§ 61 Projednání zrušení pracovního poměru s odborovou organizací

2.2.61

§ 61 Projednání zrušení pracovního poměru s odborovou organizací

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 19 odst. 1a 2 – neplatnost právního jednání pro absenci předepsaného souhlasu příslušného orgánu a následky absence projednání s tímto orgánem

  • § 48 – způsoby skončení pracovního poměru

  • § 52 – výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem

  • § 55 – okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

  • § 72 – žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru

  • § 278 až 280 – informování a projednání

  • § 286 a 287 – působnost odborové organizace

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 12 a 25 – přestupky a správní delikty na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

 NahoruProjednání a seznámení

Pokud zaměstnavatel hodlá dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru nebo s ním pracovní poměr okamžitě zrušit, je povinen to předem projednat s odborovou organizací. Povinnost projednání se nevztahuje na zrušení pracovního poměru ve zkušební době ani na dohodu se zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru.

Jestliže zaměstnavatel tuto svoji povinnost nesplní, nemá to za následek neplatnost výpovědi nebo okamžitého zrušení. Jak totiž stanoví § 19 odst. 2 ZP, požaduje-li zákon, aby právní jednání bylo s příslušným orgánem pouze projednáno, není možné právní jednání prohlásit za neplatné jen z toho důvodu, že k tomuto projednání nedošlo. Půjde ale o správní delikt na úseku pracovního poměru dle zákona o inspekci práce s rizikem uložení pokuty až do výše 300 000 Kč (s účinností od 1. 1. 2015 až do výše 2 000 000 Kč).

S jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen odborovou organizaci pouze seznámit, a to ve lhůtách s ní dohodnutých zpravidla v kolektivní smlouvě.

 NahoruPředchozí souhlas

V souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 135, o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty (ve Sbírce mezinárodních smluv byla zveřejněna pod č. 108/2001), zaručuje ZP ochranu některých odborových funkcionářů před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tato ochrana spočívá v tom, že zaměstnavatel musí v určitých případech požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas s rozvázáním pracovního poměru, jinak může být jeho právní jednání označeno soudem za neplatné. Tato ochrana je postavena na následujících principech:

• Ochrana se týká výhradně člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, a to v době jeho funkčního období a ještě v době 1 roku po skončení výkonu funkce (dále též "odborový funkcionář"). Nejde tedy o řadové členy odborové organizace. Za tím účelem je potřeba, aby zaměstnavatel věděl, kdo je členem tohoto orgánu (nejčastěji závodního výboru) odborové organizace a na koho tak ochrana dopadá. Často se tak děje na základě ujednání v kolektivní smlouvě.

• Povinnost zaměstnavatele požádat o předchozí souhlas se vztahuje jen na výpověď z pracovního poměru nebo jeho okamžité zrušení ze strany zaměstnavatele. Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo k dohodě o rozvázání pracovního poměru s odborovým funkcionářem zaměstnavateli není třeba žádného předchozího souhlasu odborové organizace.

• ZP vychází z toho, že odborová organizace má 15 dnů na to, aby se k žádosti zaměstnavatele vyjádřila. Za předchozí souhlas se totiž považuje i nečinnost odborové organizace, a to v případě, kdy v této lhůtě výslovně písemně neodmítne souhlas udělit.

• Platí, že zaměstnavatel může souhlasu odborové organizace využít jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení. Tato lhůta začíná běžet ode dne doručení souhlasného stanoviska odborové organizace, nejpozději pak ode dne uplynutí výše zmíněné 15 denní lhůty, jestliže v ní odborová organizace písemně výslovně souhlas neodmítla udělit.

V řadě případů se stává, že odborová organizace odmítne souhlas zaměstnavateli udělit. Zákoník práce ve svém § 61 odst. 4 stanoví, že v takovém případě jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné. Nejde o neplatnost absolutní, ale relativní a předpokládá se, že zaměstnanec podá v příslušné lhůtě žalobu, jinak k prohlášení právního jednání vedoucího k rozvázání pracovního poměru nemůže dojít. Pokud ji ve smyslu ustanovení § 72 ZP skutečně podá, ale soud v daném řízení na základě důkazů předložených zaměstnavatelem shledá, že všechny ostatní podmínky pro platnost zmíněných způsobů rozvázání pracovního poměru jsou splněny a že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, žalobě zaměstnance nebude vyhověno a rozvázání pracovního poměru je platné. Jak vyplývá z judikatury, soud v dané souvislosti zkoumá především to, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (např. vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé, by jeho další zaměstnávání v prvém případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. Soud by neměl přehlédnout ani dosavadní pracovní výsledky a postoj zaměstnance k plnění pracovních úkolů.

 NahoruVíce odborových organizací

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je nezbytné jak v případech projednání, tak pro případ předchozího souhlasu postupovat podle ustanovení § 286 odst. 6 ZP. Podle tohoto ustanovení a odstavce platí, že působí-li u zaměstnavatele více od borových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak. Jak dovodil ve svém nálezu Ústavní soud, možnost tohoto zaměstnance určit jinak, znamená mj. možnost vyloučit ingerenci odborové organizace úplně (v tomto případě logicky jen ve vztahu k projednání, protože právní úprava předchozího souhlasu na něho nemůže dopadat).

 NahoruOd 1. 1. 2014

V ustanovení § 61 ZP k žádné změně nedošlo. Je třeba ale upozornit na změnu v ustanovení § 19 ZP, které řeší neplatnost právního jednání pro absenci předchozího souhlasu příslušného orgánu, resp. následky toho, kdy nebude právní jednání s tímto orgánem projednáno.