2.4.830001
§ 83a ZP Délka nepřetržitého úseku pracovní doby zaměstnance ve zdravotnictví
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 22 – kolektivní smlouva
-
§ 78 – definice pojmů týkajících se pracovní doby
-
§ 83 – délka směny
-
§ 90b – nepřetržitý denní odpočinek při použití § 83a ZP
-
§ 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu
-
§ 93 – práce přesčas
-
§ 305 – vnitřní předpis
-
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
NahoruDůvod úpravy pracovní doby ve zdravotnictví
Do 27. 12. 2023 se i na zaměstnance ve zdravotnictví v souvislosti s úpravou pracovní doby a doby odpočinku aplikovala obecná právní úprava obsažená v části čtvrté zákoníku práce, s jedinou výjimkou možnosti výkonu další dohodnuté práce přesčas upravené s účinností od 1. 10. 2023 v § 93a ZP. Úprava umožnila navýšit dohodnutou práci přesčas u některých konkrétně vyjmenovaných zaměstnanců ve zdravotnictví. Jednalo se o přechodné opatření v období od 1. 10. 2023 do 1. 1. 2029. Opětovné zavedení možnosti další nadlimitní dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví s účinností od 1. 10. 2023, i když její výkon byl možný výhradně po dohodě se zaměstnancem, ke které nesměl být žádným způsobem nucen, a jestliže by ji odmítl, nesměl být vystaven jakémukoliv nátlaku a nesměla mu být způsobena jakákoliv újma, ale vyvolalo nesouhlasnou reakci zdravotníků i části odborné veřejnosti. Především ze strany zástupců Sekce mladých lékařů České lékařské komory byla nadlimitní práce přesčas jako celek odmítnuta a bylo požadováno ji v § 93a ZP zcela zrušit.
Z následné diskuze mezi zástupci odborových organizací, lékařů, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí s cílem řešit vzniklý konflikt, vyplynula potřeba některých změn v organizaci práce v nemocnicích a s tím související potřeba změn v právní úpravě pracovní doby a doby odpočinku v zákoníku práce, která by pružnější organizaci pracovní doby pro zdravotnické pracovníky umožnila. Lékaři požadovali zejména, aby právní úprava pro vybrané zaměstnance ve zdravotnictví umožnila výkon práce nepřetržitě až po dobu 24 hodin. Stávající právní úprava obsažená v zákoníku práce přitom takto dlouhý nepřetržitý výkon práce obecně neumožňovala. Souvislý výkon práce je přípustný v maximálním rozsahu 16 hodin, protože zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin. I při zkrácení tohoto odpočinku ve výslovně uvedených případech musí být zaměstnanci poskytnut alespoň v délce 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Tato obecně závazná úprava výkon práce v délce 24 hodin neumožnila.
Výsledkem diskuze mezi zdravotníky a státními orgány bylo přijetí novelizované úpravy pracovní doby včetně zrušení sporného § 93a ZP o možnosti výkonu další dohodnuté práce přesčas. Změny byly provedeny zákonem č. 413/2023 Sb., který zrušil právní úpravu obsaženou v § 93a ZP tím, že její účinnost byla ukončena ke dni 1. 1. 2024, nikoliv až k původnímu datu 1. 1. 2029. I u zdravotnických pracovníků se může práce přesčas od 1. 1. 2024 nařizovat a po zaměstnancích požadovat pouze ve stejném rozsahu umožněném v § 93 ZP pro všechny zaměstnance. Součástí kompromisních řešení mezi zdravotníky a státními orgány byly i zdravotníky požadované změny v možnosti prodloužení délky výkonu práce a v pružnějším poskytování denního a nepřetržitého odpočinku v týdnu. Tyto změny byly stejnou novelou zákoníku práce zákonem č. 413/2023 Sb. k datu účinnosti 28. 12. 2023 promítnuty do nových § 83a a 90b ZP a od 1. 1. 2024 do novelizace § 92 ZP. Úprava se týká pouze výslovně vyjmenovaných zaměstnanců ve zdravotnictví. Na všechny ostatní zaměstnance včetně zaměstnanců ve zdravotnictví, pokud nejsou v § 83a ZP uvedeni, se vztahuje obecná úprava rozvržení pracovní doby i poskytování nepřetržitého denního odpočinku a odpočinku v týdnu.
