č. 4172/2021 Sb. NSS, Ochrana osobních údajů: podání svědecké výpovědi v trestním řízení

Žalobkyně 20. 11. 2017 v čase 19:25 v pořadu Krimi zprávy odvysílala reportáž situovanou v budově odvolacího trestního soudu, která se týkala trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci (AIDS). Odvolací soud zprostil viny obžalovaného, a to dle reportáže proto, že poškozený a svědek (subjekt údajů) byl nevěrohodný. Ten se podle své výpovědi měl od obžalovaného nakazit virem HIV. Žalobkyně konkrétně v reportáži uvedla: „[...] Jednoho z těchto partnerů prý jen shodou okolností nenakazil, druhého ale údajně ano a v současnosti už trpí nemocí AIDS. S. [obviněný; poznámka soudu] ale důrazně popírá, že by s tímto mužem měl někdy pohlavní styk. A částečně za pravdu dnes dal S. i znalec z oboru psychologie. Korunního svědka, který se mimochodem nedávno přejmenoval na J. D., označil za nevěrohodného. Lidově řečeno nevypovídal pravdu o tom, co se stalo. Mimochodem dokládá to i jeho trestní rejstřík, kdy byl celkem čtrnáctkrát trestaný pro majetkovou trestnou činnost.“

Po odvysílání reportáže podala Česká společnost AIDS pomoc, z. s., žalovanému podnět k zahájení přestupkového řízení. Žalovaný pak rozhodnutím ze dne 27. 3. 2018 uložil žalobkyni pokutu ve výši 20 000 Kč za spáchání přestupku podle § 45 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, kterého se dopustila tím, že dne 20. 11. 2017 v čase 19:25 v pořadu Krimi zprávy zveřejnila informace o zdravotním stavu osoby subjektu údajů společně s jeho jménem (včetně informace o tom, že jde o nově změněné jméno) a informaci o jeho předchozím odsouzení. Zpracovala tak citlivé údaje bez souhlasu subjektu údajů, přičemž se nejednalo o některý z případů podle § 9 písm. b) až i) zákona o ochraně osobních údajů, ve kterém by souhlas subjektu údajů nebyl nezbytný.

Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného rozklad, který předsedkyně žalovaného rozhodnutím ze dne 12. 6. 2018 zamítla.

Proti rozhodnutí předsedkyně žalovaného podala žalobkyně žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 26. 2. 2020, čj. 14 A 181/2018-36, zamítl. Žalobkyně namítala, že informace o subjektu údajů zveřejnila ve veřejném zájmu, a to v rámci reportáže o trestním řízení, ve kterém vystupoval subjekt údajů jako poškozený a svědek. Reportáž se týkala trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci (AIDS), přičemž v řízení u odvolacího soudu vyšlo najevo, že subjekt údajů touto nemocí skutečně trpí, avšak byl soudem shledán jako nevěrohodný. Přestože subjekt údajů trestní řízení původně sám inicioval,…