§ 350a-350b ZP Výklad některých pojmů

2.13.3500001

§ 350a-350b ZP Výklad některých pojmů

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 79 a 79a – týdenní pracovní doba

  • § 213 – dovolená za kalendářní rok

  • § 215 – dodatková dovolená

  • § 217 – čerpání dovolené

  • § 222a – vysílání zaměstnanců

  • § 252 – dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty

  • § 309a – vyslání zaměstnanců při agenturním zaměstnání

  • § 319 – práva zaměstnanců vyslaných z jiného členského státu k výkonu práce v ČR

§ 350a

S účinností od 1. 1. 2012 zákoník práce v nově vloženém § 350a definuje týden obecně pro všechna ustanovení zákoníku práce, pokud tento pojem použijí. Týdnem se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Pojem týdne se v zákoníku práce používá především v části upravující pracovní dobu, která je např. § 79 a 79a ZP stanovena jako týdenní. Definice týdne se používá i pro stanovení nepřetržitého odpočinku v týdnu alespoň v rozsahu 35 hodin a používá se také při počítání týdnů při stanovení vyrovnávacího období při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, při rozvržení pracovní doby v kontu pracovní doby a také při stanovení dohodnutého rozsahu práce přesčas, která v dohodě se zaměstnancem může činit 8 hodin za týden. Toto průměrové vyrovnání se počítá za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, a pokud je sjednávána kolektivní smlouva, maximálně po dobu 52 týdnů po sobě jdoucích. Zákoník práce za týden označuje každé období 7 po sobě následujících kalendářních dnů, aniž by stanovil počátek tohoto období. Počátek období je stanoven pro případ rozvržení pracovní doby tím, že zaměstnavatel určí počátek tohoto týdne, od kterého rozvrhuje pracovní dobu. Zpravidla se používá počítání času po kalendářních týdnech, kdy týden začíná pondělím a končí nedělí. Je však možné určit začátek odchylně, např. u nepřetržitých pracovních provozů prvním lednem nebo jiným dnem, kterým zaměstnavatel určí počátek vyrovnávacího období při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Týdnem se poté rozumí sedm na sebe navazujících dní.

Pojem týdne používá zákoník práce při stanovení výměry dovolené, která je podle § 213 ZP určena v rozsahu nejméně 4 týdnů v kalendářním roce, pro některé skupiny zaměstnanců v rozsahu 5 týdnů, případně u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol v rozsahu 8 týdnů v kalendářním roce. Týden dovolené je stanoven i jako základní výměra dodatkové dovolené poskytované podle § 215 ZP. Pojem týdne zákoník práce používá také v ustanovení § 217 ZP, které stanoví zásady pro čerpání dovolené a pro její minimální délku čerpání vcelku v rozsahu nejméně dvou týdnů, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené. Ani pro případ čerpání dovolené není stanoven zákonem počátek tohoto týdne, a proto záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, od kdy čerpání dovolené určí. Pokud určí čerpání dovolené např. od úterý, skončí týden po uplynutí 7 následujících kalendářních dnů, tedy v pondělí následujícího týdne.

Výkladové ustanovení používaného pojmu týdne upraveného v § 350a se použije pro všechny situace, pokud zákoník práce tento pojem použije.

§ 350b

Ustanovení § 350b pro účely zákoníku práce upravuje, že pokud zákoník práce ve svých ustanoveních používá pojem "jiný členský stát Evropské unie", rozumí se jím nejen členský stát Evropské unie, ale také stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Úprava od 30. 7. 2020 nově vložených ustanovení § 222a, 309a a 319 ZP, které pojem jiný členský stát Evropské unie používají, se proto…