dnes je 22.12.2024

Input:

č. 1059/2007 Sb. NSS, Celní právo: předmět následné kontroly

č. 1059/2007 Sb. NSS
Celní právo: předmět následné kontroly
k § 127 odst. 14 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákonů č. 1/2002 Sb. a č. 187/2004 Sb.
Předmětem následné kontroly může být rovněž otázka správnosti zařazení zboží pod položku celního sazebníku. Odůvodňují-li zjištěné skutečnosti dodatečné vyměření celního dluhu (cla a/nebo daně z přidané hodnoty), nejsou nástrojem ke zjednání nápravy mimořádné opravné prostředky, nýbrž dodatečný platební výměr, jenž může v souladu s § 127 odst. 14 celního zákona být též součástí kontrolního protokolu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, čj. 1 Afs 16/2006-120)
Prejudikatura: srov. č. 754/2006 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným T. proti Celnímu ředitelství Hradec Králové o clo a daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalovaného.

Celní úřad Hradec Králové, pobočka Jičín, dne 25. 11. 2004 doměřil žalobci clo a daň z přidané hodnoty v celkové výši 10 943 Kč.
Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný dne 15. 2. 2005 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, na základě které Krajský soud v Hradci Králové uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil. V odůvodnění svého rozhodnutí tento soud zejména konstatoval, že celní úřad v dané věci označil za důvod doměření daně a cla propuštění části zboží na základě nesprávných údajů. Účelem následné kontroly podle § 127 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, však je přesvědčit se o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení.
Za nepravdivé údaje je možno považovat jen takové, které se týkají zboží jako takového, např. jeho kvality, materiálu, množství apod. Pod tento pojem však nelze zahrnout zařazení zboží pod položku celního sazebníku. Následnou kontrolou celní orgán nezískal žádné nové údaje týkající se bližší specifikace zboží tak, aby původní údaje bylo možno označit za nesprávné. Sám celní úřad ve svém rozhodnutí uvedl jako důvod dodatečného doměření cla skutečnost, že zboží bylo propuštěno pod nesprávnou položkou celního sazebníku, nikoliv, že by žalobce uvedl nepravdivé údaje. Celní úřad měl k dispozici všechny podklady pro zařazení do položky celního sazebníku již předložením jednotné celní deklarace. Za správnost zařazení zboží již nese odpovědnost celní úřad, který na základě daného skutkového stavu schválil zařazení pod položku stanovenou žalobcem. Zjistil-li tedy celní úřad poté, že zboží je zařazeno chybně, lze takový stav obnovit pouze cestou mimořádných opravných prostředků. V závěru pak krajský soud odkázal na nález sp. zn. I. ÚS 163/02, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud státní orgán autoritativně přezkoumá určité skutečnosti, z nichž vyvodí i právní závěr, pak nelze následně dojít k závěru, že skutečnosti mocensky aprobované státem v předchozím aktu jsou nesprávné.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu brojil žalovaný (stěžovatel) kasační stížností, ve které mimo jiné poukázal na nesprávný závěr soudu spočívající v odkazu na uvedený nález Ústavního soudu. Ten se totiž týkal situace odlišné, a to nemožnosti vyvodit v takovém případě odpovědnost za celní delikt. Možnost provádění následné kontroly však Ústavní soud nezpochybnil. Krajský soud rovněž
Nahrávám...
Nahrávám...