č. 583/2005 Sb. NSS, Cenné papíry: neuveřejnění výroční zprávy o hospodaření
č. 583/2005 Sb. NSS
Cenné papíry: neuveřejnění výroční zprávy o hospodaření
Řízení před soudem: dokazování
k § 80 odst. 3 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb.
k § 52 odst. 1 soudního řádu správního
I. Je nezbytné rozlišovat mezi účinkem a následkem správního deliktu. Součástí skutkové podstaty správního deliktu neuveřejnení výroční zprávy o hospodaření podle § 80 odst. 3 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, není účinek, tj. způsobení škody. Znakem skutkové podstaty tohoto správního deliktu je však následek spočívající v ohrožení zájmu na řádném výkonu státního dozoru nad kapitálovým trhem a na plné informovanosti subjektů na tomto trhu obchodujících. Je věcí emitenta veřejně obchodovatelných cenných papírů organizovat své vnitřní poměry tak, aby mu umožňovaly plnit jeho právní povinnosti a aby nedostatky v nich v konečném důsledku nepoškozovaly zájmy chráněné zákonem.
II. Předmětem dokazování v řízení před soudem jsou vždy toliko konkrétní individuální skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska předmětu řízení; nerozhodné skutečnosti soud z dokazování vyloučí (§ 52 odst. 1 s. ř. s.). Bezvýznamný ve vztahu k posouzení subjektivní povinnosti žalobce zaplatit pokutu za porušení povinnosti zveřejnit pololetní zprávu o hospodaření podle § 80 odst. 3 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, je důkazní návrh na výslech oprávněného statutárního zástupce kapitálového trhu, jímž měla být dokázána zejména skutečnost, že pozdním splněním nevznikla účastníkům kapitálového trhu újma.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2005, čj. 6 A 109/2000-73)
Věc: Akciová společnost Ch. v B. proti Komisi pro cenné papíry o uložení pokuty.
Rozhodnutím ze dne 24. 2. 2000 uložila Komise žalobci podle § 86 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech pokutu ve výši 230 000 Kč za porušení § 80 odst. 3 téhož zákona tím, že žalobce neuveřejnil zprávu o výsledcích svého hospodaření za první pololetí roku 1999 v zákonné lhůtě. Žalobce nezaslal Komisi v souladu s § 80 odst. 1, 3 a 6 zákona o cenných papírech požadované zprávy, a nedošlo tedy k jejich zveřejnění; žalobce tím porušil informační povinnost emitenta a dopustil se správního deliktu.
Prezidium Komise pro cenné papíry (dále jen prezidium) zamítlo žalobcův rozklad žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 9. 8. 2000 a rozhodnutí Komise potvrdilo. V důvodech uvedlo, že žalobce nezaslal Komisi zprávu o výsledcích svého hospodaření za rok 1999 do 31. 7. 1999, což žalobce nepopírá. Standardizovanou tabulku doručil dne 9. 12. 1999 a rozvahu a výsledovku teprve 28. 1. 2000; do tohoto data tedy trval protiprávní stav. Uvedeným jednáním žalobce porušil § 80 odst. 3 zákona o cenných papírech. Odpovědnost emitenta za porušení informačních povinností je odpovědností objektivní, a proto Komise v řízení nezkoumá zavinění ani jiné okolnosti, které vedly k nesplnění povinnosti. Organizační a jiné problémy žalobce nemohou mít nepříznivý dopad na zákonem chráněné zájmy akcionářů a subjektů trhu. Klíčovým předpokladem fungování kapitálového trhu je včasná a přesná informovanost investorů o všech skutečnostech důležitých pro…