§ 324a ZP Zvláštní úprava ručení za mzdy, platy a odměny z dohody

2.13.3240001

§ 324a ZP Zvláštní úprava ručení za mzdy, platy a odměny z dohody

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 111 – minimální mzda

  • § 113 a násl. – poskytování mzdy

  • § 122 a násl. – poskytování platu

  • § 138 – odměna z dohody

  • § 141 odst. 1 – splatnost mzdy, platu, odměny

  • § 142 a 143 – výplata mzdy, platu, odměny

  • § 144 – splatnost odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • § 276 – právo zaměstnanců na informace

  • § 279 odst. 1 písm. j) – informační povinnost zaměstnavatele o ručení

  • § 330 – zánik práva na plnění z ručení

  • § 363 – ustanovení, která zapracovávají předpisy Evropské unie

• Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2018 až 2028 – úprava ručení s výjimkou § 2021 odst. 1

• Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 a § 10 odst. 2

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 12 a 25

  • § 3 a 26

• Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů

  • § 14 písm. d)

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

 NahoruDůvody přijetí úpravy

Ustanovení § 324a provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (tzv. "prosazovací směrnice").

Opatření podle směrnice bylo do českého právního řádu zapracováno zajištěním závazku formou ručení upraveného od 1. 1. 2024 v § 324a ZP. Ručení za závazek znamená, že plnění za zaměstnavatele je povinen poskytnout ručitel, jsou-li splněny zákonem předepsané podmínky, a oprávněný zaměstnanec ručitele k plnění postupem podle § 324a vyzve. Ze strany zaměstnance je to možnost (právo), kterou může, ale nemusí využít, aby mu mzda (plat nebo odměna) namísto povinného zaměstnavatele, který svou povinnost neplní, byla vyplacena ručitelem. Zda se obrátí se žádostí o výplatu na ručitele, záleží na jeho rozhodnutí. Na straně ručitele se ale jedná o právní povinnost plnění z ručení, jsou-li splněny podmínky, poskytnout. Ručitel má v případě, že splnil ručitelskou povinnost a zaměstnanci mzdu (plat nebo odměnu) poskytl, vůči zaměstnavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl. Povinnost poskytovat za výkon práce zaměstnanci mzdu (plat nebo odměnu) má stále zaměstnavatel a ručení, upravené § 324a, nastupuje až v případě, že zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu (plat nebo odměnu) po uplynutí období její splatnosti (§ 141 odst. 1 ZP). Ručitel tak zajišťuje, že mzda (plat nebo odměna) bude zaměstnanci alespoň ve výši minimální mzdy poskytnuta.

Návrh úpravy ručení byl jako novela zákoníku práce připravován nejprve MPSV, ale nakonec tento návrh nebyl Poslanecké sněmovně ani předložen. V částečně upravené podobě byla úprava ručení v subdodavatelských řetězcích nakonec přijata jako pozměňovací návrh v průběhu projednávání novely zákona o zaměstnanosti zákonem č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti, a další související zákony. Úprava § 324a ZP nabyla účinnosti 1. 1. 2024. Způsob přijetí bez náležitého projednání jako pozměňovací návrh až v Poslanecké sněmovně, bez důvodové zprávy a s krátkou legisvakanční lhůtou (publikace ve Sbírce zákonů 27. 12. 2023 a účinnost 1. 1. 2024), však negativně ovlivnil praktickou aplikaci tohoto bezpochyby potřebného ustanovení. Některé části úpravy nejsou zpracovány jednoznačně a umožňují různý výklad a ani úprava věcného řešení není komplexní.

Na tyto výtky, nebo aspoň na některé z nich, reagovala novela zákoníku práce provedená zákonem č. 230/2024 Sb. Ta od 1. 8. 2024 ustanovení § 324a ZP v některých částech zpřesňuje či doplňuje. Současně také došlo k úpravě § 279 odst. 1 písm. j) ZP, který mění informační povinnost zaměstnavatele tak, že ji nebude nutné plnit před zahájením práce na smluvním plnění, ale až při jejím zahájení, tedy pouze v případě, pokud ručení nezaniklo podle § 324a odst. 9 ZP.