Některé další požadavky zdravotníků o pružnější úpravu rozvrhování pracovní doby přinesla s účinností od 1. 8. 2024 i další novela zákoníku práce přijatá zákonem č. 230/2024 Sb. Podle § 92 odst. 6 ZP je opět možné se zaměstnanci ve zdravotnictví dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu a za podmínek uvedených v § 83a ZP je přípustné, aby délka směny zdravotnických pracovníků byla delší než obecných 12 hodin; nesmí však přesáhnout 24 hodin (viz § 83).
NahoruMaximální délka pracovní doby ve zdravotnictví
Délka pracovní doby zaměstnance v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání, označovaní dále jako zaměstnanec (zaměstnanci) ve zdravotnictví, může činit až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.
Podle důvodové zprávy k novele zákoníku práce č. 413/2023 Sb. je z pohledu zajištění poskytování zdravotních služeb jednotlivými zaměstnanci v nepřetržitém provozu v nemocnicích i z pohledu rozvržení pracovní doby jednotlivým zaměstnancům ve zdravotnictví připuštěná délka pracovní doby optimální, protože umožní zajistit péči o pacienty především v lůžkových zařízeních, ale jejím hlavním efektem je vznik většího časového rozsahu kumulovaného odpočinku pro zdravotnické zaměstnance.
Od 28. 12. 2023 do 31. 7. 2024 platilo, že výkon práce v rozsahu 24 hodin nebyl směnou. Od 1. 8. 2024 je však tato koncepce změněna, ačkoliv k přímé novele § 83a ZP nedošlo. Je to proto, že byl s účinností od 1. 8. 2024 novelizován § 83 ZP a za podmínek uvedených v § 83a ZP může být délka směny až v rozsahu 24 hodin. Znamená to, že od 1. 8. 2024 může být postupováno stejně jako v době od 28. 12. 2024 do 31. 7. 2024, tedy při až 24hodinovém výkonu práce může jít v celém rozsahu o práci přesčas nebo se může jednat o kombinaci směny a práce přesčas. Nově ale od 1. 8. 2024 platí i to, že se v celém 24hodinovém rozsahu může jednat o směnu, tj. o pracovní dobu bez práce přesčas. Novelizací § 83 odst. 2 ZP, která u některých zaměstnanců za podmínek upravených v § 83a ZP umožňuje rozvrhnout délku směny až v rozsahu 24 hodin, se odstraňuje nesoulad právní úpravy ve vztahu k § 93 ZP upravujícímu práci přesčas. Práce přesčas je totiž upravena jako výjimečná práce a šlo ji nařizovat jen výjimečně za podmínek upravených v § 93 ZP. Za výjimečné však nikdy nešlo považovat situace, kdy byla práce přesčas již předem rozvrhována v rozvrzích pracovní doby.
Pojem "pracovní doba" použitý v § 83a ZP zahrnuje od 1. 8. 2024 jak směnu, tak i práci přesčas, případně pouze práci přesčas. Zdravotničtí zaměstnanci mohou proto pracovat až ve 24hodinové směně (případně kratší podle toho, jak je jim pracovní doba do směn rozvržena) a na ni může navazovat výkon práce přesčas až do rozsahu maximálních 24 hodin. Možné také je, aby těmto zaměstnancům byla nařízena práce přesčas v rozsahu až 24 hodin. Bude-li se jednat o práci přesčas, musí se jednat o výjimečné, předem neplánované případy, protože podle § 93 odst. 1 ZP je možné práci přesčas konat jen výjimečně, což není splněno v případě, je-li směna plánována.
Maximální délka pracovní doby 24 hodin se zjišťuje v 26hodinovém cyklu. Tato délka byla zvolena, protože zaměstnavatel je povinen zaměstnancům nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut (§ 88 ZP). Při 24hodinové pracovní době je nutné poskytnout alespoň 3 přestávky v práci, každá v délce nejméně 30 minut. Pokud by uvedený 26hodinový cyklus…
