstnanec či zaměstnankyně jsou povinni překážku v práci zaměstnavateli nejen oznámit, ale i prokázat. Při návratu zaměstnankyně do práce po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen respektovat při jejím pracovním zařazení § 47 ZP. Nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

Střídavá péče a peněžitá pomoc v mateřství

V praxi se stále častěji vyskytují případy, kdy zaměstnankyně nehodlá vyčerpat mateřskou dovolenou v celém zákonem stanoveném rozsahu a chce nastoupit do zaměstnání dříve. Na tyto případy reaguje právní úprava nemocenského pojištění zavedením institutu tzv. "střídavé péče“, kdy nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Takovou dohodu lze uzavřít na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. zákoník práce stanoví striktní požadavek, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Muž, který pečuje o dítě, může čerpat od narození dítěte rodičovskou dovolenou v rozsahu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Peněžitá pomoc v mateřství

Poskytování peněžité pomoci v mateřství je upraveno samostatně. Peněžitá pomoc v mateřství náleží podle § 32 až 38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jak ženám, které porodily dítě, na které je uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tak i osobám (ženám a mužům), které převzaly dítě do péče. Okruh osob, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, byl rozšířen o manžela ženy, která porodila, a není-li manžel otcem dítěte, tak i na otce dítěte. Po uplynutí 6 týdnů po porodu může matka dítěte dát písemný souhlas k tomu, aby otec dítěte či její manžel nadále o dítě pečoval; tím se vzdává poskytování peněžité pomoci v mateřství a tato dávka bude poskytována muži na základě jeho žádosti podané u jeho zaměstnavatele. Podpis matky na písemném souhlasu musí být úředně ověřen. Tuto dohodu s otcem dítěte či manželem lze podepsat také na okresní správě sociálního zabezpečení bez další potřeby ověřování.

Zrušení dohody

Dohodu lze zrušit i jednostranně (podle § 36 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), musí být ale ověřen podpis. Matka dítěte, pokud oznámí okresní správě sociálního zabezpečení, že opět od určitého dne o dítě pečuje, má od tohoto dne nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Poskytování této pomoci muži skončí v tomto případě dnem, který tomuto dni předchází. Při dalším střídání se ani u matky, ani u muže nezjišťují nové podmínky nároku na dávku. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ve stejné výši, v jaké byla tato dávka poprvé vypočtena. Úhrn doby poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě a muži při střídání se v péči o dítě na základě dohody nebo na základě toho, že matka dítěte nemůže o dítě ze zdravotních důvodů pečovat, nesmí přesáhnout dobu nároku na poskytování peněžité pomoci v mateřství u těchto osob (28 týdnů, 22 týdnů apod.).

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má:

  • pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,

  • pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

  • pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

  • pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...