Upravila se také bližší specifikace smluvního plnění tím, že je uveden výčet "stavebních prací". Přesněji se také stanoví povinnost ručitele poskytnout informace o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům v případě smluvního řetězce o více poddodavatelích dalšímu ručiteli pouze v případě, pokud je další ručitel tomu, kdo plnění poskytuje, znám. V neposlední řadě se přesněji specifikuje, jak má vypadat výzva ručiteli k úhradě dlužných mzdových nároků, kterou dává zaměstnanec, který se domáhá svého plnění. Zaměstnanec musí k výzvě přiložit doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu a výši mzdových nároků. Pokud to nesplní a nebude reagovat ani na výzvu k doplnění do 3 měsíců od doručení výzvy, pak se na výzvu zaměstnance hledí, jako kdyby nebyla doručena, a ručitel nemá povinnost plnit. Zjednodušují a zpřesňují se také možnosti ručitele zprostit se ručení. Všechny tyto změny alespoň částečně reagují na výhrady odborné veřejnosti k úpravě účinné od 1. 1. 2024. Podle přechodného ustanovení k novele provedené zákonem č. 230/2024 Sb. v čl. 2 bod 7 platí, že pokud realizace smluvního plnění podle § 324a ZP byla zahájena přede dnem 1. 8. 2024, neručí ručitel za mzdové nároky podle tohoto ustanovení také tehdy, pokud mu poddodavatel zpřístupnil potvrzení podle § 324 odst. 9 ZP nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti zákona, tedy do 1. 11. 2024.

 NahoruPoužití úpravy občanského zákoníku

Není-li upraveno v § 324a ZP jinak, vztahují se pro ručení pravidla obsažená v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Použijí se všechna ustanovení kromě § 2021 odst. 1 OZ, který stanoví, že věřitel má právo požadovat splnění závazku na ručiteli jen tehdy, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Zaměstnanec se podle § 324a může na ručitele obrátit přímo, aniž by musel zaměstnavatele k plnění vyzývat. Podmínkou uplatnění nároku u ručitele tedy není vyzvání zaměstnavatele k plnění. Ručení je upraveno v § 2018 až 2028 OZ (s výjimkou § 2021 odst. 1).

 NahoruNa které případy se úprava použije

Úprava se týká výlučně poddodavatelských vztahů ve stavebnictví. Vztahuje se na veškeré činnosti, které jsou vykonávány v rámci činnosti stavebního podnikatele. Týká se rovněž zaměstnanců dočasně přidělených prostřednictvím agentur práce za předpokladu, že agenturní zaměstnanci vykonávají práce, které jsou takto druhově vymezeny. Dodavatelem se pro účely ručení rozumí stavební podnikatel podle § 14 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele. Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění shora uvedených činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. Stavebním podnikatelem je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona [ § 14 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb.]. Smluvním plněním jsou stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.

Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále budou tyto odměny označovány společně jen jako mzda nebo mzdové nároky) zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se za kalendářní měsíc podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše měsíční minimální mzdy. Výše minimální mzdy je stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Při určení výše minimální mzdy, do které je ručitel povinen plnění zaměstnanci poskytnout, se vychází z její aktuální výše upravené shora uvedeným nařízením v době, za kterou zaměstnanec požaduje od ručitele plnění.

Ručení je upraveno pouze u stavebních podnikatelů, kteří využijí subdodavatele. Jestliže subdodavatel použije dalšího subdodavatele, ručí za mzdu zaměstnanců ten dodavatel, který stojí přímo nad subdodavatelem, který mzdu svým zaměstnancům nevyplatil. Je-li však více subdodavatelů ve vertikálním řetězci, kromě tohoto přímého dodavatele ručí společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce. Zaměstnanec může svou výzvu o poskytnutí plnění za zaměstnavatele adresovat jednomu z těchto společně a nerozdílně odpovědných ručitelů podle svého výběru. O podání žádosti druhého ručitele informovat nemusí. Jestliže však ručitel na základě podané výzvy zaměstnanci plnění poskytne, ve smluvním řetězci o více poddodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele. Od 1. 8. 2024 má tuto informační povinnost pouze u ručitele, je-li mu znám.

Ručení se vztahuje na poskytování peněžitého plnění za výkon práce ve všech základních pracovněprávních vztazích upravených v § 3 ZP, tj. v pracovním poměru, bez ohledu, zda za výkon práce přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, a na výkon práce v právním vztahu založeném některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, v nichž je zaměstnanci poskytována odměna podle § 138 ZP.

 NahoruVznik ručení

Na ručitele se může zaměstnanec obrátit v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil za práci, kterou konal v rámci smluvního plnění pro dodavatele v kalendářním měsíci, mzdu do konce období splatnosti podle § 141 odst. 1 ZP. Podle tohoto ustanovení je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, tj. do konce následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce. Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí toto ustanovení pro splatnost a výplatu odměny z dohody obdobně. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

Jestliže zaměstnavatel mzdu do konce její splatnosti nevyplatí, může zaměstnanec ještě do 3 měsíců od uplynutí období její splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení…